Genštábu velí Goodbody
Náčelník generálního štábu Armády ČR generálporučík Aleš Opata se včera v televizním rozhovoru dopustil strategických tvrzení. Týkala se mj. Afghánistánu. Poskytl tím divákům několik perlivých fejků.
Podle něj je přítomnost cizích armád v Afghánistánu stále obhajitelná: „ Pokud se bavíme o alianční operaci, jakou Afghánistán je, tak přímý ozbrojený konflikt lze rozhodnout velmi rychle. NATO na to má obrovské vojenské schopnosti a potenciál.“
Fantastické tvrzení. Založené na skutečnosti, že. A pane generále, jak to, že Afghánistán dosud nikdo nedobyl, plně neobsadil? A lze Afghánistán vojensky obsadit? Dosud se to nikomu nepodařilo: v roce 1842 tam byla během první anglo-afghánské války (1839 až 1842) zničena skoro celá britská invazní armáda, ani druhá (1878 až 1881) a třetí (1919) koloniální anglo-afghánské války k nadvládě Britů nevedly. Pro bývalý Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) byla invaze do Afghánistánu Vietnamem, čili prohrou jako pro USA byla prohra ve Vietnamu (v roce 1975 po dvou desítkách let intervenčních bojů), tedy totální vojenskou porážkou, trvající 9 let a 2 měsíce (24. 12. 1979 až 15. 2. 1989), která pro tehdejší sovětská vojska znamenala na patnáct tisíc obětí, a obrovské materiální náklady a ztráty. V současnosti invazní jednotky několika zemí, včetně ČR, mají údajně pod kontrolou 30 % území Afghánistánu; tvrzení o této 30% kontrole patrně nebude pravdivé, vždyť ani Kábul tyto jednotky nekontrolují, dokonce ani své vojenské objekty, ani svá vlastní kasárna – poslední česká oběť byla zastřelena, měl bych napsat zavražděna, v kasárnách našich vojáků. A tak se ptám: pokud by skutečně byl cílem invazních jednotek boj proti terorismu, pokud by se skutečně v Afghánistánu bojovalo za Prahu, nebylo by vhodnější uzavřít hranice Afghánistánu tak, aby se z něj nemohl exportovat opium, heroin? Příjmy z něho, realizované převážně na území USA, jsou přece hlavními příjmy teroristických uskupení. Uzavřít hranice bez lidských ztrát, bez exodu. Opravdu je předem prohraný vojenský boj, jak ukazuje dávnější i nedávná minulost a horká přítomnost, vhodný pro takto formulovaný cíl, tedy jako boj proti terorismu? Vojenské operace invazních jednotek v Afghánistánu nemohou likvidaci či alespoň omezení terorismu, jenž z tohoto území povstává, zabezpečit.
Ale já chápu geopolitickou podstatu věci. V Afghánistánu se nebojuje za svobodu, demokracii, proti terorismu. V Afghánistánu jsou obrovská ložiska nerostných surovin, strategických surovin – lithia, železa, zlata, kobaltu, uranu, mědi; to je hlavní cíl vojenských operací k ovládnutí země. Bez okupace země by těžko mohly přijít firmy a v zemi, která nemá žádný těžební průmysl ani odpovídající infrastrukturu, takže nedokáže své přírodní bohatství aktuálně využít, začít toto bohatství exploatovat. Jde tedy o strategickou válku o strategické suroviny.
Všechna vojenská uskupení, která v minulosti na Afghánistán útočila, měla obrovské vojenské schopnosti a potenciál ve srovnání s takovým potenciálem Afghánistánu. Pročpak, pane generále Opate, uvedené ozbrojené konflikty tato vojenská uskupení nerozhodla velmi rychle, samozřejmě ve svůj prospěch? Pročpak, pane generále se strategickým myšlením, Severoatlantický pakt (NATO), tedy Američany vedená koalice, bojuje v Afghánistánu desátý rok? Jak je možné, že toto vojenské uskupeníobrovské vojenské schopnosti a potenciálu není schopno ozbrojený konflikt rozhodnout velmi rychle.
Kladu si otázku: Proč náčelník genštábu AČR vypuští do veřejného prostoru fejky? Má to zapotřebí?
V mém dojmu, že i literární poručík Ernest Goodbody z anglického románu Patricka Ryana Jak jsem vyhrál válku (How I Won the War, 1963), měl více vojenských znalostí a obecného intelektu, než současní aktivní generálové, mě tito uniformovaní a ometálovaní človíčci utvrzují stále více. Poručík E. Goodbody však byl jen neškodný, poněkud popletený intelektuál, jenž se díky náhodám a některým nesmyslným zásadám armády stal v britské armádě důstojníkem. Zdůrazňuji neškodný. Goodbodyové v české armádě však neškodní nejsou.
Ilustrační foto z filmu Jak jsem vyhrál válku.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2964x přečteno
Komentáře
Dovolím si len doplniť text, s ktorým úplne súhlasím.
1/ Ako druhý geopolitický dôvod prítomnosti NATO v Afganistane je " kontrolné stanovište " , z ktorého majú pod palcom štáty Strednej Ázie, Rusko, Irán, Pakistan, Čínu... Afganistan má vynikajúcu polohu pre americké vojenské a mocenské záujmy. Partneri v NATO si tiež chcú urvať z víťaznej torty. Dodnes je to podľa mojej mienky hlavný dôvod 17 ročnej prítomnosti NATO v Afganistane. Popritom už iste získali benefity na afgánske prírodné bohatstvo. Zadarmo ani kura nehrabe, nieto NATO.
Z tohto dôvodu sa nemajú kam naťáci ponáhľať. A nemusia ani definitívne zvíťaziť. Čím dlhšie bude chaos v Afganistane, tým budú mať dôvod tam zostať. Naviac, rozhodli sa uzatvoriť s Talibanom zmluvu - ale pre každý prípad a budúci dôvod = tam navozili islamistov z ISIS.
2/ Česko má udalosť vo svojej histórii, ktorou sa môže pýšiť málokto : defenestrácia "poslancov"... 1618 (pred i potom).
Čo sa zmenilo od vtedy ?
Lepšie - kto sa zmenil od vtedy ? Čo - vieme a vidíme. Kto ? To už je zložitejšia odpoveď.
Ak problém zjednodušíme, riskujúc nepochopenie, tak myslenie elít sa v základoch nezmenilo. Politici, generáli, králi, prezidenti, cirkevní hodnostári - každý si môže do skupiny elít vložiť ďalšie figúry na šachovnici.
Elity odjakživa ohlupovali a klamali národy. Robia to aj dnes. Rozdiel je v tom, že v minulosti obyvateľstvo nevedelo čítať a písať, ale vždy vedelo vziať do rúk vidly. Dnes obyvateľstvo vie nielen čítať, ale má aj prostriedky, z ktorých sa pravdu môžu dozvedieť - ak by chcelo. Problém je v tom, že dnes obyvateľstvo vie čítať, ale nevie zobrať za správnu vec do ruky vidly.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.