Nová naděje z Brna

Nu, dopadlo to jinak. Stafáž lokajů byla, potlesk nevědomých  prosťáčků, kteří naletěli na líbivé pindy, rovněž. Také ale němá  barikáda,  představující nejen symbolickou překážku ale nesla i dokumenty genocidy českého národa, prováděné nacistickým Německem. Husitský chorál a série protestů a to protestů mohutných. A statečný husitský kněz, který se postavil do čela průvodu bez ohledu na patologickou konformitu některých svých bratří a sester ve víře. Obrovský význam pak měl projev prezidenta Miloše Zemana.

Něco takového jistě nečekali. Rozhodně ne v takové míře. A  tak se sice vzájemně poplácali po ramenou ale nelze popřít, že utrpěli fiasko. Brněnské provokativní setkání totiž vzbudilo daleko větší odpor, než očekávali.

Co to znamená?

Především to, že se u nás stále ještě najde dost lidí, kteří jsou natolik soudní a rozumní, že nenaletěli na řečičky o smíření, o které tady samozřejmě nejde a nikdy nešlo. Že ve skutečnosti jde o revizi historických událostí a jejich důsledků. Kteří mají povědomí o sledu historických událostí a základní dějepisné znalosti. Kteří si zachovali vlastní rozum a to přes mohutnou propagandistickou masáž, probíhající v současných médiích. 

Ale co je na projevech nesouhlasu nejvýznamnější je to, jak se zde spojily nejrůznější názorové proudy a politické subjekty. Lidé různého věku, vyznání, vzdělání i povolání. Lidé z různých měst, vesnic a krajů. Proti hrstce uřvaných lokajů a politických a mediálních manipulátorů se v Brně postavil reprezentativní vzorek české občanské a národní společnosti. Taková jednotná, celonárodní fronta, proti skrytému ale přesto se probouzejícímu nacismu.

Brněnské protesty se tak staly poselstvím nové naděje. Že jsme jako národ dosud nerezignovali na svou vlastní identitu, svůj zájem a své dějiny. Že jsme dosud schopni postavit se na odpor zlu i když se plíží pod líbivými a přesto lživými frázemi. Že je u nás stále ještě dost myslících osobností, které dovedou poznat kdo je kdo. A spojit se pro společnou, sjednocující myšlenku proti rozeštvávání lidí.

A v tom je brněnské poselství symbolem nové naděje.

Jiří Pondělíček

Foto: Prezident Edvard Beneš v roce 1946 v Brně