Zbyněk Fiala: Poslanecký maraton

obrazek
2.11.2011 11:24
V úterý se ve sněmovně jednalo přes noc. Noci bylo věnováno jakési studijní soustředění na téma spoření, které ČSSD nabídla, aby vysvětlila, proč odmítá drastickou redukci státního příspěvku ke stavebnímu spoření. Podobný materiál asi nabídne i k zákoníku práce či zdravotnickým a sociálním balíčkům. ČSSD ve sněmovně zahájila obstrukce, aby zabránila tomu, že sada asociálních zákonů, vydávaných za reformy, začne platit už od příštího roku. Jak dlouho se to dá vydržet, nikdo neví. Ale nevedou se jen plané řeči.

Vládní strana odmítala snahu o debatu naprosto stereotypně a šmahem smetla i legitimní návrhy. Miroslava Štěpána připomněl ministr práce Jaromír Drábek, když řekl, že opoziční poslanci se chovají jako děti. Reagoval tak na požadavek, aby na program probíhající schůze sněmovny byla zařazena zpráva předsedy vlády Petra Nečase z krizového summitu EU, když předtím nebyl schopen sněmovně sdělit, pro co tam vlastně jede hlasovat?

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadoval, aby se sněmovna před jednáním o rozpočtu zabývala zprávou premiéra o aktuální ekonomické situaci v zemi: „Jsem přesvědčen o tom, že by vláda ke zpomalení ekonomiky neměla přistupovat fatalisticky, ale měla by co nejrychleji představit konkrétní kroky, kterými se pokusí odstranit alespoň část negativních důsledků, které s sebou zpomalení ekonomiky přinese.“

Poslankyně Hana Orgoníková navrhla projednání petic Zastavme devastaci naší země a Chceme nové volby, protože demise vlády nic neřeší. Obě petice už byly projednávány na petičním výboru, ale přizvaní ministři ani místopředsedkyně vlády Karolina Peake na jednání nepřišli.

V úvodní sněmovní debatě o pořadu zahájené schůze vládní strana odmítla jednat také o situaci v obraně, kde se vrší nekoncepční astronomické výdaje, letadla CASA nám málem padají na hlavu a nikdo vlastně neví, na co půjdou rozpočtované miliardy. Odmítla i výzvu, aby ministr školství sněmovně vysvětlil, jak to myslí s připravovaným školným na vysokých školách, nebo aby ministr vnitra řekl, co udělá pro dobrovolné hasiče, když mají nahradit 2,5 tisíce propuštěných profesionálů. Co si lidé sami neuhasí, to shoří.

Za dětinství zřejmě Drábek považuje odpor opozice proti tomu, aby systém finančních úřadů ztratil ústavní kontrolu přeměnou na „dekoncentráty“, nebo na snahu ministerstva financí dostat se trvale k prostředkům zrušeného FNM, aniž by jasně řeklo, co s nimi udělá a co také bude s majetkem, o který ve skutečnosti nechce pečovat. Drábka nejspíš popudil rovněž požadavek, aby ministr životního prostředí  sněmovně řekl, co chce dělat s katastrofálním stavem ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde průměrné denní koncentrace jemného polétavého prachu v letošním roce překročily zákonné limity v Českém Těšíně 92krát, v Bohumíně 85krát, v Ostravě 78krát nebo v Karviné 64krát. 

Stop asociálním zákonům

Nebylo pochyb, že opozice přišla do sněmovny zdržovat, protože to je poslední legitimní způsob, jak zabránit přijetí sady asociálních zákonů vydávaných za reformu. Všechny tyto zákony se dostávají do Poslanecké sněmovny znovu poté, co je odmítl Senát. Předtím však narazily i u Ústavního soudu. Ten měl věcné výhrady. V případě projednávaného zákona o stavebním spoření šlo třeba o to, že se s občany nenakládá stejně, když se různou měrou krátily státní příspěvky. Vedle toho však kritizoval i postup, jakým vládní strany návrhy sněmovnou doslova protlačovaly. To se nyní opakuje, takže opozice má na obstrukce plné právo. 

ČSSD se v úvodu soustředila na debatu o pořadu jednání, protože prosadila, že tam nelze použít možnost zkrátit příspěvky na deset minut a povolit pouze dvě vystoupení k jednomu bodu, jak to odhlasovala vládní většina na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Staňury. Z podobné dílny vzešlo i rozhodnutí, že se může jednat i v noci a o svátcích. Maraton mohl začít.

 „Nejsme malé děti,“ volali v listopadu 1989 dělníci z ČKD na mocného komunistického tajemníka Miroslava Štěpána, když se jim snažil vysvětlit, že zmlácení opozice na Národní třídě bylo nezbytné, protože „děti nám nebudou říkat, co máme dělat“. Se stejnou bohorovností nyní vystupoval ministr práce Jaromír Drábek, když komentoval úvodní sadu návrhů na doplnění jednacího pořadu. Podívejme se, o co šlo.

 

Co vládní strany odmítaly

Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek požadoval zařazení zprávy premiéra z krizového summitu v Bruselu.

 

 Jak připomněl, minulý týden neuspěl, když navrhoval, aby premiér Petr Nečas předložil informaci o tom, s jakou pozicí jede jako představitel české vlády na summit Evropské rady Evropské unie. Návrh byl zamítnut většinou vládních poslanců. Summit mezitím proběhl. Byla na něm přijata opatření, která známe převážně z médií, protože o tom, co tam bude, ani o tom, co se odehrálo, sněmovna nemá oficiálně informaci od těch, kdo nás zastupovali. „Takže se asi nedivíte, že tady chci navrhnout, aby jako první bod jednání Poslanecké sněmovny dnes byla zařazena zpráva premiéra Petra Nečase z jednání Evropské rady Evropské unie v minulém týdnu,“ uvedl Zaorálek.

Připomněl dále, že sněmovna stojí před projednáváním státního rozpočtu a opatření, která byla v EU přijímána a to, nakolik budou úspěšná, bude mít velký vliv na českou ekonomiku v příštím roce. Ministerstvo financí zveřejnilo prognózu vývoje české ekonomiky v příštím roce a avizuje snížení ekonomického růstu. „Jestli tedy dospěla česká delegace v Evropské unii k názoru, že její plán bude neúspěšný, a na základě toho se odvíjejí spekulace o tom, že musíme zpracovávat katastrofické scénáře, tak bych to tady rád slyšel,“ zdůraznil Zaorálek. „Obávám se jedné věci. Že pokud nebudeme přesně informováni a nebude tady přesné povědomí o tom, co se v Evropě děje, tak je možné také evropský vývoj často používat jako záminku a zástěrku. Je možné se na něj vymlouvat, je možné vlastní chyby svádět na to, že eurozóna má problémy.“

 

Zprávu o aktuální ekonomické situaci v zemi požadoval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka:

Jistě jste zaznamenali dramatické prohlášení, které pronesl zhruba před týdnem předseda vlády Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek. Týkalo se zhoršení výhledu vývoje české ekonomiky v příštím roce. Řadu z nás toto prohlášení překvapilo, protože jsme obdrželi návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2012, který počítá s tím, že naše ekonomika poroste o 2,5 % a bude mimo jiné tažena rostoucí spotřebou domácností. V pondělí ministerstvo financí zveřejnilo novou prognózu vývoje české ekonomiky v roce 2012 a v této prognóze ministerstvo financí nově odhaduje, že česká ekonomika v příštím roce poroste pouze o 1 %, nikoliv o 2,5 %, jak je uvedeno v návrhu zákona o státním rozpočtu.

Ministr financí Kalousek k tomu pouze suše konstatoval, že státní rozpočet či veřejné rozpočty přijdou o zhruba 17 miliard korun a tyto peníze bude potřeba někde škrtnout. Už ale neuvedl, kde se ty finanční prostředky škrtnou, či  -jak se populárně říká - najdou v rámci státního rozpočtu.

Sociální demokracie je velmi znepokojena pasivitou, s jakou vláda přijímá zhoršení vývoje české ekonomiky, protože tady přece nejde jenom o statistická čísla. Jestliže se zpomalí očekávaný růst české ekonomiky na jedno procento, bude to mít dopad i na zaměstnanost a životní úroveň velké části občanů, protože ti, kdo nepřijdou o práci, možná přijdou o část mzdy.

Současně uprostřed zpomalení ekonomiky, které ohlašuje jak premiér, tak ministr financí, mají začít platit úsporná opatření, která budeme projednávat v této Poslanecké sněmovně. Zahrnují mimo jiné zvýšení DPH, což dopadne dále negativně na spotřebu domácností, a omezení sociálních transferů mimo jiné k lidem, kteří přijdou o práci v důsledku ekonomického zpomalení.

Je velmi laciné a pohodlné svalovat hospodářské problémy, do kterých míříme, na to, co se děje v zemích Evropské unie. Myslím si, že premiér i ministr financí nám dluží odpověď, jaký je jejich podíl na tom, co se v naší ekonomice a v našem hospodářství děje. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že to, jak byla v posledních letech realizována pravicová daňová a hospodářská politika, významnou měrou přispělo k tomu, že problémy v naší ekonomice rostou. Letos totiž není žádný problém z hlediska exportu, letos není žádný problém z hlediska úvěrů, které banky poskytují tuzemským firmám, ale letos už je velký problém z hlediska spotřeby domácností, z hlediska domácího stavebnictví, je velký problém z hlediska zakázek pro domácí průmysl.

Jsem přesvědčen o tom, že by vláda ke zpomalení ekonomiky neměla přistupovat fatalisticky, ale měla by co nejrychleji představit konkrétní kroky, kterými se pokusí odstranit alespoň část negativních důsledků, které s sebou zpomalení ekonomiky přinese.

Rád bych požádal pana premiéra, aby se vyjádřil k takovým tématům, jako je dopad důchodové reformy na stabilitu našich veřejných rozpočtů, protože tak, jak je důchodová reforma připravena, stabilitu veřejných rozpočtů dramaticky ohrozí a povede k výpadku miliard korun na daňových příjmech. Džle aby se vyjádřil k tématu proexportní politiky, protože naše vláda nedělá vůbec nic pro to, abychom diverzifikovali export mimo eurozónu směrem k zemím, které rostou rychleji než země Evropské unie.

Chtěl bych vyzvat premiéra, aby se v rámci tohoto bodu, který navrhuji zařadit, vyjádřil k tak důležitému tématu, jako je čerpání prostředků z Evropské unie, které zpomaluje, a vláda má problém zajistit i běžné čerpání u řady programů, které spravují ministerstva.

Chtěl bych požádat v rámci tohoto bodu pana premiéra, aby se vyjádřil i k otázce omezení daňových úniků, protože nám stále více lidí uniká ze zaměstnaneckého poměru do švarc-systému a vede to k úplnému rozkladu a rozpadu výběru daní, a to se pak jen těžko dohání opakovanými koly plošných rozpočtových škrtů.

Pan premiér by se měl vyjádřit také k tomu, jaké budou k dispozici peníze na aktivní politiku zaměstnanosti. Dnes dochází k tomu, že trh práce stagnuje, zítra opět poroste počet nezaměstnaných a máme zde řadu krizových regionů, kde vláda zatím nedokázala situaci v oblasti zaměstnanosti stabilizovat. Pokud vláda nepřijme aktivní opatření, pokud jde o politiku zaměstnanosti, tak podobný vývoj, jako jsme zažili na Šluknovsku, nám hrozí i v dalších regionech České republiky.

A konečně bych rád požádal pana premiéra, aby se v rámci tohoto nově zařazovaného bodu vyjádřil k otázce opatření, která vláda chystá. Pokud se vláda skutečně chystá zvýšit DPH na 19 %, tak to bude mít velmi negativní vliv na spotřebu domácností a opět to podrazí nohy firmám, které se orientují na služby, které prodávají tady u nás doma a které se orientují na výrobky, které prodávají tady u nás doma.

 

Zprávu ministra školství o školném požadoval poslanec Adam Rykala:

V médiích prosakují různé informace z Ministerstva školství, informace, kterých se studenti středních škol bojí. Jsou to informace o tom, že jim budou neskutečně narůstat úroky ze školného, když si na školné na vysokých školách půjčí. Mají obavy z toho, že školné bude zavedeno už v roce 2013. A já si myslím, že když jsou vysílány z vašeho ministerstva, prostřednictvím paní předsedající pane ministře, takovéto informace do médií, tak byste měl seznámit všechny občany České republiky s tím, jak si představujete školné v České republice.

 

Petice proti devastaci země, za nové volby a za přímé volby starostů, primátorů, hejtmanů a prezidenta předložila poslankyně Hana Orgoníková:

Petice "Zastavme devastaci naší země" oslovuje členy vlády a dotýká se politiky vlády pana Nečase. Občané této země požadují, aby vláda prioritně řešila rozpočtový schodek zavedením skutečné daňové progrese, zdaněním hazardu a důsledným omezením daňových úniků. Pak požadují, aby vláda bojovala s korupcí včetně přijetí zákona o majetkových přiznáních a zákazu vzniku anonymních akciových společností. Dále požadují, aby vláda nezhoršovala svými škrty životní situaci rodin s dětmi, důchodců a lidí se zdravotním postižením. Nesouhlasí se sjednocením DPH na 17,5 procenta, a tím se zdražením potravin, léků, knih a dalších sociálně citlivých položek. Nesouhlasí, aby byla důchodová reforma založena na vyvádění prostředků ze státního průběžného systému ve prospěch privátních fondů. Nesouhlasí se zvyšováním poplatků ve zdravotnictví a omezováním rovného přístupu ke zdravotní péči zaváděním standardů a nadstandardů. A dále nesouhlasí se zavedením školného na veřejných vysokých školách, které by omezovalo dostupnost kvalitního vzdělání pro děti ze sociálně slabých rodin.

Proč chci, aby se tento bod zařadil na veřejné projednávání v Poslanecké sněmovně. Petice běžně projednává Senát a domnívám se, že Poslanecká sněmovna má možná větší vliv na občany této země, nebo na ni se obracejí a očekávají od ní větší zastání.

Pak bych navrhovala, aby se zařadilo veřejné projednávání petice "Chceme nové volby, protože demise vlády nic neřeší“.

Obě petice byly již ve veřejném projednávání v petičním výboru. Pozvaní ministři i paní místopředsedkyně vlády  se bohužel nedostavili, někteří se ani neomluvili. Proto se domnívám, že je potřeba tyto petice projednávat zde v Poslanecké sněmovně, abyste se s nimi seznámili a aby se občané mohli zúčastnit projednávání peticí na balkoně pro veřejnost.

A pak zde mám petici, která je úplně nová. Chystáme se ji projednávat v petičním výboru, ale myslím si, že patří také sem na projednávání v Poslanecké sněmovně. Je to petice za uzákonění přímé volby starostů, primátorů, hejtmanů a prezidenta. Seznámím vás velmi stručně s textem té petice:

"My, níže podepsaní občané České republiky, žádáme parlamentní politické strany, aby dodržely své předvolební sliby a bezodkladně uzákonily přímou volbu starostů, primátorů, hejtmanů a prezidenta." Tato petice, vážené kolegyně a vážení kolegové, má 100 439 petentů. Je to petice velmi významná.

 

Zprávu ministra vnitra o postupu po propuštění hasičů požadoval Roman Váňa:

V současné době jsme svědky snahy rozpočtově výrazně omezit činnost Hasičského záchranného sboru České republiky. Mělo by dojít k významnému rušení počtu požárních stanic v území, a to až o několik desítek, a také k velkému propouštění profesionálních hasičů. Hovoří se až o 2,5 tisících osob. V případě, že by došlo k takovémuto omezení profesionální požární ochrany, je nepochybné, že tíha zabezpečení požární ochrany v obcích bude přenesena právě na obce, které ji mohou zabezpečovat prostřednictvím svých jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí. Jde ovšem o dobrovolnou činnost, která není honorována a která je komplikovaná vnějšími vlivy, jako je třeba uvolňování členů těchto jednotek ze zaměstnání a podobně, a může se poskytovat pouze v omezeném rozsahu. Rozsah této činnosti je také dán výcvikem a školením těchto osob zařazených do jednotek požární ochrany. Zdá se tedy, že právě kvalifikace dobrovolných hasičů bude v budoucí době hrát velkou roli, ale zároveň jsme svědky omezování finančních prostředků na výcvik jednotek požární ochrany. Proto navrhuji zařadit do bloku zpráv Informaci ministra vnitra o zajišťování financování odborné přípravy členů jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí.

 

Zprávu ministra životního prostředí o kritické situaci v Moravskoslezském kraji požadoval poslanec Ladislav Šincl:

Hlavním důvodem tohoto návrhu je, že v postižené oblasti průměrné denní koncentrace jemného poletavého prachu PM10 a PM2,5 velice často překračují zákonné limity. Například k dnešnímu dni je za necelý rok 2011 v Českém Těšíně překročen tento limit 92krát, v Bohumíně 85krát, v Ostravě 78krát a v Karviné 64krát a mohl bych dál pokračovat. To, že toto není můj výmysl, se můžete kdykoli přesvědčit na portálu Českého hydrometeorologického ústavu. Problém je v tom, že na tyto prachové částice v ovzduší se nabalují další různé nebezpečné karcinogenní látky, jako je benzopyren, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, toluen atd. Ale není to jen polétavý prach. Ještě zde také dochází k překračování limitu polycyklických aromatických uhlovodíků, případně těžkých kovů. Zdejší znečištěné ovzduší prokazatelně ovlivňuje mechanismus integrity DNA a potlačuje funkci imunity. Má také nezanedbatelný vliv na imunitu jednotlivců, způsobuje významná oxidační poškození u dětí a zvýšené nemoci dýchacích cest. U dospělých pak zvlášť vznik aterosklerózy, nádorových onemocnění, diabetes a Alzheimerovy choroby. Dospělí lidé a hlavně děti v tomto postiženém regionu s každým nádechem dostávají do plic miniaturní suspendované částice velikosti 0,001, které se v plicích usazují a následně škodí.

 

Vládní návrh zákona o Finanční správě ČR s „dekoncentráty“ navrhl vyřadit poslanec Jiří Petrů:

Důvodem je, že není dostatečně odůvodněno přijetí tohoto zákona a potřeba přebudování standardních správních úřadů na dekoncentráty, územní pracoviště. Doktrína správního práva existenci dekoncentrátu odmítá a ani předkladatel zcela neodůvodnil, proč by standardní vertikální struktura měla být nahrazena neformální, a tudíž nepřehlednou. Domníváme se, že je třeba zachovat standardní hierarchii správních úřadů, to znamená základní, okresní, odvolací krajskou a kasační ústřední. Článek  79 ústavy říká, že ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. Předkladatel změnou standardních správních úřadů na dekoncentráty tuto ústavní povinnost obchází, a tím poškozuje právní jistotu.

 

Stažení a dopracování návrhu na zrušení Fondu národního majetku a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky požadoval poslanec Petr Hulínský:

V důvodové zprávě je nezbytnost změny používání výnosů z prodeje státního majetku a zisků z účasti státu v obchodních společnostech zdůvodněna tím, že tyto výnosy budou soustředěny na zvláštních účtech ministerstva a v případě potřeby využívány k financování důchodové rezervy. Dozvíme se, že za tím účelem je nutné vypustit z dosavadní právní úpravy jiné využití privatizačních prostředků. Jenže vedle toho by měly být privatizační prostředky použity též na financování nákladů spojených s přípravou a projednáváním privatizačních projektů a rozhodnutí o privatizaci, pro financování nákladů spojených se správou majetku, který se po neúspěšné privatizaci vrátil zpět do vlastnictví ČR, k financování nákladů spojených s vedením restitučních sporů, soudních a správních řízení vyplývajících ze zákona č. 427/1990 Sb., k úhradě plnění, ke kterým se Ministerstvo financí zaváže v mimosoudních dohodách a narovnáních, které budou uzavřeny s oprávněnými osobami.

V důvodové zprávě se také dozvíme, že se množí počet případů, kdy původně privatizovaný majetek, který se vrátil do vlastnictví ČR, zůstává v péči Ministerstva financí i po dobu několika let. Bez vynaložení nezbytně nutných finančních prostředků na ochranu před zničením nebo poškozením je to nadále neúnosné. Proto je potřeba návrh dopracovat.

 

Tři procedurální návrhy předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury, které pak předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik označil za pokus, jak „opozici zavřít hubu“:

Za prvé se Sněmovna usnese na omezení řečnické doby na 10 minut. Dále že každý poslanec může v téže věci vystoupit maximálně dvakrát. (Výkřiky v sále, projevy nesouhlasu.) Dále podle § 23 navrhuji, aby se Sněmovna usnesla, že jednacím dnem této schůze bude také sobota 5. listopadu, neděle 6. listopadu a pondělí 7. listopadu. (Projevy nesouhlasu v sále, výkřiky: "Hanba!")

Poslanec Pavel Kováčik:

Samozřejmě podle poměru sil, který zde panuje, se Poslanecká sněmovna může usnést na čemkoliv, protože vládní koalice má takovou většinu, že tak učinit může. Jenom poznamenávám, že v podobné situaci, kdy jsme se nacházeli v jednom z minulých volebních období těsně před hlasováním o takových zásadních návrzích zákonů, jako je zákon o zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, vládní koalice, jejímž lídrem tehdy, pravda neformálním, ale přece jenom byl alespoň podle délky vystoupení nynější předseda vlády Petr Nečas, využila po více než tři měsíce možností obstrukce, které parlamentní demokracie dává opozici k tomu, aby projevila svoje názory. Ani klub sociální demokracie, ani klub Komunistické strany Čech a Moravy tehdy nesáhl k tomu, aby opozici alespoň formálně zkusil - a teď mi odpusťte, není to expresivní výraz v souvislostech, o kterých teď hovoříme - zavřít hubu.

To, co teď provedli předsedové koaliční strany ústy předsedy klubu ODS, není totiž nic jiného než pokus zavřít opozici hubu zkrácením řečnické lhůty, zavřít opozici hubu tím, že můžeme k téže věci vystupovat pouze dvakrát, a dokonce i protahováním toho jednacího času na dny, které jsou dny pracovního volna, pracovního klidu či jinými významnými dny - teď mám na mysli například 7. listopad, ať se trošku zasmějeme. Někteří. Je to skutečností, která nemá v tomto ctihodném sále obdoby. 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

karel-nizbor

Pane Dubo, nač opět ta kritická nóta? Autor se snažil ono téměř dvacetihodinové jednání nějak shrnout. Chtěl bych Vás vidět, jak si čtete celý průběh jednání...to byste přeci neměl čas modlit se k portrétu Michala Haška, který jistě máte nad postelí.

1rytir

Díky za tento článek. Nějak tak by měla informovat většinová média. Bohužel, je tomu jinak. Skutečně nežijeme v demokratickém státě.