Mějme úctu k hrdinům!

Hrdinové odcházejí pomalu z tohoto světa. Mizí jejich pomníky i odkazy. Je mi smutno, když vidím, jak v regálech knihkupectví tančí ti poražení a pro hrdiny zbylo jen místo v koutě. V Dejvicích za ranního rozbřesku byl povalen osvoboditel Osvětimi, vítěz od Berlína, osvoboditel Československa od nacismu. Na korbě náklaďáku byl odvezen maršál, který přišel  Praze na pomoc.

Nekádrujme, ani nesuďme hrdiny po 75 letech! Bojovali s nacismem, umírali za jejich  či za naši vlast. Ti s rudou hvězdou  bojovali i za naši Svoboděnku. Tisíce jich padlo. V Československu na 140 tisíc. Dnes jejich pomníky mizí, hrdinové jsou pod rouškou noci odvážení do přítmí depozitářů, mají být vymazáni z naší historie, ale místo falešného potlesku, spíše panuje občanský stud nad tímto krokem…. Jakýsi starosta šel upravovat dějiny,  jeho jméno si již nepamatuji,  slyšel jsem jen, že se dnes někde schovává, prý se na něj se chystají ruští agenti. Tedy příběh,  jak z doby putimského strážmistra Flanderky, který také honil ruské špiony.    

Je to 75 let, co 30. dubna nad Berlínem zavlál rudý prapor vítězství. Ve stejný den českoslovenští tankisté po tvrdých bojích vstoupili v rámci 4. ukrajinského frontu do Ostravy. Byl to signál k tomu, aby  stateční na mnoha místech bojovali. Někde předběhli i Prahu i Plzeň.

Praha povstala 5. května, přes noc zde stálo tisíce barikád, proti nim elitní jednotky SS. Vraždily, zapalovaly. Oddíly SS vraždily na Pankráci a dalších místech Prahy, rozhlas volal o pomoc... Hořela Staroměstská radnice. Pro Rudou armádu to byl závod s časem. Před sebou měla  milionovou německou armádu…    Před   tanky s rudou hvězdou prchala do amerického zajetí německá  armáda „Mitte“.  Hnal je zoufalý strach před vojáky země, kde Němci napáchali tolik zločinů.

Konečně 9. května v časných ranních hodinách se Praha roztančila. Ty snímky jsme měli dlouho v paměti. Doba se změnila, máme zapomenout na osvoboditele Československa. Zmizel tak i slavný smíchovský tank č 23, ten který první vjel do Prahy, jeho velitel poručík Gončarenko padl na Klárově ve střetu s německými obrněnci.  Mizí i další památky. I smíchovská stanice metra Moskevská musela být přejmenována, na rozdíl od Moskvy, kde je stále stanice metra Pražská….   

Těšíme se na pracovní, či školní volno s otázkou, kdo ze školních dětí, či studentů něco málo ví, o událostech před 75lety? O nejstrašnější válce s desítkami milionů obětí. Smrt přicházela i v posledních hodinách války, místo polibků štěstí to byly polibky smrti. Mějme úctu k hrdinům! 

Přemysl Votava