Zbyněk Fiala: Obama a Kalousek – souboj titánů

13.12.2010 19:47
V Americe začala další mela na finančních trzích potom, co prezident Barack Obama prosadil další fiskální stimul na podporu hospodářského oživení. Balíček opatření vznikl jako jakási plichta v kongresovém zápolení s Republikány, kteří posílili po listopadových volbách a zprvu se rozhodli Obamovi sedět na rukou. Nakonec však dali přednost tomu, že bude pokračovat snížení daní z příjmů, které zaváděl prezident George W. Bush a vyměnili to za souhlas s tím, že Obama může vydat další veřejné prostředky na pomoc v nezaměstnanosti, na dočasné zrušení daně z mezd (tu stejně má jen málo zemí ve světě) a na daňové úlevy investicím. Podle předpovědí, které zaznamenávají Financial Times, to znamená, že schodek federálního rozpočtu zůstane i v příštím roce na úrovni 9 až 10 procent HDP.

Obama svou porcí peněz z vládní strany navázal na krok Fedu, označovaný běžně jako QE 2, tedy na druhou vlnu „kvantitativního uvolňování“ Federálních rezerv. QE 2 funguje už několik týdnů a představuje nabídku snadno dostupné hotovosti bankám v rozsahu 800 miliard dolarů. Oba stimuly jsou zdůvodňovány obavou z deflace. Ta nejspíš pomine, aspoň pro nejbližší dobu, protože výnos nejdůležitějšího desetiletého státního dluhopisu během minulého týdne vyletěl z 2,51 procenta na 3,28 procenta. Jinými slovy – velmi vysoko.

Deflace je strašidlo, které se ve skutečnosti opravdu vyskytuje. Nejvíc řádila v době Velké krize, a to je také obor, který Ben Bernanke studoval jako profesor ekonomie na univerzitě v Princetonu, než se stal předsedou výboru guvernérů Fedu. Později se zabýval projevy deflace v Japonsku, kde tento neblahý jev proměnil 90. léta minulého století ve „ztracené desetiletí“. Jeho kritika se přitom zaměřila na fakt, že japonská vláda vynaložila na podporu ekonomiky obrovské peníze, ale vždycky zavřela dlaň krátce předtím, než to začalo fungovat. Bylo to tedy hodně peněz k ničemu, které zemi ještě přitížily, protože jich bylo málo, aby obnovily růst, ale přitom jich bylo dost na to, aby stačily zablokovat restrukturalizaci. Poučení – největší chyba toho, kdo dává, může být jen ta, že dává málo.
 
Problém je totiž v tom, že bojujeme se záludným nepřítelem. Deflace označuje hospodářskou situaci, kdy známé veličiny jako je inflace a úroková míra propadly do záporných čísel. Avšak zatímco pokles cen si představit umíme, pokles úrokových sazeb pod nulu lze rozvíjet jen v akademických teoriích, do reality však nepronikl. V podstatě by to znamenalo, že bankám by se muselo za úschovu peněz platit. Čechům by to možná nebylo až tak divné, dělají to už teď, jen je jejich výdaj označován za „poplatek“. Ten však nemá vztah k nějakým vnějším ekonomickým veličinám, jsou to prostě peníze za nic, takže z tohoto příkladu moc nepochytíme. Spíš si představme úroky jako korkovou zátku, kterou pod hladinu nedostaneme.
 
V praxi to vypadá tak, že ve chvíli, kdy ceny jdou pod nulu, úrokové sazby sestupují jen velmi opatrně. Rozdíl mezi úrokovou sazbou a cenovým indexem je reálná úroková míra. Ta je dlouhodobě udržitelná na úrovni dvou procent. Ta může být vysoká, i když jsou nominální úroky na nule. Půjčíte si za čtyři, inflace je dvě, to znamená, že splátku těch dvou procent necháte na růstu cen a zbylá dvě procenta vyděláte přírůstkem aktivity. (Přirozenost průměrného dvouprocentního přírůstku reálné produkce v celé ekonomice prý spočívá v tom, že kopíruje přírůstek globální populace, ale stejně dobře to může být i běžný přírůstek místní zpovykanosti.)
 
A teď se podívejme, co se dělo, když ve Spojených státech poprvé zahrozila deflace po pádu Lehman Brothers na podzim 2008.  Inflace byla na nule a výnosy desetiletých státních dluhopisů na třech procentech, to znamená, že reálný úrok požadovaný od státu byl tři procenta. Výnosy šly nahoru z leknutí (narostlo riziko), zatímco spotřebitelské ceny padaly, protože moc lidí přišlo o moc peněz. Kdyby ceny spadly pod nulu, leknutí by bylo ještě větší. Záludnost deflace tedy spočívá v tom, že fakticky znamená obrovské zdražení peněz a ochromení ekonomiky. Tři procenta navíc, když všechno stojí, ekonomika nevydělá.
 
Dokonce i v Česku jsme k deflaci přičuchli, byť u nás je trochu ve skrytu jiných čísel. Upozorňuje na ni deflátor HDP, který navzdory svému názvu běžně informuje o inflaci, ale od spotřebitelské inflace se liší tím, že není vypočítáván z pouhého vzorku zboží a služeb, ale z úplného souboru všech cen v zemi. Deflátor HDP tak představuje souhrn všech cenových hladin, nejen spotřeby, ale i staveb, průmyslové výroby, exportu. Je to možné proto, že jeho výpočet vzniká jako vedlejší produkt výpočtu HDP. A teď si představte, že deflátor HDP spadne pod nulu. Poprvé se to stalo krátce roku 2005, ale to byl průvodní jev vysokého hospodářského růstu a posilující koruny, která snižovala – bez toho klesající – ceny technologických dovozů. Zato letos spadl pod nulu docela hluboko (až mínus 1,7) a je tam už od druhého čtvrtletí, protože klesají ceny českých vývozů.
 
Co udělá záporný deflátor s českou ekonomikou, na to se názory různí. Śéf makroekonomické analýzy odborů Martin Fassmann považuje i tuto méně viditelnou formu deflace za jev, kterého se budeme nesnadno zbavovat a který se promítne do výpadku příjmů ve státním rozpočtu – na základě jednoduché úvahy, že pokles cen znamená pokles fakturovaných částek a tedy i zdanitelných výnosů. A tento pokles je třeba přičíst k poklesu spotřeby, na kterém pracují rozpočtové škrty Miroslava Kalouska. Zato Ministerstvo financí ČR v příštím roce se záporným deflátorem nepočítá a staví státní rozpočet na rok 2011 – i při všech škrtech - na slušném hospodářském růstu. Ve středu jde rozpočet ve sněmovně do finále, do třetího čtení.
 
Jsme tedy svědky souboje titánů. Na jedné straně Obama a Bernanke, kteří se chtějí prostimulovat z deflačního obklíčení. Na druhé straně Kalousek, který se chce ze stejného sevření proškrtit.
 
Uvidíme, jak to dopadne. Přinejhorším je to dobrý námět pro komiks nebo kreslený film.
zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

racek
Danieli, USA prchá z Afganistanu, jen potřebuje alespoň pro domo vytvořit dojem, že svou práci vykonala. No, po 10 letech, že, stálo to hodně, za ty prachy mohli všichni afgánci žít v muslimském nebi a třeba by velebili dobrodince. Nemyslím ovšem muslimské nebe, kam občas pošle omylem vybombardovanou vesnici. Ten ropovod tam prostě bude, kdyby byla situace stabilizovaná, tak už tam byl a čína už má zajištěné zásoby strategických surovin na severu pro těžbu v budoucnu. Jo, lithium a vzácné zeminy, jsou potřeba a ještě budou. Čína totiž s rozvojoivkama umí. Je totiž pořád sama rozvojovkou a to oni moc oceňují. A neučí je se chovat podle jedině správných norem. Tohle prostě neumíme a na to postupně naš slavnej západ dojede. Bohužel, líbilo se mi tady. Pane Fiala, kvalitní příspěvek. Pana Fassmana jsem znal, však on kdysi za totáče měl velký malér když si dovolil tehdy uveřejnit docela málo krotký článek o šedé ekonomice. Joj, to byly časy.
miluna
Na Dalajlamu mi nesahejte:-) ten je dost mimo tuhle špínu, podstata kvality činnosti je v motivaci a ne ve skutcích i když se to zdá naopak...a jeho motivace je sloužit druhým, motivatě tech druhých je hlavně sloužit sobě a svému egu....
zdobinsky
Já si také přisadím konspirační teorií. Je známým faktem, že u zrodu USA a Francouzské revoluce stáli zednáři. Ti nevystupují veřejně a ani neuvádějí své členy. Rovněž není veřejně známo, kdo je řídí a komu se zpovídají, jsou jen z dob osvícenství známé oficiální obecné cíle zednářů a sem tam oficiální a nic nerozkrývající prohlášení pro tisk.\r\nObčas se sejde některá hlava státu nebo významná osobnost s dalajlámou. Přítelem je Havel, sešel se i s Obamou. Co si asi tak mohou povídat, když se dalajláma veřejně hlásí k marxismu?
miluna
A pokud se můžu pokusit o vtip tak největším důkazem toho že Obama je loutkou, je fakt, že na rozdíl od JFK je stále naživu:-)
miluna
Pane Fialo jsem trochu v rozpacích s Vámi nesouhlasit, ale pro zjemnění uvedu že jsem se původně domníval to samé co vy a ty zvláštní věci kolem Obamy (hodně podivná personální politika, rušení stahován vojsk atd), které do toho nezapadaly, jsem bral jako náhodné nebo jako takové, u kterých nějaká tajemná mě skrytá pozitiva převažují ta zjevná negativa. Musíme rozlišovat mezi tím co Obama hlásá že chce a tím co pak skutečně nastane. Kvalita stromu se pozná podle plodů. Měl jsem ještě slabou naději, že Obama je poctivák, kterého elity melou a on chudák proti tomu nic nezmůže, ale ta umřela díky wikileaks. Možná že z hlediska zachování duševního zdraví je lepší si myslet že svět není ovládám tím kým je a není tak v pytli jak vyplývá z toho čemu věřím já, ale já už toho nejsem schopen:-). Vezměte si to opačně, jste obrovská globální ekonomická síla a máte prostředky o kterých se nikomu nezdá, země jde do kytek, budou volby……víte že populace je před varem a to hlavní důsledky teprve přijdou, Čína se roztahuje v Africe i proto, že africké zkušenost s USA jsou tristní, potřebujete líbivou tvář, která zemi jež je na šílené spotřebě surovin postavená, dodá tvář hodného kamaráda, co se opravdu, ale opravdu snaží, tu samou víru potřebujete vyvolat i doma….ale přitom nic neměnit, nic nevyšetřovat, jen hrát divadlo…. Myslíte že by Mc Cainovi (proč pak najednou přestával dostávat před koncem kampaně prachy, těm jeho přeci dojít nemohly!!) prošly miliardy nalité do bank pod vedením lidí z Wall street? proč je také asi ministrem obrany ten kdo je, když mělo být vše jinak? A abychom to vzali jedním šmahem:-) tak tvrdím že útoky na Evropské státy a tím na EURo jako celek je rovněž celkem chytrý nástroj jak zlikvidovat jedinou konkurenci dolaru a jeho tiskárně (FED), bohužel evropské vlády jsou tak tupé, že se do téhle záměrně vytvořené dluhové pasti nechaly chytit. Ten princip půjčování a následného obírání je stejný už strašně dlouho, jediné co se mění je velikost kořisti. Neberte to prosím tak, že když kritizuji USA nějak se tím přikláním na stranu oponentů USA. NA konci naší materialistické civilizace tyhle síly totiž ovládly skoro všechno…. PS: „nadávací“ pomoc nepotřebuji, nepíšu pro sebe ale pro druhé, aby zvážili jestli na tom co tvrdím nemůže něco být. Z toho důvodu i čtu jiné názory.
agnusgreg
Pokud vezmeme v úvahu dějiny USA, tak ostražitost k prezidentovi za Demokratickou stranu je na místě. (Ne více ale ne méně než k Republikánovi.)
miluna
Myslím, že nikdo není schopen zanalyzovat co se opravdu děje, dokonce ani ti, kteří krize měněním množství peněz v oběhu a úvěrech a jinými nástroji vyvolávají, aby díky tomu zvýšili množství bohatství, který ovládají. Když kvantitativní uvolňování pod jiným jménem dělali v Zimbabwe všichni se za břicho popadali, když to teď dělají původci současných problémů- otcové finančních derivátů z USA je to najednou vysoce sofistikovaný nástroj, kterého není nikdy dost. To je k smíchu. Obama svým postojem ke kauze wikileaks a tím v čem dle wikileaks „jel“ ukázal, že je jen výborný herec a je jen další loutkou Wall street, který ho nasadil, aby v neklidné době něco kázal a uklidňoval americké tupce a něco jiného dělal. Mc Cainovi by to samé totiž nikdy neprošlo, proč mu pak nakonec v kampani přestaly plynout prachy?. Obama je asi stejná zrůda jako Bush, jen mu PR agenti dali líbivější kabát… také je to sofistikovanější produkt než opožděný obhroublý mentál JWB, wikileaks jeho pravou tvář a neměnou politiku USA odhalil a proto se tak čertí, co kdyby lidi přišli na to, že nový hodný Obama je divadlo pro domov i svět? ….Obama v inscenovaném divadle neprosadil nic z toho co slíbil, naopak koncerny a banky, které sliboval usměrnit, se třeba jako Goldman Sachs atd. díky němu napakovaly na konto daňových poplatníků tak jako ještě nikdy a navíc obsadily zbylá místa americké administrativy ….až tohle těm hamburgrožroutům dojde, budou žít v kombinaci Německa a Ruska 30tých let ….FED je totiž už dlouho víc než USA.... Kalousek je proti těmhle Holywoodským hercům jen lokální ochotníček honící se jen za stejným bodlákem nikdy nekončícího sobectví a chtíče jako oni. Nástroje co k tomu používají jsou právě proto nepodstatné a podružné, to co je spojuje je totiž víc než to co je zdánlivě rozděluje.