Pravděpodobný scénář konce vládní krize

Protagonisté, kteří celou krizi nastartovali – Kristýna Kočí s Jaroslavem Škárkou – jsou  nedůvěryhodné figury. Jediný aktér s čistými úmysly je pravděpodobně Stanislav Huml. Kočí se jistě nepostavila proti Bártovi z politické naivity a v upřímné snaze bojovat proti uplácení. ODS v čele s Tluchořem jí zajisté slíbila nějaký lukrativní post, jinak by takto nerozvážně nepohřbila svou slibnou politickou kariéru v režii Víta Bárty. Odhalení oné nahrávky a nedůvěryhodné vysvětlování vlastních výroků v médiích z ní v očích veřejnosti učinilo bezskrupulózní intrikánku a lhářku – kterou skutečně je – zatímco Vít Bárta je vnímán jako bojovník s kmotry, který razantně snižuje ceny zakázek – což je evidentní mýtus – a jde proti firmám spjatým s ODS, proto se ho tato strana snaží zničit. Vít Bárta však šel do politiky za účelem získání kšeftů pro ABL a posílení vlastního vlivu. Věci veřejné nejsou standardní politickou stranou a ODS s TOP 09 musely vědět už po volbách, co jsou VV zač, proto příliš nechápu náhlé procitnutí a zděšení nad faktem, že se jedná o politickou odnož firmy ABL a účelový projekt Víta Bárty.

V čele s navrátivším se Íčkem se proto strana modré straky znovu snaží ovládnout resort vnitra s cílem zamést vyšetřované kauzy ODS pod koberec. Kromě nestoudného korupčníka s hroší kůží – Saši Vondry – ODS plánuje návrat dalšího korupčníka Drobila, kterému podle očekávání nebude opět nic dokázáno a stane se čistým. Spekuluje se i o tom, že za celou vládní krizí stojí Topolánek, který si připravuje půdu pro návrat do vysoké politiky. Na pravici tedy působí nenapravitelná a nereformovatelná kmotrovsko-korupční partaj ODS a politická sekce firmy ABL – Věci veřejné. V tomto světle se pro pravicového voliče bude jevit TOP 09 jako nejpřijatelnější alternativou, protože se zatím nestihla namočit do žádného skandálu, ačkoliv má v čele, slovy Dr. Ratha, „geniální zločinecký mozek“, kterému rovněž nebylo nikdy žádné pochybení dokázáno.

Česká společnost je politikou čím dál více znechucena a své rozhořčení nevztahuje jen na vládní strany, ale na systém jako celek. Jediným řešením tohoto marasmu jsou předčasné volby, jejichž výsledek je však značně nejistý. Většina nespokojených může reagovat bojkotem a k volbám se dostaví jen skalní elektorát etablovaných stran. Navíc v situaci, kdy jsou strany enormně zadlužené, se jim do nových voleb nebude chtít. Pud sebezáchovy vládní koalice je silnější než cokoliv jiného a dobře si uvědomuje, že většina 118 mandátů je exces, který už se nebude opakovat. Ani poslanci VV nebudou riskovat ztrátu funkcí a výhod,  protože není vůbec jisté, zda by jejich strana překročila 5% klauzuli. I kdyby se tak stalo, rozhodně by nedosáhla tak dobrého výsledku jako loni v květnu. Preference naznačují, že do hry se můžou vrátit lidovci, kteří by posílili oslabený pravicový tábor, a pravděpodobné rozložení sil ve Sněmovně indikuje patovou situaci. Domnívám se tedy, že s opakovanou intervencí prezidenta se současná vláda v modifikované podobě udrží nadále u moci, ať už v čele se slabým Nečasem nebo bez něj.

Rozhodně bych nedoporučoval jakoukoliv formu podpory ČSSD případné menšinové vládě ODS a TOP 09, což by voliči vnímali jako zradu. Sociální demokracie se musí důrazně distancovat od zkompromitované pravice a nepřipustit spolupráci s ní. Ostatně, představitelé TOP 09 se vyjádřili, že programový průsečík s levicí na podobě reforem je jen obtížně představitelný. Je třeba si uvědomit, že pokud by se ČSSD nacházela v pozici současné vlády, pravice by jí zajisté pomocnou ruku nepodala. Jediný možný postup je hlasování o nedůvěře vládě a co nejrychlejší cesta k předčasným volbám, byť je jejich výsledek obtížně předvídatelný. Zároveň je třeba rozpustit pofiderní subjekt VV, jehož představitelé by se měli omluvit za podvod na voličích a neprodleně odejít z politiky.