Glosář k 17. týdnu ʹ19

 Piráti veřejných rozpočtů

 Konečně. Konečně je zřejmé, odkud politická strana Piráti vzala svůj název. Co je pirátství, je všeobecně známé: (z fr. pirate, řec. peiratés, lupič, pirát), původně námořní lupič, přepadávající obchodní lodi, loupí i na pobřeží. Pirátství kvete tam, kde je velký lodní provoz a lupiči mohou doufat v bohatou kořist (wikipedie). Dovolím si pro účely vymezení pirátství v Česku definici poopravit: Pirátství kvete tam, kde je dostatek veřejných peněz, na které se lze přisát, a piráti-lupiči tak mohou doufat v bohatou kořist.

 V Praze totiž politická strana Piráti, ta strana, která před volbami tvrdila, že jí nejde o sinekury a nebude podporovat nepotismus, že nebudou obročníky, že na zodpovědná místa budou posílat odborníky bez ohledu na politickou příslušnost atd. – nyní místa v městských firmách masivně obsazuje svými straníky. Bez odbornosti.

 Květinové hnutí v půli šedesátých let minulého století mělo heslo: „Nevěř nikomu, komu je více než třicet let.“ Já vyhlašuji heslo aktuální: „Nevěř nikomu, komu je méně než padesát let.“ Po překonání této věkové hranice lze přece jen s větší pravděpodobností předpokládat (no já vím, že ne vždy) trochu životního moudra, sociální inteligence, méně dětinské blbosti a mocenské arogance kinder managementu.

 Jermanová da capo al fine

 Na hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Pokornou-Jermanovou (hnutí ANO 2011) se valí další kauzy. Odmítá sdělit, kterým kamarádům a hlavně za co vyplatila v nedávné době pět miliónů korun. Nyní vedení Středočeského kraje neumí vysvětlit, na co byly použity stovky milionů v krajské správě pro údržbu silnic (KSÚS). Má jít o šest set sedmdesát miliónů korun.

 Pokorná-Jermanová používá demagogické argumenty: Autora analýzy vánočních zvyků v kraji nemůžeme zveřejnit – je to jedinečné autorské dílo apod. Jedinečné na analýzách bude nejspíš to, že jsou věcně prázdné.

 Dokdy si bude hnutí ANO 2011 děla prču z voličů? Před volbami slibovalo, že s korupcí zatočí, veškeré hospodaření bude průhledné, křišťálově čisté. Kdy konečně nastane al fine pro Pokornou-Jermanovou?

 Posilování policejní neototality

 Policista, Vladimír Slavotínek, zástupce velitele krajské policejní zásahové jednotky Plzeň, který vytáhl na řidiče v Plzni zbraň, odsouzen nebyl. Podle soudkyně okresního soudu v Plzni Lucie Bočkové Slavotínek neporušil služební povinnosti takovým způsobem, aby naplnil znaky žalovaného trestného činu. Čili užití pistole – držení pistole připravené ke střelbě nebo k úderu, kvůli ničemu jinému se v konfliktní situaci pistole v ruce nedrží – tedy absolutně nepřiměřené užití pistole policistou je, podle soudkyně, v pořádku.

 Podle okresní soudkyně Lucie Bočkové nebyl fyzický kontakt obžalovaného s poškozeným prokázán. Ovšem k útoku pistolí není fyzický kontakt obžalovaného policisty s napadeným potřeba. Pistole totiž střílí na dálku. Blábol soudkyně o tom, že policista se choval k napadenému nezdvořile, je hloupý. Ne nezdvořile, policista se choval jako dobytek, ale podstatné je, že použil zbraň – pistoli. To je podstata případu. A soudkyně nám občanům vzkázala, že je vše v pořádku, takže zakomplexovaný policista, rozzlobený proto, že si na něj občánek dovolí světly svého auta zablikat, jelikož on jede agresivně, může vyvolat konflikt s napřaženou pistolí v ruce. Jaký to je signál pro veřejnost? − že policisté mohou cokoli!

 Podle soudů (krajského i okresního), bylo v souladu s předpisy i to, že Slavotínek vystoupil z policejního vozu s pistolí v ruce. Nemohl vědět, kdo v autě sedí. Zbraň si evidentně připravil pro svoji případnou obranu, aniž by s ní na někoho mířil nebo z ní vystřelil. Když poznal, že ji nebude potřebovat, vložil ji do pouzdra u pasu. Tvrzení soudů a před tím Slavotínka není pravdivé: Z videa je jasně vidět, že Slavotínek drží pistoli v ruce, do žádného pouzdra u pasu ji nevkládá. Jaký to je signál pro veřejnost? − že policisté mohou lhát; i před soudem!

 Podle okresního soudu k fyzickému útoku na napadaného řidiče nedošlo. Zdůvodnil to mj. tím, že poškozenému nevěří a žádné další důkazy kromě jeho výpovědi to neprokazují. Přitom z videa je zřejmé, jak sprostě Slavotínek řidiči nadával, a je slyšet úder mobilního telefonu o přístrojovou desku − podle soudu patrně telefon odhodil napadený řidič, že ano!, nikoli proto, že ho policista držel za krk, že ano.

 Domnívám se, že takové výsledky soudních jednání přispívají k utužování neototality v tomto státě.

 Kladu si otázku, co by se dělo, kdyby se napadený řidič zachoval v uvedené situaci sebeobranným způsobem? Situace: Auto zablokuje vozidlo s civilní registrační značkou; to, že užívá „policejní“ houkačku není podstatné – tu si může každý koupit za pár pětek na internetu; z vozidla vystupuje osoba v civilu a v ruce má pistoli. Jaká je obranná reakce napadeného řidiče, jak situaci vyhodnotí? Evidentně se musí domnívat, že jde o loupežné přepadení − policisté se přece nemohou chovat takto agresivně kvůli probliknutí. Mají své předpisy. Měli by je dodržovat. Jaká by tedy byla logická sebeobrana napadaného řidiče? Použití svého vozidla jako zbraně proti útočníkovi s pistolí. V nutné sebeobraně.