Zbyněk Fiala: Ať platí bohatí

Fiala Zbyněk
7.8.2017 01:00
Progresivní zdanění firem? Korejci to chtějí také. Návrh, který předložil nový jihokorejský prezident Mun Če-in (Moon Jae-in), by znamenal mírně vyšší sazbu pro 92 největších společností s 65 procentním podílem na celkové kapitalizaci země.

Podzim nebude patřit jen volbám, zejména u nás a v Německu, ale také daňovým reformám, to v USA a možná i Korejské republice. Zatímco nový americký prezident Donald Trump se teprve rozhoupává ke kroku, kterým by přetáhl na svou stranu větší část veřejnosti, nový jihokorejský prezident Mun Če-in už má jasno. Jeho daňová reforma má zvýšit daňovou zátěž nejbohatších společností o 3 procentní body ze stávajících 22 na 25 procent.

To není málo, pokud to srovnáme s dosavadní praxí, kdy se největším společnostem slibovaly spíše daňové prázdniny. V žebříčku deseti největších jihokorejských společností najdeme i takové, jejichž efektivní míra zdanění (kolik skutečně platí) je mezi 8 – 11 procenty. Další platí víc, ale jejich statistiky zahrnují i lokální daně a zdanění v zahraničí, kde platí vyšší daňové sazby.

Mun vyhrál volby hlavně slibem, že s neférovými praktikami velkého byznysu skončí. Liberálního kandidáta vyneslo vzhůru znechucení z korupčních skandálů na nejvyšších místech a z toho, že stát je fakticky pod kontrolou velkých firem. Rozhodující neformální organizační jednotkou jihokorejské ekonomiky je čebol (chaebol), neprůhledný slepenec reálného a finančního kapitálu, sítě podniků kolem bank pod kontrolou nejvýznamnějších rodinných skupin.

Neprůhlednost tam hraje roli, protože usnadňuje skrývání nebo předstírání majetku, vynucování kontraktů, vytváření umělých nákladů a vyvádění zisku. Takhle je to aspoň vnímáno veřejností, která ve volbách hlasovala pro vyvedení státu z korporátního zajetí. Návrh daňové reformy by tím mohl pohnout. Vyšší zdanění má být uvaleno na společnosti s daňovým základem nad 200 milionů wonů (asi 4 miliardy korun). Když se jim to budou zdát 3 procentní body navíc moc, mohou začít uvažovat o rozdělení společnosti na menší části, jinými slovy, o rozpuštění čebolu.

Podle údajů agentury Bloomberg by se vyšší sazba týkala jen 92 společností, ale ty mají obrovský vliv, protože představují 65 procent kapitalizace země.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-08-04/korea-s-tax-break

Rozpouštění čebolů přitom nemusí být jedinou cestou, jak uniknout z nové daňové pasti. Také tato reforma počítá i s pozitivní motivací a bude odměňovat za společensky vstřícné chování. Daňové úlevy mohou být přiznány podnikům, kteří převedou nejrůznější smluvní a agenturní pracovníky na standardní pracovní úvazky. Zvýhodněn má být i návrat žen z mateřské dovolené.

Jihokorejský prezident Mun je ve zpravodajství označován podezřelým přívlaskem „populista“. Fakticky však jde o někdejšího lidskoprávního aktivistu, na což v korejských podmínkách nestačí pouhé natřásání peří a plytké mediální exhibice jako u nás. Velice opatrně také přistupuje ke snahám řešit silově „severokorejskou hrozbu“.

V minulých dnech využil přítomnosti bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy v jihokorejském hlavním městě Soulu na tradičním diskusním fóru největšího listu Chosun Ilbo (Korejský deník) a prohlásil, že vedle sankcí a tlaku je potřeba i dialog se severním sousedem. Ve stejném duchu a zhruba stejné době se však vyjádřil také americký ministr zahraničních věcí Rex Tillerson, když se chystal na nedělní výroční schůzku ASEAN ve filipinské Manile. Tam má být přítomen také jeho severokorejský protějšek Ri Jung-ho (Ri Yong-ho).

https://www.nytimes.com/2017/08/05/world/asia/association-of-southeast-asian-nations-rex-tillerson.html

Výzvy k dialogu, a možná i spolupráci, nejsou nové. Je to však spojeno s obtížemi, které si z dálky těžko umíme představit. Měl jsem příležitost to trochu poznat na fóru Chosun Ilbo před 17 lety, ke kterému patřilo i setkání s tehdejším prezidentem Kim Te-džungem (Kim Dae-jung). Bylo to v úzkém kruhu při obědě, v době, kdy se chystal k přímému jednání s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Džong-ilem (Kim Jong-il). Abychom pochopili atmosféru v zemi, která je formálně ve válečném konfliktu přerušeném jen příměřím, měli jsme předtím exkurzi do zvláštních uzavřených redakčních prostor Chosun Ilbo, kde se dělala publicistická příprava pro vrcholnou schůzku.

Tato vyčleněná část redakce musela být pod vnitřním uzavřením, protože se ocitala v konfliktu s platným jihokorejským zákonem, který zakazoval jakýkoliv kontakt se severokorejskou propagandou. Ano, číst noviny, poslouchat rozhlas či televizi KLDR, to všechno bylo tímto zákonem „proti podvracení“ zakázáno jako trestný čin. Dokonce i ministr zahraničních věcí, který nás tam provázel, se ošíval, zda tam může beztrestně vstoupit.

Největší list v zemi však měl dohodu s prezidentem, že pomůže vytvořit příznivější atmosféru pro jednání, na kterém mu záleželo. Bylo mu jasné, že když to neudělá on, fakticky disident, který za minulých vlád jen náhodou unikl zavraždění a trávil pak dlouhá léta v domácím vězení, bude s tím zase na dlouhá léta konec. Vrcholná schůzka se pak uskutečnila, ale krátce na to se stal americkým prezidentem George W. Bush, který dal přednost návratu ke konfrontační politice.

Uklidnit vztahy na korejském poloostrově tedy není nic snadného. Jedním z pozůstatků dřívějšího tání je zvláštní ekonomická zóna u severokorejského pohraničního města Kesong. Bylo navázáno i přímé železniční spojení, ale nic z toho už déle než rok nefunguje. Chrastění zbraněmi a oslavy vypuštění balistických raket delšího doletu (naštěstí zatím bez hlavice), kterým teď dává severokorejský vůdce Kim Džong-un přednost, však nemusí znamenat, že nějaká ekonomická alternativa je zcela vyloučená.

Severokorejská ekonomika v loňském roce rostla nejrychleji od roku 1999 a dokázala se vyrovnat i s důsledky katasgtrofálního sucha roku 2015, píše Bloomberg. Opírá se přitom o odhady jižní Bank of Korea.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-07-21/north-korea-s-economy-rebounds-from-drought-amid-missile-focus

Růst se odehrával hlavně v důlním a strojírenském průmyslu a v energetice. Země je však nadále chudá, průměrný příjem na obyvatele je odhadován na úrovni jedné dvacetiny jižního souseda, pochopitelně v tragicky nevýhodném směnném kurzu. Prý se do toho počítá i vývoj a produkce raket (víbůh jak). Fakt je, že když v KLDR dokážou takové pěkné ohňostroje, tak tam nějaký výzkum a průmysl bude. Možná právě to tím chtějí světu sdělit, hlavní funkcí zbraní je přece obchod. Vylepšování zbrojních systémů přitom postupuje tak rychle, že k povzbuzení poptávky ani nepotřebujeme války. Proto bych čekal nějaké obchodní vyznění současného korejského napětí ve smyslu, my toho částečně necháme, za to nám zaplatíte a dáte nám trochu pokoj.

Spojené státy se snaží udržovat dojem, že také zde jde o oblast, kde mají hlavní slovo. Jenže to už není pravda a ke všemu samy docela aktivně pomáhají svému ústupu ze scény. Pro region je charakteristické rusko-čínské sbližování, které je americkými sankcemi proti Rusku vysloveně povzbuzováno. Ukazuje to i rusko-čínská výzva, která navrhuje takové řešení korejské krize, kdy by KLDR vyhlásila moratorium na jaderné pokusy a zkoušky raket a na druhé straně by byly zrušeny pravidelné společné vojenské manévry USA a Jižní Koreje. To USA odmítly.

Avšak také po přijetí nového kola sankcí proti KLDR, které bylo v sobotu schváleno v Radě bezpečnosti OSN také hlasy Číny a Ruska, čínský velvyslanec při OSN znovu vyzval k obnově jednání ve formátu 4 plus 2, které by hledalo mírové a diplomatické řešení korejského konfliktu. Zároveň zdůraznil význam „kroků zúčastněných stran ke snížení napětí na poloostrově“ a vyjádřil naději, že to bude součástí rezoluce, kterou jsou sankce přijímány.

Opatrné chování jihokorejského prezidenta naznačuje, že vidí výhody takového vývoje. Takže západní hodnocení jeho hospodářských kroků, včetně daňové reformy, jistě zahrne i to, že už nechce být nějakou americkou loutkou.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.