Miloš Vácha: NAPODOBÍ PUTIN KUTUZOVA?

     Obdobné dilema je nyní před ruským velením v Kurské oblasti. Cílem Ruska je oblast dobýt zpět ještě před nástupem Trumpa do úřadu, aby mohlo případně i souhlasit s možným tvrdým požadavkem na zmrazení fronty. Ukrajinská armáda už se ale v oblasti stačila opevnit. Hlavně ve městech a vesnicích, což je běžná ukrajinská taktika. Dobývání oblasti tedy bude mít za následek těžké ruské ztráty, což je pro útočící jednotky typické.  Rusko proto může být motivováno zničit tamější ukrajinské jednotky s použitím atomových zbraní a zachovat tak vlastní bojeschopnou armádu. Odpálení atomové munice na vlastním území by sice byla silná odpověď  na poslední eskalaci ze strany NATO ale rozhodně zatím stále ještě nikoli přímá konfrontace s NATO.  Znamenalo by to však kromě devastace vlastního území i smrt mnoha vlastních obyvatel, kteří nestačili nebo nechtěli utéci. Ovšem i během konvenční ofenzivy při dělostřeleckém a leteckém ostřelování opevněných ukrajinských pozic v obydlených sídlech by i tak mnoho civilních obyvatel zahynulo. Atomový gambit by však přinesl Rusku ohromnou výhodu – při likvidaci ukrajinské armády na daném směru bez větších vlastních ztrát by Rusko mělo v podstatě volnou cestu na Charkov, Sumy a do týlu ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti. Odváží se však Putin takového kroku a nesmete ho hněv veřejnosti z úmyslného obětování vlastního obyvatelstva? Ostatně při případném ruském postupu na Charkov by asi přišla další eskalace ze strany Západu.

    V roce 1945 stáli Američané před podobným dilematem. Na jedné straně vah byly životy  vojáků (amerických) při dobývaní Japonska, na druhé straně životy civilistů (japonských) při použití atomových zbraní. Všichni víme, jak se tehdy Truman rozhodl.

Miloš Vácha