Když se vyhozený neschopa, posléze senátor, hloupě mstí

Tento senátor je reprezentativním prvkem toho, jak hluboce klesla u občanů, voličů důstojnost a vážnost Senátu vůbec, o senátorech ani nemluvě. Příčinou je všeobecný odpor k této komoře Parlamentu, většinově (a právem) vnímanou jako drahou, nákladnou zbytečnost v naší malé zemi, navíc běžně označovanou jako odkladiště méně úspěšných až úplně neúspěšných politiků. A v posledních letech také jako státní instituce, do které míří extremističtí neumětelové typu Hilšer a právě tento zmiňovaný Wagenknecht. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zas-to-vre-Tohle-Babise-bude-zajimat-Wagenknecht-mluvi-o-obri-zlodejine-Nove-info-a-mozne-problemy-612835

Námitka typu "volili nás ale občané) je hodně lichá ve svlova smyslu, že těch občanů, z důvodů výše uvedených, bylo pohříchu málo. A ano, je to chyba, nechodit k volbám do Senátu, protože v našem volebním systému neexistuje dolní hranice účasti ve volbách, která by instituci, do které se volí, při té malé účasti automaticky zrušila.

Stálo by za to, při novelizaci volebního zákona, toto pravidlo zavést. Protože nijak jinak nelze zrušit tuto trafiku pro neúspěšné a obrannou tvrz pro neschopné a po úspěchu toužící politiky a lidi, kteří se politiky mermomocí snaží být. Jelikož, protože v běžném životě, ve svých profesích jsou nepoužitelní, nebaví je smysluplná práce, pro kterou se profesně připravovali. Nutno dodat, že namnoze nákladním pro stát studiem.

Jistěže se i v tom, občany opovrhovaném a za zbytečným považovaném Senátu najde pár jedinců, kteří vyčnívají schopností a moudrostí. Je to ale jenom výjimka, potvrzující pravidlo, že jsou to vesměs darmojedi.
Nikterak neobstojí argumentace a stokrát opakované klišé, že Senát je nějakou pojistkou demokracie, protože tou ani omylem není. Protože cokoliv zamítnou dolní komoře poslanecké sněmovny, se tam vrací a zase, opět je ti poslanci přehlasují.

Senát je naopak brzdou a zbytečnou překážkou v našem zákonodárství, nezřídka ale také zlořádným, demokracii a svobodné společnosti škodícím orgánem, kde se senátoři, tito několika málo tisící voliči zvolení doslova škodiči, zcela zřejmě z nedostatku jiné náplně práce, uskupují v různé aktivistické skupiny, pokoušející se bránit aplikaci právě té demokracie a svobody ve společensko politickém dění u nás.

Jednoduše a polopaticky řečeno, vymýšlejí tam tihle zbyteční a draze placení senátoři různé hňápotiny typu žalob na prezidenta, výzev k nekandidování toho nebo onoho tam nebo tam, podle nějakých svých ryze osobních sympatií, lépe řečeno odporu a nesouhlasu. Ale také ve své slepé nenávisti, msty a zloby až za hrob.

Šlape-li teda někdo u nás po demokracii a svobodě volby, nezřídka po politické slušnosti, kultuře a kultivovanosti, jsou to aktivističtí senátoři, kteří se nerozpakují, neštítí žádných lží, smyšleností a mstivé nenávisti k úspěšným a pro společnost přínosným, kvalitním politikům. Těm, kteří vyhráli volby miliony hlasů voličů, což je proti těm jednotkám tisíců voličů senátorů poněkud jiná liga, daleko vyšší level.

Trousí-li tudíž některý z nenávistných, jinde ve společnosti nepoužitelných pro svoji nemehlost a neschopnost, senátorů o těch úspěšných a schopných, kteří vedou stát, své zvrácené a lživé pomluvy, kterým ani sami, je-li ještě v nich alespoň zbytek soudnosti, nemůžou věřit, je to jenom a pouze jejich vysvědčení a na dřeň odkrytý mínusový charakter.