Mezinárodně izolovaný Izrael pomýšlí na válku

Masové demonstrace proti pravicové vládě začaly v Izraeli v polovině července a pokračují dodnes. Sociální nepokoje vyvolalo především neúnosně drahé bydlení, ale i nespokojenost zaměstnanců s nízkými platy a všeobecnou drahotou v zemi. Protesty se konaly v průběhu celého léta a pokračují v nemalé míře dosud, což dokládají demonstrace statisíců lidí v mnoha izraelských městech. Nepokoje kulminovaly 6. srpna, kdy do ulic izraelských měst vyšlo odhadem 350.000 demonstrantů a 3. září, kdy protestovalo po celé zemi na 460.000 lidí (z toho 300.000 v hlavním městě). Zatím poslední velká manifestace proběhla 29. října, kdy se v Tel Avivu shromáždilo na 70.000 nespokojených občanů. Pravicový kabinet je zcela bezradný, nechce zvýšit daně nejbohatším a vyjít vstříc požadavkům lidu, a tak odvrací pozornost směrem k největšímu nepříteli židovského státu – Íránu.

Souběžně se zoufalou vnitropolitickou situací čelí Netanjahuova vláda i mezinárodní izolaci, do které se dostala sama svou agresivní sionistickou politikou. V reakci na přijetí Palestiny do UNESCO oznámil Netanjahu urychlení výstavby židovských osad na sporných územích ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Vysoké náklady na budování osad jsou mimochodem jednou z příčin zhoršující se životní úrovně izraelské populace. Prostředky vynakládané na židovskou kolonizaci, resp. stavbu cca dvou tisíc nových obytných domů, zoufale chybí v jiných podfinancovaných resortech. Budování osad je z hlediska mezinárodního práva nezákonné a navíc je překážkou mírových jednání na Blízkém východě.

Tel Aviv kritizují už i jeho největší spojenci – Američané i Britové vyjádřili hluboké znepokojení a zklamání a označili jednání Izraele za provokativní. Neochvějně po boku Izraele však stojí Česká republika. Schwarzenberg je považován za nejvíce proizraelského ministra zahraničí na světě a je veřejným tajemstvím, že ve světě nehájí zájmy ČR, ale USA a Izraele. Na webu ministerstva zahraničí jsem nenašel žádné stanovisko odsuzující izraelskou konfrontační politiku. Tel Aviv čelí izolaci i v oblasti Blízkého východu, kde po pádu Husního Mubaraka ztratil blízkého spojence v Egyptě. Na bodu mrazu jsou rovněž vztahy s Tureckem. Podrobněji viz: http://www.vasevec.cz/blogy/zavazne-problemy-izraelske-vlady

Kritika židovského státu ovšem nebrání neokoloniálním mocnostem připravovat v součinnosti s Netanjahuem plán útoku na Írán. Podrobněji viz: http://www.vasevec.cz/blogy/bude-iran-dalsi-na-rade Jen pár dnů po brutální vraždě Muammara Kaddáfího se vážně hovoří o rozvrácení dalšího ropného muslimského státu s cílem zcela destabilizovat rozsáhlý region Blízkého východu a severní Afriky. Laureát Nobelovy ceny míru Barack Obama a David Cameron, pokračující v Blairově tradici Británie jako věrného mopslíka USA, se připravují na válku po “zaručených informacích”, že Írán nyní disponuje dostatečným množstvím obohaceného uranu pro výrobu čtyř atomových bomb. Jistě vychází ze stejně důvěryhodných zdrojů jako George Bush ml. před útokem na Irák v roce 2003. Zlověstně působí navýšení počtu amerických válečných lodí v Perském zálivu. Ukazují Američané pouze svaly, nebo chtějí rozpoutat další válku?

Vedoucí představitelé Íránu zcela neprozřetelně gratulovali NTC, resp. NATO, k dobytí Libye, ačkoliv museli vědět, že nyní jsou na řadě oni sami. Nápad preventivně zaútočit na íránská jaderná zaření se zrodil v hlavách premiéra Netanjahua a ministra obrany Ehuda Baraka, kteří lobují za válku u svých západních spojenců. Nemají však podporu všech ministrů kabinetu, kteří se obávají důsledků tohoto fatálního rozhodnutí. Na svou stranu se jim podařilo získat jen ministra zahraničí Avigdora Liebermana, který přirozeně všechny na veřejnost prosáklé informace o plánovaném útoku na Írán popírá. Izrael však úspěšně otestoval balistickou střelu a vlastní rakety Jericho, které jsou schopné nést i jadernou hlavici do vzdálenosti 1700 kilometrů. Teherán už do Tel Avivu vzkázal, „že se bude mstít překvapujícím způsobem, pokud by se Izrael rozhodl k takové chybě.“ Íránský ministr zahraničí tím nepřímo naznačil, že v případě napadení Íránu můžou USA počítat s protiútokem na svém vlastním území. Nicméně, podle vojenských odborníků útok v zimě nepřipadá v úvahu, protože oblačnost by ztížila orientaci humanitárních bombardérů. Pokud by se íránská otázka řešila v Radě bezpečnosti OSN, Rusko a Čína by jistě svým vetem zabránily tak nezodpovědnému hazardu.

Domnívám se, že pro Izrael by bylo nejlepší, kdyby premiér Netanjahu přestal řinčet zbraněmi a přemlouvat Západ k dalšímu válečnému dobrodružství a raději začal řešit vnitropolitické problémy své země. Potom nebude muset čelit statisícům nespokojených lidí, kteří proti jeho vládě již několik měsíců demonstrují.