Až se trochu stydím za zvolené téma, ale…

   Tenis i fotbal jsem v mládí hrál, v tenise mám na pažbě úspěchů i zářez – vítězství nad budoucími reprezentanty; tedy cca ve třinácti letech. Není tedy překvapením, že zvláště tenis sleduji více než ostatní sporty.

    Právě skončený Wimbledon přinesl českým barvám v ženské kategorii jedinečný úspěch v podobě vítězství Barbory Krejčíkové. A bylo to tvrdě vybojované vítězné finále. Tradičně, jako patronka wimbledonského All England Clubu, by cenu měla předávat princezna Kate, ale vzhledem k prodělávané závažné chorobě se rozhodla, předat cenu jen v mužské kategorii. Barbora o setkání a pozdravení se s Kate a její dcerou nepřišla; pozdravili se v zázemí královské lóže.

    To, co mě přimělo k napsání pár řádků, byla reakce publika, když Kate vstoupila s dcerou do královské lóže. Byl to vřelý, mimořádný jednoznačný vzkaz : „Máme Vás rádi a přejeme brzké uzdravení!“ Takový aplaus všech ve stoje a ještě dle šmírující kamery jednoho vedle druhého s úsměvem a nadšením snad centrální dvorec ve Wimbledonu ještě nezažil. Ta spontánnost  hnala do oka slzu a určitě určitou sounáležitost s těmi, kdo takto Kate zdraví.

   A tak stejně jako oni přeji z celého srdce Kate brzké a úplné uzdravení, aby svůj patronát nad wimbledonským turnajem mohla ještě dlouhá léta vykonávat.