Zbyněk Fiala: Znárodnit? Odepsat? Vyhlásit pauzu?

obrazek
21.2.2012 08:50
Proboha, budeme potřebovat dvakrát tolik!! Až do pondělní schůzky ministrů financí se mělo za to, že Řecko potřebuje další pomoc 130 miliard eur plus odpuštění části dluhu, aby srazilo míru zadlužení na 120 procent HDP do roku 2020. Než přišla studená sprcha – chce to aspoň 245 miliard euro, protože úsporná opatření vyvolala takový hospodářský pokles, že situace se mnohem rychleji zhoršuje, a s trhy už nelze počítat. Uváděla to „přísně důvěrná“ zpráva pro ministry financí, kterou získaly v pondělí před půlnocí britské Financial Times.

Byl to nervák do poslední chvíle, i když nakonec ve čtyři ráno dohoda vznikla. Když však v pondělí ministři financí eurozóny přijížděli do Bruselu na závěrečné jednání o pomoci Řecku, byli značně rozpolceni a obklopeni úvahami, jestli by ten bankrot nebyl lepší. A znárodnit banky. A dát euru pauzu. Připomeňme, že to byly pravicové vlády, které Řecko přivedly do katastrofální situace. Způsobily to klientelismem, přehnanými zbrojními výdaji, cizopasením na veřejných zdrojích ve prospěch privilegovaných a podvodným výkaznictvím státních financí. To by mělo být poučením i pro občany jiných zemí.

Drachmu! Aspoň na čas!

Řecko bude potřebovat pomoc, i kdyby mělo zbankrotovat a odejít z eurozóny. Řecká vláda by mohla tyto peníze použít na znárodnění bank, aby zabránila státnímu kolapsu. Vláda a banky musejí udělat všechno pro to, aby ustály zmatky, které taková situace vyvolá, protože budou jen dočasné, tak rok nebo dva. Pokud však země dostane pomoc a drachma rychle sníží hodnotu, situace se bude stabilizovat a po krátké bouři znovu zazáří slunce…

Uvedená úvaha váženého člena německé „rady moudrých“, profesora Hanse-Wernera Sinna, ředitele mnichovského ekonomického institutu Ifo, se objevila v online rozhovoru pro týdeník Spiegel právě ve chvílích, kdy se ministři financí eurozóny sjížděli do Bruselu. Na pořadu dne byla závěrečná jednání o balíku pomoci Řecku.

Tato úvaha nebyla jediná. Guru světových měnových krizí profesor Kenneth Rogoff z University of Madison přišel s nápadem „sabatikalu“, pauzírky, jakýchsi prázdnin bez eura, které by měly být Řecku nabídnuty, aby mohlo problém řešit devalvací obnovené národní měny. Willem Buiter, bývalý hlavní ekonom evropské rozvojové banky EBRD, nyní ve stejné pozici v Citigroup, se zase vyslovil pro odepsání řeckého dluhu, rekapitalizaci bank a zahraniční pomoc, která by umožnila obnovu hospodářského růstu. Uvažuje tedy podobně jako profesor Sinn, jen se vyhýbá slovu „bankrot“.

Za křovím však číhá strašidlo jménem CDS, cenné papíry, které jsou formálně vydávány za pojistku proti úvěrovému selhání řeckých státních financí, ale ve skutečnosti jsou spekulačním nástrojem záhadného rozsahu. Nikdo neví, kdo by komu platil, kdyby nastala ona definovaná událost. Nikdo netuší, kolik by to stálo. Zbankrotovat by nejspíš musel i tento nástroj, ale to by znamenalo přestavět finanční trhy opravdu zgruntu. Do toho se nikomu nechtělo, alespoň ne teď, když se sype i všechno ostatní. Proto dostávala snaha zabránit defaultu vytrvale přednost. Jenže mezitím se situace dále vyhrotila.

Přísně důvěrné

Celkové potřeby nutné pomoci Řecku, která byla až do pondělní schůzky odhadována na 130 miliard eur, jsou ve skutečnosti skoro dvakrát větší. Ukázala to „přísně důvěrná“ zpráva pro ministry financí eurozóny, která se v pondělí kolem půlnoci dostala do rukou bruselského reportérského týmu Financial Times. Neměnný zůstával pouze fakt, že první fáze pomoci musí být dokončena do 20. března, kdy má řecká vláda refinancovat starší dluhopisy za 14,5 miliardy euro. Pokud se má Řecko vyhnout bankrotu, záchrana musí začít nejpozději 8. března. Onoho dne by zahájila „dobrovolná“ výměna starých dluhopisů za podstatně menší množství nových s delší splatností a nižším úročením. Celá tato operace musí být zvládnuta za deset dnů. Když to klapne, může být 20. března oněch 14,5 miliardy euro refinancováno ze zdrojů eurozóny.

Zpráva pro ministry financí eurozóny však upozorňuje, že dva hlavní principy, na kterých je pomoc postavena, jsou ve skutečnosti příčinou dalšího zhoršování situace. Tím prvním principem jsou drastická úsporná opatření, která způsobila tak prudký pokles hospodářství, že míra zadlužení narůstá. A druhým principem je „dobrovolnost“ ztráty investorů do balíku starších řeckých státních dluhopisů v nominální hodnotě 200 miliard euro. Jde totiž tak daleko, že příště možná dobrovolně Řecku nikdo nepůjčí.

Teprve nahlédnutí do této zprávy ukázalo, proč Němci a Finové začali klást dalšímu zvyšování pomoci takový odpor.

Nová rizika

Britské FT považují následující odstavec uvedené zprávy pro ministry financí eurozóny za klíčový:

Jsou zde nepřehlédnutelná rizika. Vzhledem k obrovskému rozsahu a vysokému podílu nadřazeného dluhu je velice nejisté, zda se Řecku podaří návrat na finanční trhy v letech, které budou následovat po skončení tohoto programu. To vyžaduje další analýzy. Po dlouhé období může být nezbytné pokračovat s oficiální finanční podporou s vhodnými podmínkami. Navíc vzniká zásadní napětí mezi cíli programu, který usiluje o snížení dluhu a zvýšení konkurenceschopnosti, protože vnitřní devalvace, která je potřebná pro obnovu řecké konkurenceschopnosti, povede v nejbližší budoucnosti nevyhnutelně ke zvýšení poměru dluhu vůči HDP. V této souvislosti si zaslouží zvláštní pozornost scénář vnitřní devalvace prostřednictvím hlubší recese (v důsledku pokračujících zdržení jak strukturálních reforem, tak daňových a privatizačních opatření). Výsledkem bude mnohem hlubší zadlužení, které vystupňuje dluh až na 160 procent HDP roku 2020.“

Další text upozorňuje, že také s tlakem na další snižování mezd veřejných zaměstnanců nelze jít tak daleko, tato složka úspor prostě není realistická.

I když tedy teď začne všechno klapat a nakrásně se Řecku půjčí na tři roky mírně navýšená částka136 miliard euro, na konci dekády bude potřebovat dalších 50 miliard euro, ale to bude stačit jen za předpokladu, že za dva roky obnoví hospodářský růst aspoň o 2,3 procenta HDP.

Rekapitalizace řeckých bank bude potřebovat 50 miliard euro, nikoliv původně uvažovaných 30. Privatizace se protáhne a nevynese 50 miliard euro, ale jen 30. A pokud se provede výměna starých řeckých státních dluhopisů v nominální hodnotě 200 miliard euro za dluhopisy EFSF ve výši 30 miliard euro a nové řecké státní dluhopisy se splatností 30 let za 70 miliard euro, bude to spojeno s podmínkami, které investory zaženou z trhu. Vznikne totiž nová třída investorů, kteří mají před všemi ostatními přednost – a všichni ostatní se pak mohou cítit bez šance.

Pokud dohoda, pak hned

Bitvám na finančních trzích přitom nemusí být ani po záchraně Řecka konec, pozornost se soustředí na Portugalsko. Proto byl na pořadu dne i euroval. ECB už před jednáním dala najevo, že by dala přednost kombinaci zbytků starého EFSF s novým ESM, aby se vytvořila palebná síla ve výši 750 miliard euro.

Pokud však jde o samotné Řecko, v pondělí bylo jasné, že dohoda padnout musí, víc času není. Už před jednáním však bylo zřejmé, že dohodnutých 130 miliard euro zatím nestačí na snížení míry řeckého zadlužení na 120 procent HDP do roku 2020.

Přirozeně, že rok 2020 je daleko, a tak dnešní propočty, které ukazují, že zmíněná pomoc srazí míru zadlužení podle jedněch jen na 129 procent HDP, avšak podle „přísně důvěrné“ zprávy ji vrátí na 160 procent HDP, nemusíme brát vážně. Loni taky nikdo nepočítal s tím, že splnění podmínek pomoci povede ke zhoršení řecké situace – a stalo se. Řecký hospodářský pokles je tak prudký, že míra zadlužení vzrostla, i když byl státní rozpočet vyrovnaný.

Jistá rezerva ve vystupňování pomoci existuje ještě v podobě zisku ze zásob řeckých dluhopisů v Evropské centrální bance. Ty byly nakoupeny loňského roku za sníženou cenu a mají tak potenciál asi 10 miliard euro kapitálového zisku. Tento zisk se bude postupem času realizovat na trhu, pak se předá členským centrálním bankám, ty jej poskytnou svým vládám, a tyto vlády zase Řecku. Je to jako v té pohádce o kohoutkovi s nožkama nahoře. Napřímo by to bylo kratší, ale nesmí se. Bylo by to proti pravidlům, které ECB zakazují hradit závazky jednotlivých členských vlád. Proto se to děje nepřímo. Je to proti úplně stejným pravidlům, ale aspoň to tak neřve.

Dobrovolná výměna

V minulých dnech byly za tímto účelem řecké státní dluhopisy v držení ECB vyměněny za nové s odlišnými sériovými čísly. Jinak by spadly do stejné hromady, která se začne „dobrovolně“ vyměňovat 8. března za „jiné nové“, tentokrát však se ztrátou výnosu do splatnosti asi o 70 procent. Té dobrovolnosti mezitím ubylo, protože „staré“ dluhopisy byly parlamentem v neděli dodatečně vybaveny „klausulí kolektivní akce“ CAC, což znamená, že ztrátu už musí přijmout všichni investoři, pokud se pro takový postup vysloví kvalifikovaná většina.

Vlastně bych neměl u této výměny dávat slovo „dobrovolná“ do uvozovek, protože jiné než ekonomické násilí tam není. Kdyby se to neudělalo tímto dohodnutím způsobem (vlastně jde o český režim „vyrovnání“), řecký stát zkrachuje a investoři nedostanou ani to. Přesto byly v poslední chvíli podniknuty pokusy, jak drsnou výměnu „pocukrovat“. Nové dluhopisy se splatností 30 let a s úrokovou sazbou, která byla naposledy sražena pod 5 procent, mohou být doplněny výplatou hotovosti v poměru půl na půl. A pokud by hospodářský růst překročil plánované hodnoty, zúročení těchto dluhopisů se trochu zvedne.

Nucená správa?

Dlouho vládly spory nad tím, jak dosáhnout jistoty, že všechny dohody s řeckou vládou budou důsledně plněny. Němci navrhovali nucenou správu, oddálení voleb nebo aspoň dohodu o velké koalici. Báli se „špatného“ demokratického rozhodnutí v dubnových předčasných parlamentních volbách. Řekové se však cítili poníženi představami, že právě jejich kolébka demokracie by mohla být omezena v uplatňování demokratických práv.

Vláda nakonec dala přednost o něco méně odpudivé myšlence zvláštního účtu pod svěřeneckou správou („escrow account“), kam přednostně zamíří řecké daňové výnosy pro potřeby výplat úroků státních dluhopisů. Ale před bruselským jednáním nizozemský ministr financí znovu oživil i ideu „místodržícího“, který by zastupoval eurozónu a měl větší pravomoce, než vláda a parlament. Řekl, že zástupci „trojky“ by neměli jezdit na kontrolu jednou měsíčně, ale měli by být v Athénách pořád. Tohle všechno mělo být předmětem pondělního jednání za zavřenými dveřmi.

Obsah dohody

Když novináři dozvěděli po čtvrté ráno (v Praze už bylo pět) dostavili na závěrečnou tiskovku, bylo zřejmé, že dohoda vznikla, ale je dost na vodě. Rozhodujícím parametrem není částka pomoci, ale tempo obnovy hospodářského růstu. Počítá se s tím, že pokles v příštím roce už nepřesáhne 1 procento. A když přesáhne?

Nicméně, je dohodnuto. Prezident eurozóny Jean-Claude Juncker ohlásil na tiskovce, že členské státy poskytnou novou pomoc ve výši 130 miliard euro s cílem snížit současný dluh ve výši 160 procent HDP na 121,5 procenta HDP roku 2020. Euroval EFSF/ESM potřebuje podstatné rozšíření.

Soukromí investoři přijmou ztrátu 53,5 procenta z nominální hodnoty dluhopisu v rámci výměny dluhopisů, která má snížit zadlužení Řecka o 100 miliard euro.

Šéf ECB Mario Draghi označil dohodu za „velmi dobrou“. Italský premiér Mario Monti řekl, že soukromí investoři přistoupili na další snížení svého výnosu až po „intenzívním“ vyjednávání.

Očistec. Za co??

Co to bude znamenat pro samotné Řeky? Mají za sebou pekelné dva roky krize, neustálých hrozeb a vytrvalého odporu v ulicích proti ponižujícím dohodám. Teď je čeká další několikaleté období nedostatku s nejistým výsledkem. Občané projdou opravdovým očistcem.

Ale za co, soudruzi, za co?? Za to, že vládě dovolili, aby je dlouhodobě podváděla, okrádala a lhala.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: ekonomika, EU, Řecko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rku

Pane Štingle,

Vám se zasekává klávesnice s tečkou a s otazníkem? Někdy také s vykřičníkem?

Vladimír Štingl

Dobrý večer, pane Dubo, vlastně máte pravdu. "Lví podíl" nebo 20%, to nikdo nezměří a nikdo nás "nerozsoudí", vždyť jen diskutujeme. Tupost, asociálnost, nesolidárnost - nemá cenu vyjmenovávat - řekl to tupec Kalousek s tzv. "tupými" škrty... politika "pravice" a přitom "levice" nedokáže zastavit gaunerské metody související s exekucemi. Ale ze dvou zel vybírám vždy menší..... a dle mého názoru je to levice, protože přece jen lze najít více sounáležitosti a hlavně lidské slušnosti....

Pane Šebku, vyjádřil jste se pro mne naprosto bezchybně a umocnil jste můj  jednoduchý komentář o znalosti, které jsem neměl. Naprosto souhlasím, že ve zjednodušeném pohledu je současná "pomoc" jen počítačovou hrou v rámci "má dáti - dal", kdy bleskurychle prolétné "pomoc - půjčka" zpět k "chudákům věřitelům". A je zcela jedno zda to bude přes "spotřebu davu", nebo bankovními operacemi..... Prostě, takto se Řecko nikdy z "dluhů" nemůže dostat, řešení je v zaměstnanosti,  smysluplné výrobě pro které má tato země podmínky, především v přidané hodnotě - práci a opět a dokola..... "Slavní protěžovaní investoři" - též hra pro blbečky..... A to není a evidentně nebude v rámci "pomoci" řeckým občanům vůbec ani vzpomenuto, natož řešeno..... Hlavně, že si objednali "vůdci lidu" ponorky... a kde, kde jinde než v Německu.....  Popsal jste to, pane Šebku, v zásadě naprosto přesně - "ochranářství ničemu nesvědčí", ale platí a zaplatí to desetimiliony lidí, "zatím existujících národů, resp. států" v Evropě (jsem evropský "sobec")... Začalo to na Islandu, v Irsku a jedeme dále..... Dnes nikdo po nich ani nevzdechne nebo naprosto povrchně......

A to se bavíme o Řecku, co katastrofální situace ve Španělsku, Itálii a .....????.... dalších zemích..... A co na nás vymysleli naše zrůdičky.....???? Přitom probíhá rozhodující "přerozdělování"  a ovládnutí regionů a zdrojů strategických surovin, v "šuplíku" jsou tajné vodohospodářské, energetické, potravinové a další "tajenky", kdy se nebude brát žádný ohled na nějaká "Řecka" ....-ska a spol... - on se vlastně trvale nebere, a zvláště, když si hrají na "suverenitu, samostatnost", kterou nelze v současném světě obhájit. A bylo by to přitom krásné.....

Ve spojení všech vazeb to snad ani nelze domyslet, kam se Řecko zřítilo. A propast je připravena pro mnoho dalších. Synergie funguje, bohužel, i proti nám.... Zdravím.

antoninsebek

Opravdu nemám radost z toho, že mnou publikované obavy přetrvávají i po devíti měsících. Cituji:

"Antonín Šebek - 20.6.2011 20:48. .... Přiznám se k  nevědomosti: nikdy jsem neviděl řecký automobil, velkokapacitní bagr, lékařský přístroj, počítač. Vy snad ano? Řecká naleziště ropy, plynu a drahých kovů jsou bohužel také "pod mojí rozlišovací schopností". Omlouvám se. Jsem přesvědčen, že milí a pohostinní (to bylo asi to hlavní hnací faktor..) Řekové si ŘEKli: Co nezmůže puška, to zmůže tužka. Zfalšovali podklady a hrdě vkráčeli do euro-zóny.  Aber die Konzen...

 

Opravdu jsem nepostřehl, že by paní Merkelová někde vyčíslila, KDE, KDY A HLAVNĚ Z ČEHO Řekové vezmou na splácení oněch nepředstavitelných dluhů.. Vytahoval jsem se tady několikrát svým ekonomickým vzděláním a praxí. Ale je chlapské se přiznat: já to nevidím... "

 

Dnes bych chtěl dodat dvě věci: 1/Neočekával jsem ani náhodou, že do pračky Frau Merkel značky "GREECE" se bude i letos neustále doplňovat teplá voda, elektřina a prací prášky. Nevidím pro to jediný důvod, krom toho, že jde o sesterskou pomoc svému "siamskému bratru" z Francie, který by chtěl vyhrát volby. Pokud mi to rozmluvíte, tak mám v záloze už jen dosud nezveřejněnou demenci oné dámy.

2/Už jsem to na tomto webu také uvedl, proto jen stručně: Řeků se musím zastat. Do této kolébky demokracie se díky otevřeným vratům valí jakékoliv zboží za dumpingové ceny z Číny a okolí. Vyráběné v naprosto nedemokratických podmínkách: práce dětí, falšování značek, krádež průmyslových vzorů a technologií, nerespektování pracovních podmínek a ekologických norem, nekvalita, podhodnocené mzdy, podhodnocený juan a povinná deponace části mzdy v bance. Není to tak dlouho, co jsme viděli onen celočínský přesun stamilionu lidí na jejich Nový rok. Řada z těch lidí se domů podívá jen jednou ročně! Jinak žije na ubytovně. S takovouto "konkurenceschopností" mají Evropané bojovat? Jak?

Už jsem to také uváděl, ale radši ten příklad zopakuji: Řecko BYLO dlouhou dobu daleko největším výrobcem kožešin na světě. Trvám na každém slovu předchozí věty včetně "daleko největším"! My jsme dokázali pomocí mediálního humbuku tento průmysl z Evropy vyhnat, aby se také tohoto odvětví ujali v Číně. Pokud tedy bafuňáři z Bruselu nyní ohrnují frňák nad ubohými Řeky, měli by současně dodat: "Má vina, má veliká vina!"  Řecko potřebuje resuscitaci, dlouhodobou řízenou ochranu vlastní ekonomiky. Nikoliv tento "ekonomický hospic". Kdy nepředstavitelný objem peněz se do Řecka naleje ze západních bank, aby prvním úkonem  - prostým kliknutím na bankovním počítači, se většina coby splátka dluhu vrátila k "dárcům"!

Jsem Váš, můžete mě roztrhat.

Vladimír Štingl

Dobrý den, pane Filipe, to je podstata fungování globálního kapitálu a jejich poskoků. Přesně - trestně odpovědní jsou: vyjmenovat, vydat mezinárodní zatykače, - rozvíjím Vaši pozitivní ideu, mám ji též...

A opět zde máme pana spravedlivého, vyučujícího, co a jak je a není pravdivé. Konstatování, že socialistické vlády dovedly Řecko do ES a v roce 2001 do eurozóny je asi pravdou..... Takže, říkáte pane Dubo, že EU přijala Řecko do zóny na základě katastrofálního hospodářského stavu Řecka do roku 2001 a lží a podvodů socialistické vlády??? Pokud říkáte ano, tak to doložte argumenty - alespoň o vývoji hospodářské a finanční situace do uvedeného data. A pak se k moci dostala "Nová demokracie" - středopravé uskupení - zcela zjevně stejného charakteru a typu jako od roku 2006 naši hošani z ODS, následovaní "stopkou" a "veverkami". Konec, pokud se nemýlím v roce 2009, kdy natoupil PASOK a spadl do toho.... V kterémže roce nevěděl modrý pták a chemický ekonom, že se ve finančním a hospodářském světě něco "neblahého děje"....????   Vaše rádoby "pravdy" jsou průhledné a tendenční. Faktem je, že neexistuje strana a to kdekoliv, která by na negativním neměla svůj podíl. Krade se vždy "lépe", než si sám odpírat a podílet se na tom, co jsem zavinil.... Vaše kázání o pravdivém a nepravdivém má zjevně "trochu" jiný cíl....

Pane Fialo, pozorně jsem přečetl opět PERFEKTNÍ BLOG Z VAŠEHO PERA s tím, že se nás toto vše může brzy týkat v celém rozsahu problému..... Zjednodušeně, čím by mělo, mohlo Řecko splatit astronomické dluhy??? Prací, novou výrobou, zemědělskou produkcí, dalšími půjčkami, dalším zúročováním zúročeného...,  když finančně vše jsou  "jenom" neprůhledné, zamlžené a nečitelné hry na finančních trzích za jejichž "lana" tahají jednoznačně SOUKROMÉ SUBJEKTY???!!!  Šetřením, úsporami, aby "vyhynulo původní řecké obyvatelstvo" a některý ze "silných" národů si zde udělal rekreační středisko....? Gordický uzel bude rozetnut, zaplatí to, jak asi víme - "všici" obyčejní lidé - těch 95% citovaných panem Filipem, kteří se na "dluhu" díky své "lenosti, apatii, nicnedělání, okrádání státu, čerpání důchodů apod..... podíleli a podílejí...."!!!!???  Ti, co by měli platit už mají majetek vyvedený a uložený mimo Řecko a někdo jim to evidentně umožnil..... Jde o naprosté zbídačení a zničení řadových občanů státu "pár soukromníky" nebo jim podřízenými institucemi..... Obrazně, "zjednodušeně" jsem si to takto vyložil.... Zdravím.

P.S. Kdyby Papandreu neustoupil od referenda, tak už to běželo tak, jak to stejně dopadne. A "lidumilní křižáci" z EU ho ukřižovali....... rozhodovat přece musí oni, ti chytří......

pudlikmaxik

A jak se elegantně vyřešilo na Islandu .............najednou se zjistí, že občané nemohou za to, jakým způsobem vláda vládne, a to je dobře a je to i správně. Odpovědní - trestně odpovědní - musejí být politici, bankéři apod., a nikoli, že to odskáče 95% občanů a vrchnost se bude jen smát a bude si říkat, "tak můžeme jít dál do dalšího státně-vládního nezodpovědného projektu...".