Zbyněk Fiala: Proč zdravotnictví krvácí

obrazek
3.3.2013 14:03
Stávka lékařů v pátek 1. března měla na jednodenním výpadku služeb ukázat, jak to dopadne, až se ordinace zavřou v důsledku škrtů trvale. Protest však většinou ohlašovaly jen zelené stužky na bílých pláštích. Přednost dostaly podpisy občanů pod petici za zachování dostupné zdravotní péče, proti snižování veřejných výdajů na zdravotnictví, předraženým lékům, zvětšování vzdáleností k lékaři a do nemocnic, za zvýšení platby za státní pojištěnce, spravedlivou úhradu lékařům, léčbu podle lékařů, nikoliv podle pojišťoven, a nakonec také proti nedostatku veřejné diskuse o chystaných změnách.

Lékaři se vrátili k protestům v situaci, kdy vláda ani po dvou letech nedodržela slovo. Reprezentoval je podpis ministra zdravotnictví Leoše Hegera pod společným Memorandem, kterým končila protestní akce z roku 2010 Děkujeme, odcházíme. Ani tenkrát, ani dnes nejde jen o platy. Ministr Heger se v Memorandu zavázal, že bude řešit 13 zásadních problémů českého zdravotnictví, na něž lékaři upozorňovali.

Připomeňme si oněch 13 důvodů, proč lékaři před dvěma lety podávali výpovědi (http://www.lok-scl.cz/images/tinymce/files/AKTUALITY_2013/02_13_duvodu.pdf):

České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované, dostává o 3 procentní body HDP méně než je průměr EU. Nízká platba za státního pojištěnce neodpovídá poskytovaným službám. V chaosu lékové politiky utíkají miliardy. Vedení nemocnic dává přednost předraženým zakázkám, protože za platy zdravotníků nelze získat provizi. Tyto platy však neodpovídají náročnosti práce a profesionální přípravy. Mladí lékaři prchají do ciziny i před otrokářskými podmínkami po skončení fakulty a na doktorandských studiích. Příliš mnoho přesčasových hodin, riziko chyb z přetěžování lékařů a hrozící konflikt se směrnicí EU, která zakáže nahrazovat přesčasy chybějící doktory. Kvalita péče o pacienty objektivně klesá. Politici nedrží slovo, které dali zdravotníkům, soustřeďují se na ideologickou válku (jako kdyby se zdraví dalo ukecat - zf). Ve zdravotnictví pokračuje smršť změn, nikoliv však těch potřebných.

Po dvou letech od podpisu Memoranda však roztrpčení lékaři z České lékařské komory a Lékařského odborového klubu konstatují, že ve zdravotnictví se nezměnilo téměř nic a v řadě bodů je to dokonce daleko horší.

„Dosavadní kroky ministerstva nás vedou k přesvědčení, že cílem současné vlády není reforma zdravotnictví, ale plošná privatizace jak sítě zdravotnických zařízení, tak i prostředků veřejného zdravotního pojištění. České republice reálně hrozí rozpad sítě nemocničních zařízení. Na poli poražených se ocitají především pacienti, ale také zdravotníci,“ varují v tiskové zprávě před zahájením nového kola protestů předseda ČLK Milan Kubek a předseda LOK Martin Engel.

Nová úhradová vyhláška znamená podle lékařů podstatné snížení příjmu všech zdravotnických zařízení od laboratoří, přes ambulantní specialisty až po nemocnice.

„Nemocnice počítají ztráty, které se pohybují od desítek do stovek milionů korun, a další ránu jim ministr Heger zasadil dalším růstem DPH,“ varují představitelé nemocničních a ambulantních lékařů a důsledky ukazují například na případu známé pražské Nemocnice Na Bulovce.

Dojde tam k následné redukci lůžek a oddělení:

· dětská chirurgie z původních 25 lůžek na 16,

· chirurgie ze 72 na 62,

· kožní z 23 na 20,

· neurologie ze 40 na 20,

· neurologická JIP zrušena úplně,

· oční z 25 na 10,

· ORL z 35 na 25,

· urologie ze 46 na 24,

· urologická JIP zrušena úplně,

· plicní JIP zrušena úplně,

· plastická chirurgie z 20 na 15.

Ministerstvo zdravotnictví se brání, tvrdí, že výdaje zdravotnictví vytrvale rostou. Dělá to však způsobem, který ještě více odhaluje výsledky vlády neumětelů. Posuďte sami, tohle je tabulka, kterou si pověsilo na svém webu:

Vývoj růstu některých odvětví ekonomiky v porovnání s růstem příjmů systému veřejného zdravotního pojištění

Kumulativní růst odvětví od roku 2007 do roku 2011

odvětví

2007

2008

2009

2010

2011

Průmysl

0,0

-0,3

-16,2

-7,9

-1,3

Stavební produkce

0,0

0,0

-0,9

-7,9

-11,2

Služby

0,0

0,2

-9,7

-10,4

-11,7

Výdaje ZP na zdravotnictví

0,0

6,3

16,7

19,4

21,4

Zdroj: ČSÚ a data MZ ČR

Co se asi dá vyčíst z této oficiální zprávy? Dokládá nejen růst výdajů na zdravotnictví, ale také fakt, že se ekonomiku podařilo dokonale rozložit. Průmysl, stavební produkce i služby jsou pod úrovní roku 2007, kdy ještě dobíhala hospodářská politika vlád ČSSD. Stavební produkce a služby se propadají dokonce dvouciferným tempem.

Napadlo mne doplnit to tabulkou, která by ukázala, kdo během té doby ve zmíněných oborech škodil (vynecháme tedy ministerstva obrany, práce a další). Průmysl a stavební produkce a značná část služeb spadají pod ministerstvo průmyslu a obchodu, další část služeb také pod ministerstvo dopravy a ministerstvo pro místní rozvoj. Je pozoruhodné, že všechna nyní spadají pod jiné koaliční strany, než je Hegerova a Kalouskova TOP 09. Kalouska tam pochopitelně najdeme ve dvojím drezu, ale „čo bolo, bolo“, teď šijeme do politického soupeře.

Podívejme se, jak se to v průběhu minulých let měnilo:

Škodili

(funkce: roky 2007 až 2008 - 2009 (úřednická vláda) - 2010 až 2011)

Předseda vlády: M. Topolánek (ODS) - J. Fischer (úřed.) - P. Nečas (ODS)

Min. průmyslu a obchodu: M. Říman (ODS) - V. Tošovský (za ČSSD) - M. Kocourek (ODS) - M. Kuba (ODS)

Min. dopravy: A. Řebíček (ODS) - G. Slamečka (za ODS) - P. Bendl (ODS) - V. Bárta (VV) - R. Šmerda (bezp.) - P. Dobeš (VV) - (Z. Stanjura, ODS od 2012)

Min. pro místní rozvoj: J. Čunek (KDU-ČSL) - C. Svoboda (KDU-ČSL) - R. Vondruška (za ČSSD) - K. Jankovský (VV)

Min. zdravotnictví: T. Julínek (ODS) - D. Filipiová (ODS) - D. Jurásková (za ODS) - L. Heger (TOP09)

Min. financí: M. Kalousek (KDU-ČSL) - E.Janota (za ODS) - M. Kalousek (TOP09)

 

Výdaje a dluhy

Růst výdajů na zdravotnictví neříká nic o plýtvání, ani o tom, že od začátku zdravotnické reformy, která prudce zvedla spoluúčast pacientů, zmizel někdejší přebytek a rozpočet se překlopil do schodku.

Ukazuje to tabulka, která byla předložena minulé schůzi Poslanecké sněmovny v jednacím bodu Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2011 (sněmovní tisk 847/0, část č. 1/15).

Ještě roku 2008 bylo hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v přebytku o 10,7 miliardy korun. Rok na to se propadlo do schodku 6,4 miliardy korun a situace už se nezlepšila ani roku 2010 (schodek 6,9 miliardy korun) a roku 2011 (schodek 5,2 miliardy korun).

Když to sečteme, je tu jen do roku 2011 sekera 18,5 miliardy, ze které předchozí přebytek něco umázne, ale mezitím rok 2012 nepochybně přihodil další mínus. Jenom loňské zvýšení DPH vytáhlo ze zdravotnictví 5,5 miliardy korun, ne-li víc.

Kudy to teče?

Zdravotnictví vstupuje do roku 2013 zcela bez rezerv, varuje analýza ČMKOS (http://www.cmkos.cz/tiskove-informace/3558-3/tiskova-zprava-verejne-zdravotni-pojisteni-odhad-potencialu-financnich-uniku).

Připomíná, že veřejné zdravotní pojištění mělo v roce 2012 příjmy přesahující 224 miliard korun, a tak je druhým největším veřejným fondem, hned po státním rozpočtu. Od roku 2000 se výdaje tohoto systému zvýšily o 83 procent, z toho značný nárůst činily ceny, které rostly rychleji než inflace.

Do systému přitom tečou i další peníze. Například je tu příspěvek obcí 21 miliard korun (pomáhají například přežít okresním nemocnicím), a musíme započítat i soukromé výdaje na zdravotnictví ve výši 47 miliard korun. Celkově se tedy jedná o 290 miliard korun ročně, to je 8,2 procenta HDP, zatímco Slovensko dává 9,1 %, Německo 11,6 %, Francie 11,8 % a USA 17,6 %, připomínají odboráři.

Jistě, víc peněz nemusí nutně přinést lepší péči. Z tohoto ohledu je varovné, že české zdravotnictví je orientováno k americkému modelu „řízené péče“, který je dvakrát dražší v poměru k HDP než ten náš, ale současně je charakterizován i propastí mezi špičkovou péčí pro některé a mizernou nebo nulovou péčí pro mnohé (pro 47 milionů občanů USA bez zdravotního pojištění). U nás to může být propast mezi „nadstandardem“ na jedné straně a chudinskou péčí pro všechny ostatní.

Výdaje obyvatelstva na zdravotní péči v průměrné domácnosti vzrostly za čtyři roky po roce 2006 o 60 %, uvádí dále analýza ČMKOS s odvoláním na oficiální údaje ministerstva zdravotnictví. Téměř tři čtvrtiny tohoto přírůstku přitom spotřebovaly léky. Nelze se divit, cena jednoho balení léku od roku 2001 dvojnásobně vzrostla. Výdaje domácnosti důchodců na zdravotní péči mezi lety 2006 a 2012 vzrostly také na dvojnásobek.

Podíl mezd v nákladech nemocnic se nemění, roku 2005 činily 44 procent, roku 2010 to bylo 45 procent. Zato podíl léčiv stoupl ze 7,5 na 12 procent.

„Je nesporné, že základní kanály, kudy utíkají peníze resp. kde mohou být zdroje pro případnou korupci či předražování zakázek, jsou největší právě v nemocnicích a ve specializovaných zařízeních – a přirozeně v léčivech,“ soudí zmíněná analýza odborů. „Potom by potenciál pro možné korupční jednání byl patrně někde kolem 30 - 40 mld. – míněno tak, že o tuto částku mohou být veškeré dodávky do zdravotnictví předraženy.“

Kde? Vyloučíme-li mzdy a odpisy, pak je to přibližně 15 - 20 procent ze zhruba 200 miliard korun zbývajících výdajů cestou předražení zakázek, různých provizí a „zprostředkování“, pokouší se odhadnout makroekonomové ČMKOS.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

amiourful

Áuž tutakémáme zpětnéfalšování dat!ůVroce 2008 každývěděl, že přebytek jen ve VZP dělá 20mld, nikoliv 10! Zvykjte i,na tentoéjev budeme narážet stále častějia častěji, chce to jennakoupit pár 8MB flashek!

schlimbach

Čemu se chce kdo divit, když ti kreténi to dělají zcela plánovaně a úmyslně-(