Zbyněk Fiala: Za sucho můžou lidé

sucho
14.8.2017 16:51
Menší úroda možná povede ke zdražování potravin, ale tím se to nespraví. Peníze míří jinam, než by měly. Zatímco bohatá vegetace by přitahovala mraky a živá půda držela vláhu, naše cizí obrovitá pole s vymrskanou půdou pro chemií vybičované nesmysly plodí sucho. To není žádná raketová věda. Za sucho a zesilování vlivu klimatických změn nejenže mohou lidé, ale dokonce konkrétní lidé. A nepřímo i my všichni, kteří jsme je k tomu ve volbách pustili.

Někdo by dal přednost sporům, zda je za letošním suchem změna klimatu, ale nesporné je, že se sklidí míň. Podle odhadů ČSÚ bude obilí dokonce o celou šestinu míň než v loňském rekordním roce (o 13 procent). Srovnání s rekordním rokem je ošidné a usnadňuje hádky, že jde o pouhý výkyv. Ale úroda má klesnout i ve srovnání s dlouhodobými průměry za pět či deset let zhruba o 5 procent. Míň obilí, u pšenice dokonce o 16 procent, to je míň chleba. A míň piva, úroda ječmene klesne o 10 procent. Míň chleba znamená dražší chleba. A dražší pivo. Jenže tím se to nespraví.

Pouze pár pohraničních okresů na severu, jejichž horské prostředí je ze zemědělského hlediska zajímavé leda nějakou tou pastvinou, není suchem dotčeno. Ukazuje to pravidelně aktualizovaná hydrologická mapa několika institucí volně dostupná na serveru intersucho.

http://www.intersucho.cz/cz/?map=3

Podle uvedené mapy jsou vedle jižní a střední Moravy ohrožené také okresy západní a jižní části Středočeského kraje a jejich sousedi. Přibývá tak vyschlých míst i za hranicemi prognózy ústavu Czechglobe pro rok 2030. Za exotickým názvem tohoto ústavu najdeme velice kvalitní pracoviště Akademie věd ČR, které se zabývá klimatickými změnami a dost stojí o to, aby tomu veřejnost porozuměla.

http://www.klimatickazmena.cz/cs/?l=7&m=29&f=2&e=b

Za jejich zády občas vzplane zuřivá debata o tom, zda může člověk na klimatu něco změnit. Ve Washingtonu teď popírači vyhrávají, byť mají malý vliv na vývoj v jednotlivých státech unie, a u nás to zkoušejí také. Pokoušejí se obyčejně stočit oči od map vzhůru. Buď k nebesům, proste Boha, nebo u těch materiálně zaměřenějších ke Sluneční soustavě. Země se jak známo při otáčení kolíbá, zemská osa mění svoji polohu a náš oběh kolem Slunce není zcela pravidelný. Je-li severní polokoule, kde je hodně souše a reaguje proto intenzivněji, více nakloněna Slunci a blíže našemu zdroji energie, máme tepleji. S tím nic nenaděláme, tvrdí ti, kdo vidí zásah shora, a mohou se přitom tvářit jak mysticky, tak vědecky.

Je tu ovšem problém, že oteplení nyní přichází nikoliv po desítkách tisíc let nezadržitelných změn, ale skokově, během živé paměti současných generací. Tohle je na naši matičku Zemi moc rychlé. Nepřejme si vědět, co by se dělo, kdyby se stihla takhle rychle vrtět.

S ochlazováním to bývá jinak. V časopise Science byl právě publikován nádherný výzkum, na kterém se podíleli i vědci z Czechglobe, kterému se podařilo najít a datovat příčinu několikaletého globálního ochlazení v 9. století v podobě výbuchu islandské sopky a výronu sirných plynů, které pak odrážely teplo opačně než skleníkové plyny, tedy do vesmíru. I to může být důvod, proč se česká státnost na tomto území začala stabilizovat až o sto let později. Podobný vliv měl obrovský výbuch indonéské sopky roku 1257, který vyvolal v Evropě léta hladomoru. Jak je vidět, sucho může vznikat z horka (na souši) i chladu (na moři).

Klimatické změny nyní hledají výzkumníci na dně Korintského zálivu Středozemního moře jako možnou příčinu zániku mykénské kultury na Krétě, Chetitské říše v turecké Anatolii a Nové říše v Egyptě o tři tisíce let dříve. Zatím našli dvě další úrovně někdejšího pobřeží, které slibují nález starého mykénského přístaviště s doklady zahraničního obchodu. Je za tím úvaha, že výbuch sopky Santorini roku 1645 před letopočtem, který minojskou kulturu smetl mocnou tsunami, představoval jen poslední kapku v dlouhodobém rozpadu společnosti. Způsobilo jej více než stoleté sucho, které zároveň zvedlo klimatické uprchlíky v širší oblasti a proměnilo je ve filištýnské a danajské piráty. Ti přerušili námořní cesty pro dopravu mědi a cínu, na kterých byla tato civilizace doby bronzové závislá. To, co následovalo, byl konec jednoho světa.

https://www.hakaimagazine.com/article-short/did-climate-change-bring-down-late-bronze-age-civilizations

České sucho není vulkanického původu, tak daleko moc Řípu nebo Milešovky nesahá. Pokud při hledání zdroje zvedáme oči vzhůru, dívejme se spíše na vládu, parlament a Brusel. Parlament může za krátkozraké zemědělské restituce, které způsobily, že jen každý pátý hektar je obděláván někým, kdo tu půdu vlastní a záleží mu na její dlouhodobé kondici. Brusel může za zemědělské dotace, které změnily půdu v necitlivé finanční aktivum. To nám umožnilo uchovat největší půdní bloky v Evropě a na nich největší půdní erozi, jaká se dá na našem kontinentu vidět. Česká půda je splavována do řek a řekami k sousedům. V tom, co zbylo, chybí organická hmota, proto to neudrží vodu. Pěstuje se hlavně řepka a kukuřice, na kterých jsou nejzajímavější dotace.

V posledních letech evropské instituce trochu prozřely a umožňují dotace orientovat více ve prospěch půdy a krajiny, ale česká vláda tvrdošíjně odmítala pokusy odvést penězotoky od osvědčených silných zájmů, a tak celý problém prodlužuje a vyhrocuje. To, že týdny před volbami začíná mávat plány boje proti suchu, ukazuje hlavně máslo na hlavě. Na zemědělcích u nás nezáleží, stačí, když přežijou.

Pro tento závěr máme argumentaci už z roku 2007. Obsahuje ji studie Neudržitelnost českého zemědělství pod neviditelnou rukou trhu. Autory byli doc. Ing. Josef Seják, CSc. a doc. Ing. Jan Zavíral, CSc. z Fakulty životního prostředí a Fakulty sociálně-ekonomické Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n.L. Budu teď citovat ze svého archivu, ale podstatnou část jsem kdysi publikoval v Ekonomu.

Studie mne zaujala úvodním zjištěním, že výkupní cena mléka mezi léty 1991 a 2004, kdy jsme vstupovali do EU, stoupla jen o tři koruny z 5 Kč na 8 Kč, kdy je produkovali za 7,91 Kč. Nevydělali nic. Mlékárny dodávaly obchodu konzumní mléko za 11 korun a průměrná spotřebitelská cena vylétla na 14 korun. „Takže zemědělec pracuje s nulovou rentabilitou a veškerý nárůst příjmů z rostoucích cen pohlcují zpracovatelé a v posledních letech zejména prodejci,“ konstatovali autoři.

Po vstupu do EU se výkupní cena mléka ještě snížila, zatímco spotřebitelská cena stagnovala. Jak to mohli zemědělci přežít? Dostali dotace. U pšenice to bylo podobné – kilo zrna od rolníka za tři kačky, kilo mouky za 6 Kč, kilo bílého pečiva za 43 Kč. Skutečnou funkci zemědělských dotací autoři doložili za pomoci britského spotřebitelského webu, kde byla podložena delší evropskou zkušeností:

„Farmáři jsou často médii obviňováni, že jsou jen „konzumenty dotací“, pravdou však je, že v některých případech je cena pro zemědělce tak nízká, že dokonce ani s dotací nemohou farmáři pokrýt své výrobní náklady. Supermarkety a velké zpracovatelské firmy zvyšují svůj podíl na ziscích ždímáním celého dodavatelského řetězce a farmáři na jeho konci jsou v nejslabší pozici. Podpory do zemědělství v zásadě jdou přímo do zisků supermarketů.“ (What’s wrong with supermarkets, s.13, www.corporatewatch.org.uk .)

Zmíněná studie, a byla i spousta dalších, potvrzuje, že jsme věděli, do čeho jdeme a vybrali to nejhorší. Hned od začátku bylo jasné, že o trh tu nejde. Někdo to ovládl a politici panáčkují. Proto nižší úroda povede ke zdražování potravin, ale dražší potraviny nevytvoří větší zdroje na odstraňování problému. Vytvoří jen vyšší zisky a vyšší zájem, aby to tak vydrželo co nejdéle. Celý systém, odkud a kam ty peníze tečou, se nemění.

Podstata boje se suchem je jinde. Zatímco bohatá vegetace by přitahovala mraky a živá půda držela vláhu, naše cizí obrovitá pole s vymrskanou půdou pro chemií vybičované nesmysly plodí sucho. To není žádná raketová věda. Za sucho a zesilování vlivu klimatických změn nejenže mohou lidé, ale dokonce konkrétní lidé. A nepřímo i my všichni, kteří jsme je k tomu ve volbách pustili.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

duchodce

Pane Černíku, přehrady vláhu do krajiny nevrátí. Jak by mohly pomoci meliorace v jakékoli podobě taky nevím, vždy jde o odvodnění pozemku. Když chtěli naši předci svažitý pozemek intenzivněji využívat, vystavěli meze, aby zabránili erozi a nadměrnému úbytku vláhy. Pak přišlo období budovatelského nadšení a meze se rozorali. Malá políčka se proměnila v obří celky.  Velmi populární byly také meliorace. Ty se realizovali prakticky na každém podmáčeném pozemku, kde se dalo po odvodnění předpokládat lepší využití. Bylo to v nějaké době, kdy soběstačnost ve výrobě potravin byla priorita a na škody v krajině se moc nemyslelo. Co ale vedlo tehdejší mocipány k "regulaci" malých vodních toků (tzv. "regulačku" jsme měli doma hned za humny) nevím. Žádný hospodářský efekt mě nenapadá. Současné zemědělství je pro krajinu totální katastrofa. 

cernik

Zde si myslím jedno.
Je třeba opustit novodobá myšlenková procesí, 
o tom, že přírodu zachraňovaly remízky a kroutící se potoky 

se stojatou a tudíž smradlavou vodou.
Je třeba obnovit výstavbu přehrad, retenčních nádrží a odvodných kanálů.
Právě tak je třeba zefektivnit meliorace, ale meliorace, ne jako kanály, 

ale jako potrubí překryté zeminou.
Vodu je třeba zadržovat a ne zasmraďovat.

 

klokan

   Také letošní léto se chýlí ke svému podzimu a není od věci parafrázovat obecně známý citát z díla spisovatele V. Vančury. Zřejmě takto. ,,Tento způsob vládnutí mi připadá poněkud nešťastný." Andrej Babiš samozřejmě není první kdo knižně vydal své vize budoucnosti. Před sebou mám například,, prognostickou" knihu od RNDr. Jiřího Mrázka CSc. a kolektivu s názvem Kde začíná budoucnost. Jedná se již o její druhé  vydání z roku 1982, vydavatelstvím Naše vojsko. Tedy se jedná o vize před cca 35 lety. Tehdejší předpovědi rozvoje zeměděství jsou uvedeny v kapitole s názvem Sbohem nedostatku s podkapitolami Maso z továren, benzín s pole. Laboratoře - spižírny lidstva.Uzavřený okruh surovin. Samozřejmě, že již tehdy bylo známo, že lidé se množí četněji než pověstní králici a již v roce 2854 by ji mohlo žít,, oněch 60.000 miliard. Jejich obživu by nestačilo zajistit ani osázení celého povrchu zeměkoule, včetně osázení všech střech budov. Lze se tedy nadít, že novodobí predátoři úrodné zemědělské půdy, jako například nestoudný podnik Gemo Olomouc, zřejmě kapitalisticky přetransformované bývalé Pozemní stavby n.p. Olomouc, skladuje odebranou ornici na haldách, aby jí rozprostřelo a posléze osázelo plodinami na hektarech střech skladišť zbudovaných na poli, eufemisticky nazývaných jako Technologický park.

   Občané se tedy naprosto právem ptají co dokázali nám vládnoucí popřevratové elity.,, Tak akorát zrušit Ústřední plánovací komisi, rozfrcat všelidový majetek a zaprodat nás mezinárodnímu kapitálu." Výsledky vědeckotechnického pokroku neaplikují pro přežití a rozvoj všeho lidstva, ale toliko svého. Výdobytky vědy na poli například elektroniky uplatńují pak především za cílem podmanění si celého lidstva. Chtějí již mít přehled nejen o každém kroku jedince, ale již o jeho myšlenkách, vše toto rovněž uloží v ústředních skladech dat, opatří příslušným kódem a posléze člověku případně povolí svou předpokládanou činnost uskutečnit. Vládnoucí tupci respektive tupouni tedy počítačový potenciál využívají, tedy ne tvořivě,  ale především k navyšování byrokracie. Všechno by chtěli reglementovat. Zakoupíš si roli toaletního papíru, krabičku zápalek či pouhopouhý hřebík do rakve a Babišovi pohůnci na to výdají složitý kód, v brzku se to bude týkat taky vydání receptu lékaře na kapky do očí či balení Acylpirinu, snad i vstupu do lesa, popřípadě vzdálení se z domova. Naši elitáři rádi vedou žabomyší války, zabývají se rádi především podružnostmi. Abstrahují od skutečnosti, že svět se čím dále více nachází na okraji války v situaci sudu se střelným prachem, čekajícího na pověstnou rozněcující jiskřičku. Po vzplanutí pak budou spíše toliko přilévat olej do ohně. Nemusí ani nastat válka. Na co jim bude EET a podobné nesmysly, když dojde po dobu několika měsíců k hromadnému výpadku elektrické energie. Stále to zde všichni píšeme ale ,, Je to marný, je to marný, je to marný." konec citátu. Úvahu nezbývá než ukončit obligatorním předvolebním konstatovaním, že občané to budou mít opět ve svých rukách. S podotkutím - kdo ví však jestli.