Moravec (ČT) - buď nemá vtip nebo smysl pro fair hru

Škromachovi se to pochopitelně nezdálo, zamumlal cosi nesouhlasného, ale Moravec okamžitě vynesl - dle jeho názoru – rozhodující trumf: Propánakrále, vždyť je to jasné! Stejně jako on, Škromach, dopadl přece i další účastník onoho srazu s prezidentem hejtman Hašek. To už je přece důkaz, dokonce dvojitý, ne? A důkaz třetí už jen na dotvrzení předchozích je přece ten, že sociálně demokratický kandidát Školaudík, který prezidenta Zemana snad ani nikdy v životě na živo neviděl, druhé kolo senátních voleb vyhrál.

Bác - a bylo tzv. vymalováno. Ze zákona nestranné a objektivní ČT bylo na příkladu dvou neúspěšných a jednoho naopak úspěšného kandidáta ČSSD dáno národu na vědomí, že kdo se s prezidentem spolčí, špatně skončí. Takový byl Moravcův záměr, když si Škromacha do studiu objednával, a téměř takový byl i závěr, který z předmětného rozhovoru Moravec – Škromach vyplynul. Jakkoli se jej pozvaná odbornice Dvořáková snažila oslabit uvedením faktu, že ono též záleží na tom, proti jakému soupeři bojujete.

Ale to už byly jen vlnky na hladině vcelku úspěšné snahy Moravcovy vykreslit kontakt politika s prezidentem Zemanem jako záruku jeho zániku..

Pochopitelně, kdyby měl Škromach víc času či pohotovosti, mohl Moravcovi okamžitě vmést do tváře příklad jihočeského hejtmana Zimoly, který se taktéž povolebního srazu s prezidentem zúčastnil, a přesto jako vedoucí kandidátky ČSSD v Jihočeském kraji dokázal o celých pět procent porazit téměř všude jinde vítěznou stranu ANO. A to i kdyby už namísto účelově vymyšlených argumentů Moravcových nepadly na váhu též opravdové příčiny neúspěchu obou kandidátů. V případě Haška ten, že těsně před volbami prosvištěl republikou mail o jeho nesčetných – snad až patnácti či dvacíti zastoupeních v radách nejrůznějších organizacích s korunovým vyčíslením, co za tato svá zastoupení měsíčně bere.

Jestli byly ty údaje pravdivé či nikoliv, to se už nedovíme, ale účel splnily. A pokud jde o neúspěch Škromacha? Tady podle mého názoru sehrálo svoji roli všeobecné mínění lidu, že si za předlouhá léta, co se v politice pohybuje, vydělal už dost na to, aby si od politiky na čas odpočinul. A možná též mnozí při vědomí, že jsme kdysi měli Masaryka, negativně zhodnotili i jeho apetit na funkci prezidentskou.

Kdybyste, pane Moravče, nějak v tomto duchu promluvil, stal byste se v očích mnohých prorokem. Ale vy jste promluvil jako politický šejdíř. Přesně v duchu politiky podniku, pro který pracujete.

Lubomír Man