A co voliči, vy sprosté politické hokyně?

To, že staří političtí harcovníci, takzvané tradiční politické strany a jejich politici, i ti mladší v nich, mají urputnou touhu znovu se dostat k moci a skrze ni k plným krmelcům, jak už mají vyzkoušené, popřípadě odkoukané, ani tak nepřekvapuje.

V podstatě nepřekvapuje ani to, že na ty posty s hojnými požitky a velkou mocí, (byť relativní a, jak se ukazuje, i vratkou), se derou mladší i vyloženě mladí, nezkušení, nevyzrálí, o to více ale asertivní až arogantní lidé, je také nový politický fenomén, zavlečený sem Pirátskou udavačskou stranou.

Snad nikdy v historii, ani v té nedávné, nebylo ale v politice tolik až militantních, dravých, politické kultury, o kultivovanosti ani nemluvě, prostých, nevybavených, žen.

Ty starší, věkově i činností v politice, patřící mezi tyto uřvané, neurvalé, rétorikou i nechutným obsahem svých veřejných vystoupení, silně připomínají odkvetlé již, zhrzené milenky, tentokrát politiky. A protože ta politika je už jakoby nechce, lépe, po pravdě a příkladněji řečeno, voliči je už nechtějí jako své zastupitelky, i proto, jak se předvádějí veřejnosti, snaží se zviditelňovat, doslova se cpou, lezou všude možně, neférově (co taky od nich jiného čekat v jejich situaci a urputné snaze dál být v té politice?) kandidují mimo své bydliště do například Senátu (že ano, Mirko Němcová?) tam, kde mají jistotu, že těch přátel z politicky korupčních čtvrtí z doby nedávno minulé (Praha), těch pár tisíc hlasů, potřebných ke zvolení do instituce lidmi – voliči v naprosté většině (víc jak 80%) ignorované, najdou. Inu, i tak se dělá špinavá, arogantní, neurvalá politika.

Vylézají a připomínají se ale i taková politická monstra, už po právu a spravedlivě odložená do zapomnění z důvodů naprosté neschopnosti až škodlivosti v politice celostátní úrovně, jako je Džamila Stehlíková. Ta se věru s vervou pustila do závodů se svými stejně zaměřenými a založenými, nekultivovanými až sprostými kolegyněmi, která bude víc nechutně agresívní, zlá až odporná. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Senat-zaloba-velezrada-Dzamila-Stehlikova-chce-v-rijnu-volit-i-noveho-prezidenta-661987

Také chce, tato, nějakou prazvláštní až tragickou shodou okolností, bývalá ministryně pro záležitosti lidských práv (sic!) české, naší vlády, odvolávat našeho řádně, svobodně a demokraticky, poprvé v přímé volbě zvoleného, prezidenta republiky. Zrovna ona!

Není bez zajímavosti, jakou rétoriku, obsah svých slov, zvolila, ve snaze vypustit ze sebeten svůj vlastní odpad myšlení, jak se projevila jako ta poslední, sprostá kazašská hokynářka: „Zeman a Putin se potřebují navzájem a mají hodně společného. Oba se mstí Západu za to, že se od nich lídři vyspělých států za jejich asiatské hulvátství odtáhli. Putin a Zeman vykonávají tuto pomstu na vlastních lidech, které okrádají, aby budovali svá oligarchická impéria.

Tento její výrok není jen obecně nechutný, ale ve své podstatě je xenofobní, silně nenávistný (proč ta nenávist k asiatům?), veskrze prolhaný (prezidentovi Zemanovi mohou vyčítat jeho nepřátelé cokoliv, vylhaně, ale že je oligarcha a okrádá lidi, občany, tak to už je opravdu silné kafe v našich končinách), laicky si myslím, že i žalovatelný.

Že si bývalá občanka Svazu sovětských socialistických republik, do roku 1988, kopne do Vladimíra Putina, prezidenta své bývalé vlasti, není zase až tak udivující a překvapivé. Dělají to vesměs, téměř (slovo téměř zdůrazňuji, je tady totiž dost slušných, pracovitých a kultivovaných imigrantů z bývalého SSSR) všichni, veřejně činní imigranti z SSSR u nás. Takový Mitrofanov třeba, Romancov, ... Je to jejich charakter, poznávací znamení. Ostatně, dělají to i jiní lidé z jiných států původem, ze kterých museli z různých důvodů zběhnout do ciziny. I někteří naši bývalí občané směrem k naší zemi. Bohužel.

Jo, host do domu, hůl do ruky ...

O úkazech strašlivé politické žumpyv ženském podání, věku mladšího, jako je třeba Markéta Pekarová Adamová, snad jindy. Té špíny je na jedno povídání až moc.