Celostátní bezmocnost a neviditelná ruka trhu.

obrazek
9.10.2011 11:17
Projednává se rozpočet a určení daní pro jednotlivá ministerstva. Jak jednoduché pochopit systém, který se sám jednou zničí. Vláda a poslanci trojkoalice stále dokola jako Tibetský modlitební mlýnek roztáčí pro občany stále stejnou obehranou desku za bezzubého přihlížení oposice, která je neskutečným způsobem opotřebovaná jehla gramofonu a má svou životnost dávno za sebou a gramofon vyluzuje odpudivé nervy drásající zvuky. Někteří občané si ucpali uši a nasadili smutný výraz a Ti méně hudebně nadaní na tuto muziku tančí a opěvují výkony jednotlivých hráčů orchestru.

Začal boj o peníze pro ministerské úředníky, kteří mají jasno, kam tyto peníze půjdou a něco budou muset oželet, protože o tom je již dávno rozhodnuto v rámci přátelské pomoci ministra kamarádovi.

Proč  boj – někdo musí z kola ven a nebo ?

Představte si deset občanů, kteří mezi sebou vyměňují zboží a neznají peníze. Jeden je zemědělec, druhý pekař, lesník a truhlář v jedné osobě, atd. Ten potřebuje to a ten ono. Ve skutečnosti všichni potřebují  - jídlo, ošacení, bydlení a teplo. Komunita funguje v přátelském duchu bez jakýchkoliv hádek. Tuto komunitu pozoruje z povzdálí bankéř a udělá nabídku. Já Vám dám peníze každému 10 bankovek stejné výše. Všichni s radostí přijmou novinku, protože nemusí jeden druhému čekat s protislužbou a hned je vše vyřešené, ale ouha!!  Na dotaz, co bude bankéř požadovat za tuto službu?  Bankéř po roce mi tyto bankovky vrátíte, ale s 10% úrokem. Čili sto bankovek a k tomu deset dalších. Po čase najednou začne něco skřípat. Nikdo z nich netušil, že přijde problém. Kde vzít oněch deset bankovek. Jeden z nich začne bankovky zadržovat a po něm to udělají další a nebo začnou neúměrně zdražovat svoji službu a nebo zboží . Ten poslední najednou dluží všem a jenom proto, že svou práci může odvést jednou v roce na trh, když skončí vegetační období. Jelikož dlužil ostatním, je mu produkce zabavena. Bankéř dostal 100 bankovek a řekněme kompletní úrodu. A odjel. Zemědělec zdrcen přístupem sousedů se uzavřel do sebe. A začal kalkulovat. Něco málo mu zbylo a tak do příští setby se uskromní a začne znovu. Sousedé slaví, jak vyřešili onu prekérní situaci a opití úspěchem usnou. Ráno se probudí a mají hlad. Tedy vyrazí za sousedem, dej. On nechce a v celku logicky je odmítne. Zděšení sousedé odchází. Co teď? Něco doma najdou a hlad ukojí. Za další dny už není z čeho. A tu si jeden povšimne, že od souseda zemědělce se line vůně. A tak po dohodě mu vyloupí sýpku a pobijí dobytek. Soused se zachrání útěkem s několika zrny pšenice a telátkem.  Dál nemusím pokračovat! Ano, to je ten život s penězi, jejichž hodnotu určuje někdo jiný, nikoliv výkon pracovníka a hlavně peníze se půjčují na úrok na ďábelský úrok. Nebo mi snad někdo bude tvrdit, že zedník položí při stejném materiálu a stejné teologii každý den o deset procent více zdiva? Jak dlouho to ten člověk vydrží?

A totéž se děje na ministerstvech – jedno musí z kola ven, a nebo  snížit náklady nebo něco ve státním aparátu zrušit. Nebo stát musí snížit své byrokratické požadavky na občany a obce.

Podívejme se zpět do oné komunity v čase budoucím – přestala existovat a příroda si vzala zpět, co jí člověk vyrval. Cesty zarostly, domy se rozpadly. Po dalších letech se do oněch míst dostal archeolog a začal s vykopávkami a začal vysvětlovat svůj pohled na ztracenou civilizaci. Ale skutečný konec nezjistil a nezjistí.

NEBO ?!

skodovka_1
Pravda poslední dobou nevítězí, protože pomluva letí světem a pravda si zavazuje boty. Otec vždy říkal, nejhorší je zrudlý lidovec nebo agrárník. V každém z nás je trochu solidarity a ideálů, tak si je přeci nenecháme vzít.
Klíčová slova: finance, vláda Petra Nečase

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.