Zbyněk Fiala: Poprask v energetice

obrazek
29.5.2013 13:37
Mezi českými energetiky vládne panika. Pořád přepisují koncepce, aby se tam vešel Temelín obklopený uhlím, ale nevychází to, nic není jako dřív. Ceny silové elektřiny soustavně klesají. Akcie ČEZ se propadají a kapitalizace Bakalovy uhelné NWR je přímo v katastrofálním stavu. Co se děje? V Evropě řádí dvě převratné změny. Tou první jsou důsledky „břidlicové revoluce“ v zámoří a tou druhou je „energetická změna“, odchod Německa od jádra. Pokud od nás Rakušané a Němci přestanou elektřinu kupovat, bude Temelín závažím, které nás strhne do finanční propasti místo krachujících bank. Zablokuje také rozvoj levnějších a pružnějších alternativ a po skončení životnosti přenechá příštím generacím dárek v podobě radioaktivní ruiny s náklady Černobylu.

Proč nedávno ministr financí Miroslav Kalousek vystoupil proti dostavbě Temelína? To je jednoduché, tvrdí americký novinář Erik Best: „Když TOP 09 není součástí toho kšeftu, není spokojena a brojí proti tomu. Vypadá to tak, že ODS už je ve věci Temelína s ČSSD domluvená a TOP 09 je mimo hru.“

Myslím však, že Erik se tentokrát mýlí. Temelín skutečně není ekonomicky zdůvodnitelný.

Připomeňme si, že cena dostavby se zatím odhaduje v intervalu 200 až 300 miliard korun. Uvedenou částku nyní přichutil ruský premiér Dmitrij Medvěděv, když v Soči na závěr návštěvy Petra Nečase prohlásil, že český průmysl by mohl získat ruské investice ve výši až 156 miliard korun, pokud by v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín zvítězilo rusko-české konsorcium.

Cena je iluze

Žádná jaderná elektrárna zatím nebyla dostavěna za vysoutěženou cenu, takže je jedno, kdo vyhraje a co nabídne. Stejně tak se nedá odhadnout, jak dlouho bude stavba trvat. Jisté je jen to, že čím to bude delší, tím to bude dražší. Nejznámější probíhající projekt, jaderná elektrárna ve finském Olkiulotu, měl být postaven za 3 miliardy EUR, ale v prosinci loňského roku byly náklady odhadnuty na 8,5 miliardy euro. Ani toto číslo nemusí být konečné, protože průběžně roste, jak stavba se protahuje. Byla zahájena roku 2005, měla být hotova roku 2009, ale podle zpráv z loňského léta nebude v provozu ani roku 2014.

Výstavba prvních dvou bloků v Temelíně se prodražila pětkrát oproti plánu, ale to jsme byli v prodražování staveb nováčky, daleko od dnešního mistrovství. Jestli to bude jako u dálnic, počítejme s cenou, která bude dvakrát dražší než to nejdražší kdekoliv ve světě. Měřítkem může být plánovaná stavba britské jaderné elektrárny Hinkley Point, pro kterou jsou startovní náklady vyčísleny na 14 miliard liber, to je asi 425 miliard korun.

Bez dotací ne

Takové peníze ČEZ nemá. I kdyby si je dokázal půjčit, potřebuje pak prodávat elektřinu za úplně jinou cenu, než jaká je dnes na trhu. Dnes se platí za základní výkon asi 40 euro za megawatt.

"Interval různých analytiků a analýz je někde mezi 70 až 100 eury za megawatthodinu – to je cena elektřiny potřebná pro to, aby byl Temelín rentabilní," říká energetický analytik J&T Michal Šnobr. Pro investici mírně převyšující 200 miliard korun pak činí odhad potřebné ceny elektřiny přibližně 65 - 70 EUR/MWh. Česká vláda proto uvažuje o garanci ceny, která by dosáhla až 17 miliard korun ročně.

Také britská vláda vyjednává pro uvažovanou jadernou elektrárnu Hinkley Point cenovou podporu, ale dělá to ještě před uzavřením kontraktu s EDF (který však zdaleka nemusí být uzavřen). Mantinely jsou jasné. Půjde-li podpořená cena elektřiny pod 105 euro za megawatthodinu, bude jaderná elektrárna prodělávat. Kdyby však dostala garanci na 115 euro, dostane se roku 2020 nad ceny větrné energie.

Cameronova vláda chápe podporu jako sázku, ve které chce vyhrát. Tvrdí, že to státní kasu nebude stát ani libru, tedy dlouhodobě. Vychází totiž z předpokladu, že v budoucnosti cena elektřiny vzroste nad úroveň, která bude dohodnuta jako garantovaná, a potom zase jaderná elektrárna začne peníze eráru vracet. To všechno se musí vejít do lhůty 35 let. To je však doba, která nám nabízí jen jednu jistotu – to už to bude Davidu Cameronovi (47) jedno, jak to dopadlo.

I čekání je drahé

Pro dostavbu Temelína byla cena elektřiny dostatečně vysoká naposledy v době vrcholu energetické bubliny v létě 2008, kdy byla hnaná ropou, která se vyšplhala na 150 dolarů za barel. Ropa mezitím klesla o třetinu, ale elektřina o dvě třetiny.

Ceny elektřiny se prostě od ropy oddělily a v podstatě se opakovaně vracejí na úroveň, na které se ocitly už na začátku roku 2009. Je to tedy chronická krize ceny elektřiny a trend míří dolů. V pondělí už byla na burze silová elektřina pod 38 eury. Dlouhodobé smlouvy na tom mohou na nějaký čas něco změnit, ale s opravdu dlouhodobou perspektivou nehnou.

V případě Temelína je drahé dokonce i čekání na to, zda se to nezlepší. „Řešením rozhodně není ani podpis smlouvy v roce 2013 a posunutí rozhodnutí o započetí stavby na rok 2016. Proč vyhazovat z okna 10 až 25 miliard Kč (náklady na přípravu do roku 2016, které by ČEZ musel zaplatit, i pokud by se Temelín nakonec nestavěl), když jsou tu poměrně silné argumenty, které takovému řešení nenahrávají?“ píše Šnobr v detailním rozboru, který je k vidění u Motejlka.

http://www.motejlek.com/pohled-vyznamneho-akcionare-cez-proc-je-dostavba-temelina-nesmysl

Drsně to vypadá i s českým uhlím.

Sestup o 94 procent

Jak nyní připomněla ČT 24, Bakalova těžební společnost New World Resources (NWR), která je majitelkou OKD, jen za první tři měsíce letošního roku prodělala víc než 2 miliardy korun. Podle analytiků oslovených Portálem ČT24 by podobným tempem firma vystačila s penězi do konce roku a ještě by po ní zůstal dluh převyšující 850 milionů eur.

Aktuální kurz akcií NWR je 35,70 Kč, to je třetina hodnoty před rokem. Pohled z většího odstupu je však mnohem drsnější. Srovnejme dnešní kurz s tím, jak krátce po uvedení akcií na burzu v roce 2009 krátce vystoupal nad 600 Kč.

„Situace na globálních trzích s koksovatelným uhlím, která se začala zhoršovat v polovině roku 2011, pokračovala v nastoleném trendu i v roce 2013. Trhy s uhlím po celém světě se potýkají s jednou z nejhlubších a nejdelších korekcí za posledních 30 let," uvedl k výsledkům za první čtvrtletí výkonný předseda představenstva NWR Gareth Penny.

NWR podle tohoto zdroje snížila prognózu produkce o deset procent, ruší kapitálové výdaje a zkusí rychle ušetřit 100 milionů eur, také na nižších mzdách. Prodá ostravskou koksovnu, možná některé doly, mluví se o ČSM. Komentáře jsou zlověstné:

„Kroky na optimalizaci podnikání cílící na celkovou úsporu 100 mil. EUR v hotovosti považujeme za radikální, bolestivé, ale nezbytné. Tyto kroky by mohly pomoci především vydaným dluhopisům NWR. Mohou také krátkodobě pomoci akciím, které v sobě zřejmě započítávají i bezprostřední potíže s likviditou, resp. solventností NWR, ale dlouhodobě tento titul stále považujeme za velmi riskantní a nedoporučujeme jej,“ uvedl Tomáš Sýkora, analytik Patria Direct.

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2335436/nwr-7-po-kvartalni-vyssi-ztrate-zhorsuje-celorocni-cile-predstavuje-uspory-a-prodava-koksovnu-komentar.html

ČEZ je na třetině maxima

Energetický gigant ČEZ je na tom lépe, ale nikoliv dobře. Aktuální cenu akcií ČEZ 557,50 Kč porovnejme s maximem z let 2008 – 2009, kdy pronikla nad 1400 Kč.

V prvním čtvrtletí ČEZ překonal čekávání trhu, ale celoročně je očekáván pokles zisku o 7 procent, především v důsledku pokračujícího poklesu cen elektřiny. Šéf tradingu ČEZ Michal Skalka uvedl, že ČEZ již má předprodáno asi 63 procent ze své produkce elektřiny pro rok 2014 při ceně zhruba 47,7 EUR/MWh, pro rok 2015 je to 39 procent produkce za 45 EUR/MWh a pro rok 2016 prodal asi 15 procent produkce při ceně 43 EUR/MWh.

Zatím dobré, otázka však zní, jak dopadnou s tím zbytkem. Na německém trhu se pohybují tyto ceny elektřiny pod 39 EUR/MWh.

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2328960/cez-po-vyrazne-lepsich-vysledcich-za-1q-zvysuje-celorocni-cile.html

Co se to s energetikou děje?

Břidlicová revoluce

Spojené státy začaly využívat zemní plyn ze svých břidlicových nalezišť a zahlcují Evropu přebytkovým levným uhlím. Roku 2012 tak bylo dodáno do Evropy 60 milionů tun uhlí. Meziroční přírůstek činil 23 procent.

Do roku 2020 bude téměř pětina celkové uhelné kapacity EUuzavřena. V důsledku nízké poptávky po energii a rostoucí výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů byly v posledních třech letech odloženy nebo zrušeny projekty plynových elektráren schopných vyrobit přibližně 40 GW a projekty uhelných elektráren schopných vyrobit 25 GW. To zhruba odpovídá společnému výkonu Nizozemska, Belgie a Dánska. Investice do obnovitelných zdrojů energie v prvním čtvrtletí roku 2013 klesly v Evropě o 25 % a v zemích, jako je Španělsko, Itálie a Francie, se téměř zcela zastavily, píše Evropská komise v podkladovém materiálu pro květnový summit EU o energetice.

Americký prezident Barack Obama na začátku května naznačil, že je ochoten podpořit také větší export kapalného zemního plynu. Netradiční zdroje však začaly využívat i další země amerického kontinentu, obrovská ložiska mají zejména Brazílie a Mexiko. Japonsko začalo s těžbou hydrátu metanu, podmořského „hořícího ledu“ u svého pobřeží.

Čínská verze

Čína má dvakrát větší zásoby břidličného plynu než Spojené státy, odhaduje Úřad pro energetické informace USA. Podíl zemního plynu v energetickém mixu Číny má vzrůst roku 2015 na dvojnásobek ze dnešních 4 procent.

Dopady čínského plynového boomu budou mimořádné - píše Bloomberg Businessweek - jak v oblasti přínosů, tak v dopadech na životní prostředí. Plyn v provincii S´-čchuan je uložen v obtížnějších geologických podmínkách, těžba může být nákladnější. Avšak je tam i jiná průmyslová struktura než v USA, kde byly průkopníky malé firmy ochotné nést velké riziko. Tady se bude ucházet o těžbu některý ze státních gigantů. Také plynovody jsou soustředěny převážně v jediné CNPC.

Čínská vláda ceny plynu reguluje, takže vyšší náklady průzkumu a rozvíjení ložiska nelze snadno přenést na spotřebitele. Blomberg Businessweek zaznamenává i různorodé předpovědi, kdy spustí čínská komerční těžba naplno. Ta nejkratší zní - do tří nebo pěti let.

Scénáře se mohou mýlit

Temelín skutečně není zdůvodnitelný ekonomicky, a podle všeho ani s ohledem na energetickou stabilitu a nezávislost. Je to dokonce opačně. Když se podíváme do studie, kterou nyní představil operátor trhu OTE spolu s výzkumným ústavem EGÚ Brno, jeden ze scénářů, které tam rozebírají, je obnovený růst fotovoltaických elektráren až na špičkový výkon 6,8 GW, tentokrát už bez podpory. Pak by se jádro nechytalo. Podle tohoto scénáře po roce 2020: „Dodávka jaderných elektráren je vytlačena dodávkou FVE.“

Nemusí to být ani tak daleko. Letos v dubnu sousední Německo poprvé zažilo den, kdy mělo polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Ani scénáře EGÚ však nemusíme brát vážně. Žádná ucelená představa budoucnosti neexistuje. Ubývá také technických odborníků, kteří by se tomu mohli věnovat. A pokud se někdo málo věnuje výzkumu v této oblasti, je to pohled přísně rezortní, izolovaný od všech souvislostí.

Kde je výzkum?

Na úterním 3. workshopu Inženýrské akademie ČR v cyklu Energetika pro 21. století v České republice, který byl tentokrát věnován výzkumu v energetice, jsem vyslechl smutná zjištění, že v Česku se žádný nový výzkum nerozbíhá a vlastně jej ani nikdo nechce. Zmizeli důležití zadavatelé minulosti. Zahraniční vlastníci, kteří je vystřídali, nemají zájem. Převládá roztříštěnost, některé oblasti byly výrazně zredukovány, rezortní výzkumáky spolkla privatizace. Slabé je zapojení do mezinárodních programů, jsme tam čistými plátci. Slabá je koncepčnost záměrů i spolupráce mezi univerzitami a průmyslem. A jak je všechno soukromé, není nikdo, kdo by vypracoval ucelenou, komplexní vizi pro republiku.

Jak tedy máme vědět, zda Temelín potřebujeme? Pár subjektů pouze ví, že ho z nějakých důvodů chce.

Inteligence v síti

Na workshopu vystupoval také Petr Neuman ze sdružení Neureg, známý z předchozího působení v ČEPS, který se nyní věnuje otázkám inteligentních sítí (smart grids). Jsou nezbytné pro zvládnutí velkého počtu decentralizovaných zdrojů. Popisoval řešení inteligentních sítí v Dánsku, pokrytém bezpočtem větrníků. Je to technický oříšek, ale nelze se mu vyhnout, decentralizace je trend.

V Česku se to nerozbíhá zrovna inteligentně:

„Z principu má k tomuto tématu jiný postoj dominantní distributor elektrické energie – ČEZ Distribuce, jiný postoj má provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a jiné postoje mají nezávislí výrobci, ať již se jedná o teplárny, nebo provozovatele distribuovaných obnovitelných zdrojů energie – např. větrných elektráren.

Každý z nich se přiklání k aplikaci metod, postupů a zařízení Smart Grids do toho typu soustavy, který sám vlastní a provozuje. Pokud tedy nebude specifikován jasnější postoj České republiky např. ve Státní energetické koncepci, může dojít k realizacím SMART Grid Distribution, která budou silně konkurenční ke Smart Grid Transmission a diskriminační k nezávislým výrobcům a OZE. A pochopitelně naopak.

Přitom spotřebitel může mít elektřinu sice za vyšší cenu, ale prakticky ve stejné kvalitě a spolehlivosti jako nyní („cesta bude delší, ale zato náročnější“).“

Na závěr si tedy zapamatujme Neumanovo motto, které je opravu aktuální. Vyjadřuje známé riziko, že všichni čekali to nejlepší, ale dopadne to jako vždycky:

Elektrizační soustava bude v nejbližších letech procházet zásadní transformací, která nám všem může hodně přinést, ale také může přinést pouze zdražení …“

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: energetika, EU, vláda Petra Nečase

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Než se do čtení Vámi nabízeného článku pustím, nejdřív bych chtěl reagovat na část Vaší odpovědi (cituji):

"... ale vládní garance za jadernou elektřinu by znamenaly akceptovat ztrojnásobení cen silové elektřiny pro dvě generace a produkci takového množství elektřiny, pro které není uplatnění. .... " Konec citátu.

Docela věřím jednomu bývalému šéfovi Akademie věd ČR, po kterém se dokonce jmenovala jedna komise. Ten má na celou věc trochu jiný názor:

1/neodsuzuje jadernou energetiku, NEODSUZUJE na rozdíl od Vás NIJAK JEJÍ CENU, vidí v ní šanci i do budoucna, vzhledem k tomu, že přijde doba, kdy se bude moci i z tzv. jaderného odpadu  využít "zbytek", který má však větší potenci než ta část, která byla dosavadním poznáním využita. Vůbec nehovoří o tom, že by slunce nad Českem (které letos od počátku roku svítilo 80 - OSUMDESÁT hodin, a vnitrozemský vítr nás mohl spasit.           2/varuje však před nedostatkem fosilních paliv PRO TEPLÁRNY.

Ergo kladívko: Já vidím východisko v dostavbě Temelína, už proto (jak velmi lapidárně uvádím), že tam máme místo a nebudeme muset pořizovat dalšího vrátného....  Nezvýšíme tím tedy výrobu elektřiny nějak horentně a začneme konečně vytvářet alespoň nějaké zásoby pro futuro. Nemusíme přece, s prominutím, všechno sežrat my.

A nyní se zahloubám do Vámi nabízeného materiálu. K tomu, pokud to bude nutné, se vyjádřím samostatně.

 

zbynek

Pane Šebku, psal jsem o tom mnohokrát. V článku je teď pouze zmínka o tom, že Němci už měli jeden den v dubnu polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů, nezávisle na tom, jak to tu komentujeme. Zaznamenávám také existenci dánskoho řešení, které se s větrníky technicky vyrovnalo.

V zásadě se jedná o to, že české platby za OZE doběhnou za dvacet let, ale vládní garance za jadernou elektřinu by znamenaly akceptovat ztrojnásobení cen silové elektřiny pro dvě generace a produkci takového množství elektřiny, pro které není uplatnění. 

Pokud Vás vývoj případu solárních baronů opravdu zajímá, přečtěte si tohle

http://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/9698-byly-vykupni-ceny-elektriny-z-fotovoltaiky-stanoveny-primerene . Je z toho zřejmé, kdo to spáchal a proč to udělal. Lepší zdroj v zemi nenajdete. Zbytek se dozvíme po zveřejnění majitelů anonymních akcií solárních společností a detailů prodeje společnosti Amun.Re Čezu.

antoninsebek

O.K.

ALE AŤ KOUKÁM,  JAK KOUKÁM, TO HLAVNÍ TAM NENÍ

 

NENÍ  - NENÍ  - NENÍ....

proč asi???

 

Nic ve zlém. Nejste v tom první.  Bohužel ani poslední. V mediích ani v parlamentu 

se to slovo v dané souvislosti nevyskytuje. To je tabu jako prase.

 

Já to nazývám SLUNEČNÍKY A VĚTRNÍKY.

 

Mohl byste doplnit, proč se Vám zdá například 300 mld. Kč za DOSTAVBU (opakuji: DOSTAVBU)

 mnoho a 45 mld. Kč ROČNĚ (opakuji: ROČNĚ) NA SLUNEČNÍKY A VĚTRNÍKY

tak MÁLO........., že je pomíjíte ??????? 

 

Nebudu dál pokračovat.

Zkuste si dát tu práci a zveřejnit, které partaje daly souhlas k tomu,

aby se dotovala výroba Z ČÍNSKÝCH zdrojů, dotovaná 45 mld. Kč ročně?

 

Děkuji Vám snažně.

 

Pokud vím, tak už si toho "všimly" zahraniční společnosti působící u nás,

všichni občané kromě těch, co svítí loučemi.

A také všichni výrobci.

Kromě těch, co vyrábí elektřinu třením liščího ohonu o ebonitovou tyč.

 

Neberte to osobně.

Mně by stačilo, kdybyste napsal, proč jste na toto "odvětví" pozapomněl

a jestli další media mají stejné důvody k tomu pozapomenutí.

Děkuji předem za jasnou odpověď. Měla by začínat asi takto:

"Neuvedl jsem to proto, že (je to nepravda, bagatelní atd. atd.)