Jednobarevná vláda Směru v ohrožení

Směr-sociální demokracie se 43,9 % suverénně vévodí žebříčku popularity stran, ale oproti listopadu (45,2 %) si mírně pohoršil a tento výsledek by stačil na 74 poslaneckých křesel ze 150. Druhá v pořadí je s více než třiatřicetiprocentním odstupem (!) Dzurindova SDKÚ-DS, která by získala 10,2 % a 17 mandátů, což znamená oslabení o 1,1 % v porovnání s listopadovým průzkumem. Těsně třetí by skončilo Křesťansko-demokratické hnutí s 10 % a 17 mandáty. KDH si udržuje stabilní podporu a zároveň atakuje druhé místo. Bude zajímavé sledovat souboj těchto dvou křesťanských stran. Právě KDH připadá v úvahu jako jeden z možných koaličních partnerů Směru, neboť představitelé strany tuto variantu nevyloučili. Na čtvrté pozici se umístila maďarská strana Most-Híd s 8,3 % a 14 mandáty, což znamená nárůst o 1,3 % oproti minulému měsíci.

Páté místo je největším překvapením průzkumu – obsadila ho teprve v listopadu registrovaná formace Obyčejní lidé – nezávislé osobnosti, která v minulých volbách kandidovala jako občanské sdružení společně se Sulíkovými liberály a získala 4 poslance. Obyčejní lidé se kvůli názorovým neshodám se Svobodou a solidaritou rozhodli jít do předčasných voleb samostatně a nyní už o 0,2 % předstihli  SaS. S 5,8 % hlasů by získali 10 křesel. Strana Igora Matoviče, která měla ještě před měsícem podporu 2,9 % lidí, chce oslovit především nevoliče. Překvapivý nárůst preferencí v době, kdy ještě ani nebyli známi kandidáti do voleb, komentoval předseda Mostu-Híd Béla Bugár, který uvedl, že pokud se Obyčejní lidé dostanou do parlamentu, pravicová vláda zřejmě nevznikne: „Zkušenosti s nimi nebyly dobré. Když 74 poslanců s něčím souhlasilo, stačili čtyři Obyčejní lidé, kteří nesouhlasili, čímž anulovali výsledek koaliční shody. Kdo neví, co je kompromis, nepatří do vlády.“

Sulíkovi liberálové, kteří shodili vládu Ivety Radičové kvůli eurovalu, si o dvě procenta pohoršili a s 5,6 % hlasů by obsadili šesté místo a 9 křesel. Jejich zásadový nekompromisní postoj v době vládní krize, který vyústil v pád pravicového kabinetu a vyhlášení předčasných voleb, Slováci evidentně příliš pozitivně nevnímají. Úbytek hlasů SaS lze vysvětlit i nárůstem popularity Obyčejných lidí, na jejichž úkor ztratila část voličů. Možná se tak naplní prognózy některých politologů, kteří hovoří o tom, že SaS se nedostane do parlamentu. Průzkumy preferencí však nelze přeceňovat. Poslední stranou, která by se do parlamentu dostala, jsou s 5,6 % a 9 mandáty Slotovi národovci. I Slovenská národní strana je předmětem spekulací, zda překročí pětiprocentní uzavírací klauzuli či nikoliv. V listopadu by podle agentury Focus získala 5,4 % a v prosinci si tedy o 0,2 % polepšila, to je však stále v rámci statistické chyby. SNS rovněž připadá v úvahu jako možný koaliční partner Směru.

Ostatní subjekty získaly méně než tři procenta. Strana maďarské koalice (SMK) si s 2,8 % oproti listopadu o 0,8 % pohoršila, stejně jako Mečiarova Lidová strana-HZDS, kterou by volilo 2,1 % lidí, což je o 0,4 % méně než před měsícem. Naopak s 1,8 % posílili komunisté (+ 0,7 %) a odpadlíci od národovců pod názvem Národ a spravedlnost, kteří by získali 1,2 % (+ 0,6 %). Preference těchto stran však uvádím spíše pro zajímavost, protože jejich relevance je nízká a pravděpodobnost dosažení pětirpocentní klauzule je minimální.

Na základě těchto výsledků připadá v úvahu několik modelů. Buď menšinová vláda Směru s tichou podporou některé ze stran, nebo koalice Směru s SNS (83 křesel ze 150), případně s KDH (91 křesel ze 150). Pět formací pravého středu (SDKÚ-DS, KDH, Most-Híd, OĽ, SaS) dá dohromady pouze 67 mandátů ze 150, takže jakákoliv vláda bez účasti sociální demokracie není možná. Volby se budou konat až 10. března 2012 a do té doby ještě může dojít k dalším názorovým posunům veřejného mínění.