Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: mezinárodní srovnání z r. 1897 (úroveň telefonizace)

telefon
22.3.2012 21:08
V předešlých statích jsem upozorňoval na skutečnost, že jak úroveň ekonomiky v Česku, tak i úroveň vlastní české ekonomiky na počátku 20. století nelze považovat v žádném případě za špičkovou. Podle Ottova obchodního slovníku, který vyšel postupně v druhém desetiletí 20. století na jednoho obyvatele v Česku před první světovou válkou připadalo méně než 3000 franků národního jmění, v GB to bylo 8100 franků a v USA 6 100 francouzských franků. V Německu pak 7700 franků. Dle níže uvedených dat z hlediska úrovně infrastruktury jsme na tom v peletonu národů byli ještě o něco hůře Navíc není pochyb, že k tomu přispívala hospodářská politika vlády Rakousko-Uherska. Pokud tedy se dnes množí hlasy, že tehdy nám bylo nejlépe, tak se jedná asi jenom o černý humor. Řečeno slovy autora níže uvedených zpráv v Obzoru národohospodářském: „Mnohonásobně poučný obraz hospodářské topografie našich vlasti podává úřední statistika telefonován. Laskavý čtenář račiž uvedené stručně cifry uvážiti a porovnati. Vypravují více, než obšírná stať“.

 

V zemích předlitavských činil počet

 

 

telefonů

Tel. Spojení

Mez. hovorů

Příjmů (zl.)

Výdajů

1896

21.616

78,081.295

    762.650

2,267.648

2,189.946

1897

25.280

86.087.723

  1,017.628

2,627.559

1,708.666

 

Přes tento rozvoj jsme v užívání telefonu naproti jiným státům evropským značně pozadu. Ve Švéd­sku připadala l telef. hovorna r. 1895 na každých 115 obyvatel, ve Švýcarsku na 129, v Německu na 397, v Předlitavsku teprv na 1318 obyvatel. Hovoren měl v témž roce Berlín přes 32.000, Hamburk přes 12.000, Drážďany a Lipsko kol 5000, Vídeň 8884, Praha 1896.

V celém Předlitavsku jest k 31. 12. 1896 zapnuto v telefonovou síť 146 míst s 20.556 abonenty. Z toho připadá na České země 82 míst se 7136 abonenty (Čechy 65 míst a 5384 abon., Morava 11 míst a 1236 abon., Slezsko 6 míst a 516 ab.). Zvláště výmluvná jest však spe­cifikace, kteráž na hospodářský význam různých krajů a obcí v českých zemích ostré světlo vrhá, Mělyť abonentních stanic v Čechách: Praha 1880, Liberec 513, Karlovary 317, Plzeň 238, Teplice 237, Ústí nad Labem 173, Varnsdorf 132, Zatec 114, Jablonec 92, Budějovice 87, Cheb 86, Most 80, Děčín 79, Aš 66, Duchcov 60, Mariánské lázně 58, Trutnov 56, Kolín 54, Podmoklí 52, Česká Lípa 51, Vejprty 41, Kladno 40, Rumburk 40, Falknov 40, Náchod 39, Chomutov 38, Frýdland 36, Slaný 31, Pardubice 29, Král. Dvůr n. L. 29, Roudnice 28, Ml. Boleslav 26, Bor (Hajdá) 26, Cvikov 25, Vrchlabí 25, Broumov 25, Král. Hradec 25, Krás. Lípa 24, Mělník 23, N. Brod 23, Litoměřice 22, Tanwald 21, Hrádek (Grottau) 20, Louny 20. Kadaň 20, Kamenný Šenov 19, Beroun 18, Chříbská 18, Lovosice 16, Frant. Lázně 15, Rokycany 15, Jirkov 14, Chrastavá (Kratzau) 13, Kralupy 13, Nixdorf 13, Ústěk 12, Česká Kameníce 12, Roztoky 12, Brandýs n. L. 12, Březnice (Pressnitz) 12, Benešov n. PtouČ, 10, Hořovice 10, Nový Bydžov 4, Smržovka (Morchenstern) 3, Haindorf 2.

Mezi těmito 65 obcemi jest pouze 22, tedy třetina docela nebo převahou českých a v nich ve všech přes veliký podíl Prahy pouze 2656 stanic abonentních. Odečteme-li Prahu, připadá na český venkov 21 míst se 776 abon., na německý však 43 míst s 2728 abon. I když si uvědomíme, že na př. v Liberci přispívá k znač­nému počtu telefonových stanic širé průmyslové okolí, nebo že v Karlových varech požadavky lázeňského komfortu přispěly ponejvíce k rozmnožení abo­nentů, zůstávají přece uvedené cifry jak v celku tak v jednotlivostech vážně poučné. Mezi německými obcemi kromě Kraslic nechybí tu žádné místo přes 10.000 duší čítající. Ale z českých pohřešujeme mnohá význačná města o 10—15.000 obyvatelích, zejména však Kutnou Horu, Příbram, Chrudim, Písek a Klatovy. Je to testimonium paupertatis nebo co asi?

 Na Moravě z 11 míst mají stanic abo­nentních; Brno 758, M. Ostrava 145, Olomúc 99, Šumperk 55, Jihlava 47, Nový Jičín 44, Místek 27, Znojmo 36, Šternberk 25, Příbor 8, Nezamyslice 2. Z těch můžeme čítati jen 4 za pře­vážně česká; mají souhrnem l82 abon., kdežto 7 německých míst vykazuje 1054 abon. A zase z ně­meckých obcí pres 10.000 obyv. neschází jediná; za to mezi českými nenacházíme Prostějov (20.000 duší!), Přerov a Kroměříž. Město Prostějov již od r. 1888 vyjednává se správou pošt a telegrafů o připojení telefonní; již r. 1892 zajistila městská rada 20 stanic, r. 1895 pak min. obchodu zásadně svolilo k zřízení sítě telefonní, ale provedení odložilo, až prý bude v Pro­stějově postavena nová budova poštovní. I ta již nyní stojí, a když městská rada urgovala opětně ministerstvo, nařízeno nové šetření stran abonentů, a když opětně zjištěno více než 20 stanic, odpo­vědělo konečně ministerstvo rozhodnutím ze dne 2. února 1897, že na to nemá peněz. Intervence obch. komory olomoucké neměla rov­něž výsledku. Připomínáme, že Prostějovem jdou dráty telefonní trati Brno-Olomouc.

Ve Slezsku mají Bílsko-Biala 230, Opava 137, Krnov 60, Těšín 45, Brun­tál 34, Orlová 10 abonentských stanic. Z těchto míst ovšem žádné nelze za české pokládati.

 Použitá literatura

Telefony v českých zemích. Obzor národohospodářský 1897, r.II, s.123,140

Telefony v Rakousku. Obzor národohospodářský 1898, r.III, s.345

Obrázek převzat z

http://www.svetpenez.eu/rakousko-uhersko-karel-i-1916-1918-20-heller-1916-km28261916-nov-72-p513

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.