Odhaleno! Může za to Paroubek!

V dnešním systému byli zavražděni lidé, propuštěnými vězni z velké Havlovy amnestie, nebo smrt na sebe vzala podobu umrzlých bezdomovců bez pomoci. Hodnocení jakéhokoliv politického systému nebo společenského zřízení se odjakživa nechávalo na historicích. A ti zase dobře vědí, že k objektivnímu a nezaujatému hodnocení je potřeba přiměřený časový odstup, který činí šedesát až sto let. Z toho důvodu mě nechávají některá hodcení odborníků, novinářů nebo pravicových blogerů naprosto chladným. Proto níže nebudu hodnotit čtyři vlády pravice, ale pouze shrnu některá fakta. Komentáře si ale neodpustím. I když uznávám, že střídání vlád je z dlouhodobého historického pohledu naprosto nicotnou událostí, která nestojí historikům kolikrát ani za pozornost.

1. Druhá vláda Václava Klause.

Vláda utahování opasků občanům a ekonomické prosperity. Druhá vláda Václava Klause vznikla po volbách 1996. Staronová koalice ODS, KDU-ČSL a ODA neměla potřebných 101 hlasů, a proto vládla pouze s tolerancí ČSSD. Za této vlády zasáhly tuto zemi rostoucí ekonomické problémy, zvýšila se nezaměstnanost a začaly na světlo "vylézat" první aféry s financováním ODS. K tomu se přidaly vnitrostranické boje různých klik a kmotrů o koryta. Vyvrcholením byla vnitrostranická krize a odchod znechucených koaličních stran. Klausova vláda si byla vědoma politických a finančních následků svého počínání a sama podala 30. listopadu 1997 demisi. "Spravovala" zemi až do 2. ledna 1988, kdy byla jmenovánavláda Josefa Tošovského.                                                                                                                                                                 

                                                                                                                  Předčasně ukončena.

2. První vláda Mirka Topolánka.

Vláda důvěryhodnosti a svěžího vánku v politice. Vykonávala svoji funkci od 4. září 2006 do 9. ledna 2007. Nikdy nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, a proto vládla v demisi, kdy byla dočasně pověřena vykonáváním funkce. Za zmínku stojí některá jména v této vládě, která si v budoucnu získala nevídanou oblibu u české veřejnosti. Petr Nečas, Ivan Langer, Alexandr Vondra, Vlastimil Tlustý nebo Tomáš Julínek.

                                                                                                                           Vláda bez důvěry.

3. Druhá vláda Mirka Topolánka.

Vláda národní prosperity, reforem a snižování daní občanům. Byla jmenována 9. ledna 2007. Konečně se jí podařilo 19. ledna 2007 získat důvěru Poslanecké sněmovny. Naštěstí pro českou veřejnost už 24. března 2009 jí Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru. Jen pro připomínku: 1. místopředsedou vlády byl tehdy Jiří Čunek a Vlasta Parkanová. Ministry se opět stali další oblíbenci české veřejnosti jako např. Cyril Svoboda, Bursík, Nečas, Vondra, Julínek (ten vedl ministerstvo tak "zdatně", že se na to Topolánek už nemohl dívat a odvolal ho). Podobná nehoda se stala i ministryni pro lidská práva Džamila Stehlíková, kterou nahradil neméně oblíbený rocker Michael Kocáb. Tato vláda v demisi vládla až do 8. května 2009, kdy byla jmenována vláda Jana Fišera.                                                                                                       Předčasně ukončena.

4. Vláda Petra Nečase.

Vláda rozpočtové odpovědnosti a boje s korupcí. I přes názor předsedy TOP 09 Karla Schvarzenberga i úřadujícího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky nepověřil náš nadstranický prezident sestavením vlády předsedu vítězné strany, ale i přes názor předsedů dalších parlamentních stran Filipa a předsedy VV Radka Johna pověřil sestavením vlády Petra Nečase. O tom, jak si tato vlády vede v boji s korupcí, nebo jak zavádí nové reformy pro blaho lidu, není nutné dále komentovat. Snad za zmínku stojí, že za vlád pravice "záhadně" zbohatlo několi tisíc lidí pohybujících se kolem politiky. V rámci objektivity ale nesmím zapomenou i na "čerstvé" zbohatlíky levice z ČSSD Miloše Melčáka, Petra Wolfa a Michala Pohanku.

                                                                                          Vydrží tato vláda do švestek nebo do třešní?

Je to náhoda, že už tři pravicové vlády v novodobé historii České republiky padly vinou své vlastní neschopnosti? Dají se vůbec někdy zacelit hospodářské a morální škody, které tyto vlády české veřejnosti způsobily? Opravdu za všechno může Jiří Paroubek, jak se nám snažili různí dobrodějové vtlouci do hlavy?

Uvidíme, ale když jsme přežili socialistický "blahobyt", tak přežijeme i tuto pravicovou vládu.