Pražská špína se vypořádala s maršálem

Předpokládal jsem, že to bude noc, ale noc se jim pro odpornost toho, co chystají, zdál pláštíkem příliš děravým. Čekali na cosi bezpečnějšího a koronavirus jim to přinesl. Ulice a všechny pražské plochy se vyprázdnily, lidé, vyděšení morovou nemocí za sebou zamkli dveře, a ty se naopak dokořán otevřely zločincům.

Vydali povel a shluk námezdníků s nástroji na plundrování v rukách vyrazil opuštěným Náměstím interbrigády k soše muže, který osmého května 1945, kdy Praha chroptila pod náporem německých hrdlořezů, vydal části svých vojsk rozkaz k rychlému nočnímu přesunu na Prahu.  Došlo k němu v noci z osmého na devátého května a Koněvova vojska při něm i při následných bojích se zbytkem německých vojsk v okolí Prahy ztratila 692 svých mužů.

Z  vůle lidské spodiny českého národa byla odříznuta socha maršála od svého piedestalu, z jeřábu byla spuštěna oprátka, kterou maršálovi vložili pod paže, jeřáb maršála nad piedestal zvedl a položil na korbu náklaďáku, který osvoboditele Prahy odvezl do muzeálního zapomnění.

Hitler a krvavý polní maršál Schörner. jako poslední Koněvovův sok z českého území, ze svých záhrobí barbarskému činu vděčně aplaudují.

A národ hrůzou a hanbou ztratil řeč.

Lubomír Man