Numerologie odešlých monarchií

~      ~      ~

Úvod

Pomůckou pro pochopení Vesmíru je matematika, ve prospěch vědy. Jenže výpočtům v lineárním geometrickém prostoru často nedá výsledky. Také vyhodnocuje náhody - jenže co když jejich výskyt neodpovídá Gaussově rozdělení? Kdy neobvyklých bývá velmi málo a obvyklých daleko nejvíc. Článek uvažuje chápání světa jako skrytě řízené reality.

Náhody ve fyzice

Bylo by nám dobré vědět, kde se Vesmír vzal - jak vznikl. Zda se po tělesném rozloučení lidé znovu setkají. Vzrostl by smysl našeho pozemského usilování. Mohlo by to vést k jinému nasměrování politiky, hospodaření i života jednotlivců; až k tomu bude předložen důvod. Dosavadní přístupy či poznatky k nápravě nestačí.

Kdysi dávno fyzika věděla, že příroda nezná skoků. Později získala kvantová mechanika o přírodě hlubší, opačné poznatky, jež se však k veřejnosti dostávaly pomaleji.

Mnohem zajímavější byla jiná zjištění; nikoliv konkurenční, ale poutavější. Kosmonaut se z rychlé cesty vrátí na Zem a proti domácím zůstane o kus mladší.

O relativitě čteme snadno, kdežto z oboru kvantové mechaniky nás zaujme nejspíš důležitost náhody.

Výpočetní zákony mechaniky známe stovky let, ovšem ty platí jen pro velké kusy hmoty. Kdežto chování hmotných částic se takovým výpočtům nepodřizuje. Pochopitelně, jinak by chování mozku bylo předepsané, podřízené výpočetním zákonům. Teprve náhodnost připouští vědomé zásahy do hmoty světa, aniž by se jednalo o nevědecké zázraky. Pohyb částic vzduchu je nutný ke změně počasí, a ta dovede odpovídat našemu chování. Může bránit domorodce – viz rozbahněný podzim a dvě kruté zimy, jež víc vadily německým útočníkům než sovětským obráncům v letech 1941 a 1942.

Pojem náhody získal ve vědě nemalou důležitost - zásluhou fyziky. A matematika je vybavená i vůči náhodě. Stanoví pravděpodobnost toho kterého chování fyzikální částice.

Nakonec obrovský soubor prvků, částic, omezí náhodné výsledky. Nevíme, zda se jednotlivec Zdoběnka Nováková vydá na uměleckou školu nebo na lyceum; přesto však statistika dosavadních postupů předpoví naplnění škol zájemci.

Náhoda namazaného krajíce

Je tu ještě jiný obor náhod, hodnotitelný statisticky. Uvedu dva případy. Ten první matematicky neprohlédneme, kdežto druhý matematika zvládne.

Nejprve zákon, který ctitelům chleba s máslem a medem dělá problémy. Avšak nelze ho dobře ověřit: budeme-li házet namazanými krajíci v zájmu vědeckého vyhodnocení, nebude to ono. Zákon pádu na podlahu, namazanou stranou, působí znenadání; může rozhořčit postiženého člověka. Spravedlivého nepálí, říkávala obětavá hospodyně s hrnci u sporáku. S rukama ztvrdlýma dlouholetou prací. Různě dopadající krajíce můžou souviset s rozlišením spravedlivých a nespravedlivých.

Nad takovými zákony mnozí jen pokývnou hlavou. Asi jako když bývalo známo, že koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje.

Náhody ve skončených monarchiích

Tento případ statisticky vyhodnocovat lze - jenže s podivným výsledkem. Vyskytla se zvláštní náhoda s pořadovým číslem. Zde je seznam feudálů, kteří ztratili trůn svého státu ve 20. století:

Zaujala mne mimořádná náhoda - souvislost, že odcházející monarchové byli vesměs očíslovaní jako v pořadí druzí (II.). V Řecku končilo království roku 1924, později bylo obnoveno a znovu zrušeno roku 1973; králové byli v obou případech II. Jediné naše Rakousko-Uhersko se vymyká, císař Karel neměl pořadové číslo II., ačkoliv císařství mladého Lotrince-Habsburka také skončilo ve 20. století.

Počty v přeživších monarchiích

Hledám dál. Bude snad stejná převaha nositelů jména v II. pořadí u monarchií, jež zůstaly?
Evropské země, které nadále fungují jako království: Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Napočítal jsem v nich 24 králů a královen, kteří svou roli ve 20. století začali a nebyli svrženi. Pořadí jména každého z nich se vyskytlo v četnosti:

Z těchto nesvržených králů, jméno v pořadí II., nesli jen tři - ze všech dvaceti čtyř monarchů. Byl to belgický král Albert II. (od roku 1993), dánská královna Margarethe II. (od 1972) a britská královna Alžběta II. (od 1952). Ukázala se jen malá pravděpodobnost výskytu krále, toho jména II. Poměr 3 ze 24 značí pravděpodobnost jen 1:8.

Kdežto shora vypočítaní končící králové měli ponejvíc jména II. pořadí. Dovládlo devět králů II., ze všech deseti skončivších, poměr byl 9:10.

~ Z udržovaných monarchií bylo 12,5 % králů II.

~ V souboru odešlých monarchií bylo 90 % králů II.

Shodu odcházejících Manuelů II. či Umbertů II. atd. nacházím jako mimořádnou. Dovolím si hledat dál, zvídavost bývá hodnocena jako správná. Bádání v politice může být důležitější než statistiky hokeje. Sice sport sleduje mnoho lidí; je to však politika, která rozhoduje o důležitých věcech. Co se zakáže, co ostrakizovat, jak se využijí vybrané daně a kolik se jich veřejnosti předepíše. A které. Ovšem ve velmi svobodné společnosti majetek konkuruje politické moci. Mohovitý majitel novinového titulu rozhoduje, kterým směrem budou noviny ovlivňovat veřejnost. U jedněch novin majitel preferuje zisk, u dalších jiné své zájmy.

Shoda pořadových čísel si žádá vysvětlení. Někdy pokračuje Ludvík až do XVIII., Václav nejvýš do IV. Ale velký podíl stejně číslovaných vladařů v souvislosti s ukončováním feudalismu, to je zvláštní.

Náhoda dvojek

Podivná shoda králů, v pořadí druhých, je zdůrazněna ještě i dalším způsobem. Bylo by dost podivné, i kdyby odcházeli například všichni v pořadí I. nebo všichni III. Nebo kdyby devět odcházejících evropských králů bylo vybaveno čísly v řadě I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. a IX.

Jenže, právě k použitému číslu II se pojí jiný názorový směr lidského poznání, než je materialistický.

Jsou to názory numerologie - nauky nepodložené vědou. Sudá čísla mají výhodu. Snadno beze zbytku je dělíme dvěma, kdežto lichá čísla vytvoří necelý výsledek. Jenže empirická numerologie sděluje, že právě sudá čísla značí záležitosti málo příznivé. Nadějné děje mají označovat lichá čísla, zvláště 1, 7 a 9. Ze všech sudých čísel právě tím nejhorším má být dvojka. Je zajímavé, že odchod - krach evropských monarchů 20. století není s numerologií v rozporu. Monarchové opouštěli své trůny, římsky číslovaní, jako druzí. Náhodou?

Oproti tomu velmi zle dopadl francouzský král Ludvík, v pořadí šestnáctý. Přitom XVI dává po numerologickém součtu čísel 1+6 božskou sedmičku. Král nebyl tak agresivní či poživačný, jako jiní někdy bývali. Svým mírným přístupem povolil na francouzském dvoře dlouholeté snížení úcty ke starým pořádkům, i k sobě samému. Jeho koníčkem bylo kutilství a lov. Proč tedy skončil zle, na popravišti? To snad Ludvíkova absence ovlivnila stupňované revoluční řádění a na ně navazující válečné Napoleonovo rozbíjení strnulé Evropy? Dle obvyklého materialistického přístupu zřejmě neovlivnila.

Lze snad do výčtu zařadit velkého českého krále 13. století, Přemysla Otakara II.? Ne. Sice také skončil špatně, usmrcený v bitvě, ale krále pojmenované II., jiných staletí, jsem zde nesledoval. Však český král Václav II. byl naopak velmi úspěšný.

Tímto psaním zkouším přibližovat příčiny nečekaných náhod. Je snad numerologie oprávněným způsobem, jak vyhodnocovat význam čísel pro děje ve společnosti? Snad různé děje nám k provedení chystá nadřazená Podstata, podle odvěkých náboženských přesvědčení? Pak můžeme snáze své smyslové zážitky přirovnávat k virtuální realitě.

Statistika zemí, kde končila monarchie, předkládá jednoduchý postřeh v souhlase s numerologickou naukou. Dělat z ní zákon nelze, kdepak by člověk porozuměl všem souvislostem. Lze si představit prohloubení předložené statistiky, případně další vysvětlení jejího významu.

Není takový zákon, že odcházející král by musel mít pořadí II. Lze hodnotit pravděpodobnost.

Náhoda a záměr

Z velkého počtu pokusů se můžeme dočkat, že loterie vylosuje i šest čísel 1-6-5-4-3-2, nebo i ve správném pořadí podle jejich velikostí. Nauka počtu pravděpodobnosti bývá s rostoucím množstvím provedených pokusů stále průkaznější.

Ovšem, když při rozhodujícím ukončení vlády mnoha feudálů, v rámci této civilizace, se vyskytnou právě čísla II, pak statistické metody neuplatním. Takové očíslování feudálů nemám za náhodné.

Připomíná to jiný nenáhodný případ, z devadesátých let 20. století. Pražská televize vysílala losování nového druhu loterie. Čísla vybíral počítač a hned první den nové loterie to byla skupina číslic 000100. Zda číslo bylo právě šestimístné již přesně nepamatuji, ale k překvapení diváků se vyskytly jen samé nuly a k nim jednička - v šestinásobném výběru ze všech možných desíti číslic. Odhadoval jsem, že výsledek vybral program a nikoliv náhoda. Později byly skutečně prokázány nekalé postupy oné loterie.

Nedovedu si představit notáře, který by důvěryhodně zaručil, že losování počítačem proběhlo v pořádku. Dovnitř zařízení přece nevidí - co do kterého polovodičového švába bylo vestavěno či naprogramováno. Nejde jen o losování, ale i o volby organizované počítačem. Volební urnu skrytě naprogramovat nelze, a lze ji snáze zapečetit. I když někdy někde prý, v noci, ve tmě...

Cinknutá loterie nepoužila jen náhodné losování, ovládlo ji i něco víc. A podobně intronizaci králů II. mám za nenáhodnou. Poznání, alespoň tušení, jak Vesmír funguje, je našim životním přístupům a postupům ku prospěchu.

Zhodnocení

Věda neposuzuje Vesmír dvěma možnými pohledy. Zřejmě, dle tradice, dává (ale nemusí dávat) přednost nestrannému, slepému hodnocení. Skrytou Vyšší civilizaci ani nezkouší vkládat do popisu světa, je to správné? Jde o úplné potlačení teismu. Pak ale vědě chybí jeden z možných přístupů. Přitom fyzik umí uvažovat, že hmota vznikla velkým třeskem nejspíš z ničeho, a podobné zázraky. Zjištěné rychlosti světla nyní obhajuje roztahováním prostoru, protože ony jsou hodnoceny někdy i několikanásobně vyšší než obvyklých - zaručovaných skoro 300.000 km/s.

Shrnutí

~ Zvláštní náhody, jako bývá příčinný pád krajíce na zem, namazanou stranou, lze obtížně statisticky vyhodnocovat a hledat z toho platný zákon. Bývají jen občasné.

~ Jsou však jiné náhody, například zde probrané číslování intronizovaných králů v končících monarchiích. Vzhledem k mimořádnému dějinnému stavu nejsou opakovatelné, ale lze je statisticky vyšetřit. Popisovaná souvislost naznačuje dlouhodobé skryté vedení evropských politických dějin, které nekonají lidé naší civilizace.

~ Pseudonáhodné označování sledu nejvyšších feudálních představitelů států podporuje numerologii. Ta nabízí důležitost číselného vyjadřování v provozu lidské civilizace.

Literatura:

[1] Ministerstvo strachu. Neskartované vzpomínky generála Lorence - Alojz Lorenc. Vyd. Tatrapres, Bratislava 1992, s.32

— blog —