Zbyněk Fiala: Mrtví probudili kontrolu

obrazek
3.4.2013 08:28
Něco tu nehraje, ekonomika klesá, firmy na daních zaplatily méně, ale výnos daní od zaměstnanců a spotřebitelů roste. V prvním čtvrtletí vzrostl celostátní výběr DPH a daně z příjmů zaměstnanců, nevzrostl však výnos daně z příjmů právnických osob. Státní kasa je na tom trochu líp, občané a jejich příjmy o dost hůř. Kdo za to může?

Příjmy státního rozpočtu v prvním čtvrtletí 2013 vykázaly přebytek, dodejme po dlouhých letech. Byl to první přebytek od roku 2007, a dokonce ve výši 14 miliard korun, která je téměř srovnatelná s rokem 2006 (16 miliard). Znamená to, že už je na tom republika lépe?

Bohužel není. Není na tom lépe, natož aby na tom byla dobře. Letošní lepší čísla o pokladním plnění státního rozpočtu vypovídají spíše o schopnosti vybírat daně v minulosti, a sice že na tom byla mnohem hůře. Letos se tedy rozpočtové příjmy z některých daní zlepšily, zejména z DPH, které se letos zatím celostátně vybralo 73,3 miliardy korun, zatímco loni (v nižší sazbě) 58,4 miliardy korun.

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_77951.html

Ministr financí Miroslav Kalousek by to rád prezentoval i jako výsledek letošního zvýšení sazby DPH o procentní bod nahoře i dole (v základní sazbě na 20 procent a ve snížené na 15 procent), dohromady o dva body. Vynesly ty dva body 15 miliard korun navíc? Těžko. Když se ohlédneme o rok zpátky, v loňském roce proběhlo zvýšení dolní sazby dokonce o 4 procentní body (z 10 na 14 procent), ale celostátní výběr DPH do konce března stoupl jen o necelé dvě miliardy korun.

Sazba je totiž jen jedna věc, tou druhou je počet těch, kdo DPH opravdu platí. Míru černého trhu, který ignoroval nejen daňovou, ale jakoukoliv kontrolu, ukázaly v druhé polovině loňského roku čtyři desítky mrtvých po požití metylu v pančovaném a nezdaněném alkoholu. To drsně zpochybnilo vládní teorii, že DPH je lepší než daň z příjmů, protože se lépe vybírá.

Dobře se bohužel vybírá jen daň z příjmů ze závislé činnosti. Zaměstnanci opět trochu přitlačili a zaplatili 31,4 miliardy korun (v loňském roce to 30 miliard korun). Rozdíl činí inflace. OSVČ naopak dali celostátně o chloupek méně než loni a klesli na 4,4 miliardy. Je jich zhruba pětkrát méně než zaměstnanců, jejich průměrná platba je tedy menší v poměru 1:8. Mírně sestupnou tendenci o pár desítek milionů naznačují i platby daně z příjmů organizací, nyní daly 28,3 miliardy korun. Je-li to reálný obraz vývoje platících subjektů, pak je to zlé, protože čísla nadlepšuje inflace kolem 3 procent.

Pokud však jde o DPH, loňský seriál metylových úmrtí zřejmě probudil daňovou a celní správu k větší aktivitě, kterou teď vidíme na překvapivě lepším výběru daně za první čtvrtletí. Lze předpokládat, že v závěru roku se podařilo finančním kontrolorům natolik vyděsit trhovce, že odvádějí aspoň něco. Avšak „lepší“ výběr neznamená nutně „dobrý“ a ani „větší“ aktivita nemusí být ještě „velká“. Natož dostatečná. Varovně zní tvrzení Jana Duspěvy, generálního ředitele státní firmy Čepro, zaznamenané v rozhovoru s Janem Žižkou na serveru Česká pozice, že podvody s DPH při dovozu pohonných hmot do Česka dosáhly v uplynulých měsících takových rozměrů, že jsou největší v historii.

Někteří plátci DPH nemohou utéci, jako třeba zdravotnictví. Když se sazby zvednou, automaticky se přelije větší podíl vybraného pojistného do státního rozpočtu. Fiskál se raduje, zdravotnictví úpí. Až bude ministr zdravotnictví silnější než ministr financí, karta se obrátí.

Vliv zvýšené sazby na příjmy od běžných spotřebitelů však musíme posuzovat podle jiných čísel. Stačí se podívat do národních účtů, na vývoj výdajů na konečnou spotřebu domácností. Ta celý loňský rok klesala v důsledku kombinace hospodářského poklesu, růstu nezaměstnanosti (včetně útěku dalších 30 tisíc osob do předčasného důchodu) a poklesu reálných mezd. V národních účtech se meziročně ztratilo 1,5 procenta spotřeby domácností a letos trend podle všeho pokračuje.

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_cr

Vyšší sazba DPH může hospodářskou mizerii jen urychlit, protože ukousne z disponibilních příjmů. Otázka z úvodu – Kdo za to může? – proto byla jen řečnická. A ty jsou, jak známo, kladeny tam, kde všichni znají odpověď.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: ekonomika, vláda Petra Nečase

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.