Zbyněk Fiala: Povodně a příroda

obrazek
6.6.2013 16:58
Karlín si letos oddychl, ale voda, která protékala mezi zábranami, našla oběti jinde. Nejhorší asi byla bezmoc obyvatel severočeských měst, která žila několik dní v jistotě, že to udeří a že je to nad jejich možnosti. Hlavou však vrtá otázka – dříve přece také pršelo? Proč tedy měli stoleté povodně jen jednu za sto let a ne čtyři stoleté za desetiletí? Možné proto, že byli – s použitím obratu jedné koncepce – „přírodě blízcí“.

Povodním se diví jen naiva, příčiny jsou známy, dokonce i vládě. Podstata problému je zřejmá i ze závazných dokumentů přijatých za Nečase. Zatímco před očima plynou nekonečné záběry České televize z vesnic, kterým koukají z vody jen špičky střech, čtu si v Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření, kterou vláda schválila 10. listopadu 2010. Navrhly ji ministerstva zemědělství a životního prostředí, ale jsou tam úkoly i pro rezorty místního rozvoje a vnitra. Zpráva o plnění má být předložena do konce letošního roku.

eagri.cz/public/web/file/100217/Koncepce_PPO_uv101110._0799.pdf

Technickými opatřeními jsou hlavně betonová koryta, hráze a podobné stavební a konstrukční zásahy, zatímco přírodě blízká opatření znamenají nejčastěji návrat oku lahodící krajiny s meandrujícími toky a zdravými lesy.

Nahlédnutí do útrob mysli tvůrců koncepce nabízí SWOT analýza,která kvalifikovaně postihuje podstatné stránky problému. K realitě života však patří, že věcné postřehy musely být sesypány do směsky, ve které je ohlídán i dostatečný podíl rypadel a betonu.

Podívejme se aspoň na tu analýzu.

Silných stránek ta analýza moc nevidí, snad s výjimkou toho, že dnes už všichni vědí, že to není legrace. Výčet slabých stránek pak ukazuje, co všechno přesto děláme, aby opravdu přišly. Když však odečteme fakt, že nejsou peníze, úřady nemají autoritu a města mohou uvažovat jen o rozmístění zábran a razítek, vidíme velice poučný seznam kroků, kterými se od přírody naopak vzdalujeme (upozorňuji na ně zvýrazněním).

Zbyly nějaké příležitosti? Tou největší je zřejmě spoléhání na to, že povodeň lidi probudí a začnou jednat rychleji a komplexněji. Vidíme také vnímání rizik změny klimatu a doporučení, aby opatření mířila proti následku i příčině. Jenže jsou tu i hrozby, a tou největší je neschopnost domluvit se a nemožnost překročit hranice rozparcelovaných pozemků, kdy ochrana vlastnictví jednoho znemožňuje rozsáhlejší pozemkové úpravy a ohrožuje tak vlastnictví všech ostatních.

SWOT analýza vládní koncepce

SILNÉ STRÁNKY

  • Přijetí Strategie ochrany před povodněmi
  • Institucionální zabezpečení řízení ochrany před povodněmi
  • Vymezení záplavových území
  • Fungující předpovědní a hlásná služba včetně využívání informačních systémů a internetu veřejností
  • Široká nabídka prvků povodňové ochrany a znalost jejich použití
  • Nabídka dotačních titulů pro návrhy opatření do roku 2013
  • Realizace významných protipovodňových opatření Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC)

SLABÉ STRÁNKY

  • Neochota chráněných subjektů podílet se na opatřeních nadmístního nebo neregionálního charakteru
  • Krátkodobá „paměť“ společnosti o důsledku konkrétní povodně
  • Nevhodná urbanizace záplavových území a nedůsledné uplatňování zákazu staveb resp. jejich přizpůsobení se v záplavových územích a jejich aktivních zónách
  • Pomalá realizace pozemkových úprav
  • Snížená přirozená retenční schopnost krajiny
  • Zvýšená vodní eroze
  • Antropogenní poškození a degradace půd
  • Vysoký podíl zornění zemědělské půdy a její nevhodná fragmentace
  • Stav morfologie vodních toků
  • Nedostatečná zabezpečenost ochrany měst a obcí před povodněmi
  • Nízké využívání přírodě blízkých opatření
  • Nedostatečné posuzování variant možných řešení v uceleném povodí s výběrem komplexního řešení
  • Nekomplexní posuzování aktivit v povodí
  • Velký podíl zpevněných ploch v povodích vlivem urbanizace

PŘÍLEŽITOSTI

  • Chápat povodně jako přírodní jev a vedle opatření ke snížení rizika jejich nepříznivých účinků hledat jejich využití jako zdroje vody
  • Projednávání koncepcí a návrhů opatření s veřejností ke zvýšení uvědomění potřeby realizace preventivních protipovodňových opatření
  • Využití zpětné vazby z dosud realizovaných opatření pro zvýšení efektivity nových návrhů
  • Zlepšení legislativních, organizačních a ekonomických nástrojů pro získání potřebných pozemků k realizaci opatření
  • Systémové řešení plánů pro zvládání povodňových rizik
  • Systémové řešení finančních zdrojů pro realizaci záměrů
  • Rychlejší řešení komplexních pozemkových úprav
  • Podpora takových preventivních protipovodňových opatření, která budou mít další pozitivní efekty na jevy spojené se změnou klimatu
  • Řešit problematiku nakládání se srážkovými vodami v urbanizovaných územích
  • Úprava legislativy s cílem otevření správy povodí efektivnějšímu působení v ploše povodí
  • Podpora výzkumu v oboru extrémních hydrologických jevů

HROZBY

  • Nedostatek rezerv státní půdy pro realizaci komplexních pozemkových úprav a staveb protipovodňových opatření
  • Nedostatek finančních zdrojů pro financování projektů po roce 2013
  • Neochota zainteresovaných stran (státu, měst a obcí, podnikatelských subjektů a občanů) vyřešit podíl na spolufinancování protipovodňových opatření
  • Obtížnost vyřešit koordinaci protipovodňových opatření s environmentálními cíli rámcové směrnice o vodách
  • Naplnění pesimistického průběhu předpokládané klimatické změny

Koncepce je tedy vcelku dobrá, avšak realizace se soustřeďuje hlavně na to, jak poslat vodu dál. Takže to vždycky schytá Ústí nad Labem, Děčín a Hřensko. A po nich Drážďany, ať vědí, že na ně myslíme.

Možná by to chtělo víc času. Ale čas je zároveň překážkou jakékoliv nápravy, protože mezitím se mohou stát tři věci. Zaprvé, nic, a opak není důvod spěchat. Za druhé, sucho, a pak máme jiné starosti. Zatřetí, povodeň, a pak není na nic čas, ale až voda opadne, můžeme koncepci vytáhnout, oprášit, zradikalizovat a znovu uložit do stolu, aby bylo jasné, kam pro ni sáhnout, až na ni přijde řeč příště.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

   V roce 2016 se jedná zatím především o bleskové povodně.

schlimbach

Pane Novotný, Vaše hledisko je také velmi důležité. Pamatuji si, jak se každý rok v době srážky na Moravě čistil mlýnský náhon, aby se udržel výkon kaplanovy turbíny na mlýně a bylo skutečně pozoruhodné pozorovat, kolik sedimentu se za jediný rok usadilo na dně a v zatáčkách toku. Zase se ale dostáváme k penězům, k jejich funkci a způsobu jejich "vstupu" do hospodářského systému společnosti. Dokud nebude zabezpečena národní měna v rukou společnosti, dokud nebudou peníze pouze prostředkem směny, dokud nebude zabezpečena volná cirkulace měny ve společnosti v závislosti od konkrétní a reálné aktivity občanů a subjektů společnosti - budeme stát jen s otevřenou hubou a koukat, jak nám naše budoucnost, znalosti i určité pohodlí ujíždí do nenávratna, jak naše společnost degemeruje a rozpouští se v cizích zájmech, jak postupně a rychle umírá.

schlimbach

Děkuji za Váš postřeh pane Fialo. Pokud nebude aktivita občanů v rámci společnosti "propojena" zápornými zpětnými vazbami v hospodářském i politickém systému společnosti s optikou celku, bude naše společnost i kultura degenerovat. O řešení je i návrh ekonomické reformy - www.ekonomickareforma.cz - je to o tom, o čem se neustále snažím přesvědčit občany - je třeba respektovat schopnosti, možnosti i priority jednotlivců, ale skrze optiku prospěšnosti celku. Ne tupá konkurence, ale smysluplná kooperace, byť mnohými ne plně uvědomělá - to je cesta v před.

Ti tupouni, kteří se domnívají, že jen konkurence je hybnou silou společnosti a pokroku, by si měli povšimnout, kam nás ten "pokrok" zavedl. Konkurence například v potravinářském průmyslu nás zavedla ke konzumaci chemických jedů, tupá konkurence a  inflace je přímým katalyzátorem kvalitativního úpadku a marasmu ve všech oblastech života společnosti.

Ke kvalitě půdy - máte také naprostou pravdu - zase jen tupá konkurence a honba za individuálním ziskem nám zajistí rychlý nástup nedostatku potravin.  Naštěstí existují metody - jsou známé již od 50. let minulého století, jak půdu zlikvidovanou umělými hnojivy znovu "obnovit" - bude to stát hodně zdrojů, času i úsilí - nevyhneme se tomu ale. Čím dříve změníme nastavení systému naší společnosti, čím dříve odstavíme tupouny od moci, aby dále nemohli škodit, tím lépe pro naši společnost.

Škoda, že skuteční vědci mlčí nebo hovoří potichu, škoda, že skuteční ekonomivé a národohospodáři se nechali umlčet tupci, kde jsou všichni ti profesoři a akademici, kde je touha vědce po skutečném poznání, kde je jejich hlad po informacích a touha prosadit se? Je načase se vzepřít a vzít budoucnost do vlastních rukou.

novotny

Také názor laika: Jaksi se zapomíná, že se řeky behem let zanášejí bahnem a tedy jsou čím dál mělčejší a nemají možnost pojmout větší objemy vody. Neviděl jsem nikde, že by se někdo snažil investovat peníze do vyčištění zanesených koryt. Pokud se to neudělá, budou povodně čím dál častější. Vládě se vyplatí vydat jednou za 10 let pár miliónů lidem na odškodnění následků, než kdyby dala mnohem víc peněz na prevenci, čímž by občany ochránila. Systém po nás potopa je evidentní, každé čtyři roky se vystřídá vládní garnitura a tudíž neexistuje kontinuita. Odnesou to vždy jen občané.

schlimbach

Vynikající článek pane Fialo.

Zamysleme se společně - když má společnost ve svém čele moudré a zkušené "vládce" - vzkvétá. Společnost řízená tupouny - chřadne. V jaké společnosti žijeme je myslím každému z nás jasné, proto je jasné, kdo ji řídí.

K povodním - považuji se za normálního člověka - dovolím si tedy napsat pár poznámek z pohledu takového člověka  - takže fakta:

1) voda teče z kopce dolů

2) čím větší kopec, tím vyšší rychlost toku vody

3) čím větší plocha, na kterou prší, tím více vody

4) čím je povrch, na který prší méně propustný, tím více vody teče dolů

5) čím více techniky jezdí po poli tím více se půda pod nimi zhutňuje, stává se méně propustnou

6) čím méně lesů, tím méně zádržných systémů vody

7) ...

8) ...

9) atd atd

Mohl bych pokračovat dál a dál.

Domnívám se, že jedině chorý mozek může vymyslet betonová koryta a "hráze" a posílat vodu "dál" na místo dílčích, decentralizovaných snadno proveditelných a podstatně i levnějších opatření v rámci jednotlivých katastrů jednotlivých obcí, které by byly orientovány na zvýšení přirozené propustnosti půdy pro vsakování vody, kdy by si každý katastr dokázal poradit se "svou vodou"...

Konkrétní příklad -  zemědělec projede traktorem každý rok několikrát po poli - ten traktor váží mnoho tun, jeho pohyb vyvolává v půdě vibrace, které jsou ideální pro zhutňování půdy (kolik již bylo bleskových povodní pod poli rozloženými na kopci) - namítnete, že za sebou třeba táhne pluh - jak hluboko se dnes oře? Vždyť stále častěji se využívá bezorebná technologie, ale i kdyby se oralo hloubkovou orbou - 60 cm - ty nižší vrstvy půdy se stejně pod vibracemi techniky budou i nadále více a více zhutňovat, každým rokem víc a víc. Vznikne nepropustná nebo obtížně pro vodu propustná vrstva a jedna z příčin problému je zde. Tu neodstraní žádné betonové koryto, ani zádržná hráz - toto jen posune problém jinam - níže z kopce ...

Bylo by jistě zajímavé, jak hluboko bychom museli dnes rozrýt půdu ocelovými trny, aby se ta zhutněná vrstva rozrušila a voda mohla vsakovat hlouběji? Metr? 1.5 metru nebo víc? Jaký traktor a kolik těch "trnů" utáhne? Kolik to bude nafty, času, peněz? Spočítat by se to nakonec dalo, ale jedno vím zcela jistě. PŘÍŠTÍ ROK TO BUDE ZASE O NĚCO VÍC!!!

Není to ale jenom problém povodně v tomto ohledu - voda, která se nedostane níže do půdy, z ní nemůže potom ani "vzejít" - hrozí sucho, protože voda, zadržovaná jen ve vrchní vrstvě půdy se rychle vypaří a úroda je menší a časem třeba nebude žádná - proto se neprovádí hloubková orba, aby se jí odpařovalo méně ... vitíte zde také určité zacyklení?

Jedno je dnes jisté, západní civilizace je na sestupné dráze, hňupi se prodrali do vedoucích pozic a výsledky jejich práce se dostavují každým dnem ve více  a více zřetelné podobě. Dojde nám brzy, že je třeba začít se bránit?

klokan

  Neprivilegování občané se však ptají, jak se vlastně současná vládní garnitura poučila z průběhu minulých povodní ? Vždyť  již od roku 1997 se přinejmenším na MŽP,  se vydávají poučení z průběhu té které povodně, včetně té podobné letošní povodní, která nás zaplavila L.P 2002 . V honbě za zisky vždy však tato poučení nějak zapadnou a historie se opakuje. Chtělo by to modifikovat přísloví o tom, že toliko hlupák se spálí 2 x. V tomto testu paměti nějak selháváme, včetně té paměti historické.   Vysoce kladně kvituji přínosný povodňový článek pana Fialy i  podnětný komentář pana Štingla. Na ,,i Dnes“ myslím dávají karmu. Proč nedostatečně využíváme svých přírodou nám daných mozků ?K trénování paměti si jsou vydávány četné příručky.  Neuškodilo by si v nich občas počíst, zejména našim ustavičným poučovatelům páně M. Kalouskovi a spol. Zdravím.

 

Vladimír Štingl

Pane Fialo, velice kvituji Váš blog k další opakované životní katastrofě a často i tragédie pro desetitisíce občanů naší země. Lze konstatovat jediné: PO TRAGÉDII POVODNÍ 1997 - jen žvásty, co se splnilo ze slibů???????

Po TRAGÉDII POVODNÍ 2002 - jen žvásty, cose splnilo ze slibů????? A dnes?? Kalousek a spol. mají starost především o "podnikatele"..... Jsou mezi nimi také lidé, ale co ti skutečně postižení "do morku kosti" - a třeba i po několikáté???

Kamarád se vrátil z Francie, přes Německo. Řekl mi s ohledem na povodně: "Buďme rádi, že jsme v Česku".... Ale pouze s ohledem na vizuální pohled na zatopenou krajinu..... To ostatní asi nepůjde srovnávat ani omylem. Jen z hlediska pojištění, což je sice ubohá, ale alespoň jakástakás "ochrana".... Pokud vás vůbec někdo pojistí.

O technologickotechnickém řešení se bude "diskutovat" ještě desítky let a "geniální" řešení nebude ani za 100 let. Opět to bude otázkou maximálního kompromisu civilizace s přírodou a to je ve společnosti, jejímž jediným měřítkem je ZISK, a to za každou cenu, dost "abstraktní" předpoklad.

Děsivé, za 15 let již 3. velké povodně, mezitím X lokálních, všude za ignoraci a nezájem "státu" zaplatili ti normální a obyčejní a tak se domnívám, na základě exaktní zkušenosti, že to tak bude i nadále.

Deprimující, ale realita. Prase v žitě točí mlejnek a má zdvižený prostředníček.... Zdravím Vás