Je pravda, že Ukrajina je prodaná?

        30. dubna podepsal americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská (tehdejší) místopředsedkyně Julija Svyrydenková (dnes již předsedkyně vlády) smlouvu, dle které byl založen investiční fond na obnovu Ukrajiny, který bude ale fungovat jako soukromá firma. Vklad je 50% z každé strany s tím, že Ukrajina bude do něj vkládat veškerý výtěžek z prodeje nerosného bohatství včetně uhlí a i lesů. Na druhou stranu veškeré dodávky zbraní a munice včetně financí budou americké straně připočítávány a tak brzy bude USA mít pod palcem veškeré nerostné bohatství.

    Proto se Trump (velký pragmatik) zle obořil na aktéry zastavení dodávek zbraní a munice a již se tok smrt nesoucí železo obnovil. Vše má ještě další dopad, neb taková smlouva je v rozporu s možností vstupu Ukrajiny do EU a dokonce to porušuje podmínky přístupových pravidel. Především to, že trh není svobodný a USA určují smluvního parnera. A co na to EU? NIC! MLČÍ JAKO RYBA!!! Většina komentářů krátce po podpisu to popírá, ale mlčení EU je výmluvné. Jediné, co je hodně slyšet, je burcování Ursuly von der Leyenové k ještě větší podpoře Ukrajiny; z čeho? Ze zvyšování dluhu a samozřejmě z vašich daní, vážení čtenáři.

    Již dříve pronikly zprávy, že  přímé dodávky zbraní americkými zbrojařskými firmami nejsou dar, ale splatný dluh a byl hrazen prodejem ukrajinské černozemě.

    Tak Američan si nechá každý náboj zaplatit, ale EU si půjčuje, aby mohla obdarovávat? Trapné. Skoro to vypadá, že je Trump s Putinem dohodnutý, aby konec války nebyl zas tak brzy a USA mohly co nejdéle vydělávat. No, to je drzé rouhání, ale spadlému z Měsíce to tak může připadat.

    EU se bude intenzivně zabývat drony z lepenky bez munice nad Polskem, ale k výše nastíněným vážným otázkám raději nic. Asi proto, že by musela měnit doktrínu a také vztah k USA.