Proč, a za co?

    Já se ve svém článku vrátím znovu k událostem u Národního muzea z 11.3.2023, kdy jsem se včera pokusil vrátit toto téma do pozornosti společností tím, že jsem připomenul měsíční výročí od brutálního zásahu těžkooděnců proti těm, kteří se pokusili uplatnit svůj požadavek na odstranění ukrajinské vlajky z této české národní památky. Tato událost u Národního muzea již pomalu začíná zapadat prachem, a to se také projevilo na účasti na té mé včerejší vzpomínkové akci, kterou jsem se pokusil zorganizovat na schodech Národního muzea pod názvem „Válka je vůl“.

    Pokud vám tento název něco připomíná, tak jste na správné stopě, byla to skladba ze šedesátek minulého století od brněnské skupiny Synkopy 61 a ten název se do dnešní doby vlastně začal docela dobře hodit. A protože jsem starý romantik, tak jsem si ještě k tomu vymaloval na transparent onen protiatomový znak, jak se nosil v době, kdy zde Lennon brojil se svojí kytarou proti válce ve Vietnamu. Taková malá vzpomínková akce s připravenými 3 hodinami muziky, a dovolím si říci, že jsem se namakal a vybral jsem snad všechny hity, co se zde za těch více než 50 let šířily z rozhlasových vln, včetně toho Lennona.

    Reminiscence se příliš nepodařila, protože, když se řekne, že na akci bylo více policistů než účastníků, tak to o mé včerejší akci platí doslovně. Společnost zkrátka zapomíná, měsíc to už je příliš vzdálená doba, i když zapomíná nespravedlivě. Ještě tu přece přijdou na řadu ty návazné soudní procesy proti těm, co jen tak stáli v davu demonstrantů u Muzea a byli náhodně vybráni jako oběti napadení těžkooděnců a sraženi na zem a svázáni a odtaženi do budovy Národního muzea, a někteří i zboxováni. A tyto nešťastníky ještě čeká to, že budou stát u soudů, aby si na nich tato zločinná vládní sestava vybila svoji zlost. Ale to již bude mimo pozornosti veřejnosti. Tady už se přece dnes řeší Česká pošta, které pobočky pošty se zavřou, a které zůstanou otevřeny. No a já se tu snažím o to, aby se nezapomnělo, co se událo u Národního muzea dne 11.3.2023, protože fenomén Národního muzea 2023 je ukázkou toho, jak u nás pokračuje ukrajinizace společnosti. 

   A kromě toho, že lidé, kteří stáli u Národního muzea, a kteří neútočili ani na policii a ani na budovu, byli zmlácení policií, tak k tomu již přibyl i další precedens, o kterém zde budu psát. 

    Kdyby někdo chtěl náhodou shlédnout skoro celý záznam, jak tato demonstrace před Muzeem proběhla, tady to prosím je: https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=155472990711975

a na: www.iktv.cz

    Zde se můžete přesvědčit, že lhal ministr vnitra Rakušan, že lhal policejní prezident Vondrášek, že lhal bohuželprezident Pavel alias Šavel, a že lhaly televize, a že lhaly i další sdělovací prostředky. A já tu k tomuto soupisu lhářů ještě přidám jednoho, co je v těchto lžích až po uši.

    Na videích existujících na internetu se zachycením událostí od Muzea je známo, že ten proces napadání poklidně stojících demonstrantů u Muzea řídil nějaký zakuklený policista, který nasměroval těžkooděnce na demonstranty, aby je začali vytahovat z davu jako kouzelník králíky z klobouku, a těm, aby věnovali těžkooděnci „svoji péči“. Velice brzy prosáklo na veřejnost, kdo je onou tajemnou osobou, která se skrývala před veřejnosti pod závojem. 

    Byl to nějaký plk. Mgr. Petr Matějček – ředitel Krajské policie hl. města Prahy. Takže brzy začalo kolovat po internetu foto plk. Matějčka v uniformě, i se všemi těmi svými vyznamenáními, a samozřejmě i s jeho jménem. Na internetu je chybně napsáno jméno Matějíček, on se jmenuje správně Matějček. Já jsem si to včera dokonce osobně ověřil na onom Ředitelství krajské policie, poněvadž jsem jim tam odnesl dopis s flash diskem s celým tím staženým záznamem z demonstrace od Muzea, který je možno shlédnout na výše uvedeném Facebookovém linku, a tam mi potvrdili, že jeho jméno je skutečně Matějček.

    Pokud se tento zásah těžkooděnců vůči demonstrujícím uskutečnil v sobotu 11.3.2023, tak já jsem hned v pondělí 13.3.2023 podal stížnost na Policejního prezidenta na brutální zásah policie u Národního muzea. Na konto této mé stížnosti jsem dostal odpověď od Policejního prezidenta, že vyšetřováním byl pověřen Odbor vnitřní kontroly na Krajské policie hl. města Prahy. Já v té době ještě netušil, co se v tom skrývá za kulišárnu. A minulý týden jsem pak dostal od Krajské policie rozřešení, že moje stížnost se ukázala býti neopodstatněnou, jak jinak. To, co ale bylo zajímavé na onom dopise, byl ten podpis, ano tušíte správně, na tomto dopise byl podepsán plk. Matějček.

    V tu chvíli do mě vletělo sto čertů. To byl přece ten člověk, kterého jsem ještě neznaje jeho jméno označil za toho, co ukazoval do davu demonstrujících, koho mají těžkooděnci srazit na zem a svázat, a proti jejich vůli je odtáhnout do budovy Národního muzea, a komu pak mají ještě napařit naše soudy nějaký ten trest za to, že údajně tloukli holýma rukama ty vatou vycpané těžkooděnce.  

    Doslovně řečeno, tak policejní prezident Vondrášek pověřil vyšetřováním mé stížnosti právě tuto osobu, co organizovala ten brutální zásah u Muzea. Tak to jsem si v duchu musel zařvat „Sláva Ukrajině“, vždyť přece tím vyšetřováním upálených v Oděse snad tam byli pověřeni také ti, co to tam to upalování organizovali. Tak to už je ta pravá Ukrajina, už ji tu máme v plné parádě, po špičkách tu vešla, zatímco se tu řešily důchody a pošťáci.

   A poněvadž jsem muž činu, tak jsem sedl a hned jsem napsal, a to nejdříve policejnímu prezidentovi, že na podobné švejkoviny nemám náladu, aby pověřoval vyšetřováním událostí u Národního muzea právě toho, kterého já označuji ve svém dopise jako podezřelého, že byl organizátorem spuštění těch brutálností u Národního muzea. Pak jsem napsal ještě tomu Matějčkovi, aby se držel od tohoto vyšetřování pěkně zpátky, že ten případ ještě neskončil, že já jsem tvrdý protivník zocelený bojem se státní hydrou, kdy jsem zde 4 roky bojoval za vyšetřování prokorupčené elektrárny Adularya. 

    Dále jsem napsal na GIBS, že je to procedurálně zrůdnost, aby podezřelý vyšetřoval sám sebe a napsal jsem i na stálou parlamentní komisi pro dohled nad GIBS, aby situaci posoudili a sjednali nápravu. Zatím se tu sice ještě oposice neupaluje jako na Ukrajině, ale zavírá se tu lid prostý za politické věci, a to by nemělo nechat nikoho v klidu.

     Co asi každého napadne, je, se ptát, proč tento postup policie u Muzea nevadí naší oposici? Já kritizuji od samého začátku, že se nikdo z oposičních stran nezastal těch, co dostali nabančeno u národního muzea, a oposiční strany, že se tváří, jako by se tu nic podobného neudálo. Oni, ne, že neví, já jim pravidelně píši informace, a napsal jsem jim i o tom Matějčkovi, jak je pověřen tím, aby vyšetřoval sám sebe. Reakce zatím 0.

   Takže to, co se událo u Muzea, to jsem poslal na: SPD, KSČM, ANO a ČSSD včetně zaslání toho linku na Facebook s tím záznamem z demonstrace. V těchto stranách přece musí vědět, jak se tu lhalo z vládnoucích struktur o tom, co se událo u Národního  muzea dne 11.3.3023, a všichni mlčí. Toto není oposice, ale toto je kvazi opozice, která zamrzla na těch důchodech a pošťácích. Jedinou oposiční stranou se zde snad jeví Rajchl.

   Já jsem těm oposičním stranám také napsal, že až půjdou třeba slzet na 17.11.2023 na Národní třídu, to je na místo, kde si v roce 1989 lehl agent Zifčák na studenou zem s tou hřející letenkou do Moskvy, tak když se na tuto událost podívají očima Národního muzea roku 2023, tak tam ten průvod dostal naloženo po právu. Vždyť se přece nechali Zifčákem zavést do místa, které nebylo schváleno jako trasa pochodu. Takže vážení, v čem je rozdíl, když dnes policie tvrdí, že nám musela nařezat, když jsme přece neuposlechli jejich výzvy. Jen snad s tím rozdílem, že z nás, co jsme k tomu Muzeu napochodovali, nikdo neměl žádnou letenku v kapse, možná tak akorát roční jízdenku na Pankrác.

  Pokud hovořím o oposici, tak speciálně bych se zaměřil na paní Vildumetzovou, která je šedivá ministryně vnitra za ANO. V oku mi uvízla, když jsem někde v článku četl kopii jejího tweetu, kde napsala, že prý ona policii věří ohledně událostí u Národního muzea. Zde cituji:  

„Dostalo se k mně toto video. Šíří se s komentářem, že muž v hnědé kukle dá policistům povel k útoku a konflikt tak vyprovokuje.  Já věřím tomu, že policie měla relevantní důvod. Na videu je pouze  malá výsek dění“.  

    Takže lhář jsem pak já, no teda, paní Vildumetzová. Já jsem paní Vildumetzové zaslal odkaz na celý záznam z demonstrace na televizi KTV, kde jsem ji navedl na místo, kde jsem na tom videu vidět, jak se mnou praštila policie o zem a dokonce jsem i slyšet, jak říkám „svině“.  

    V ten moment mě napadla otázka, za co tyto zavřené oči ANO nad případem od Muzea z 11.3.2023 s Pětikolkou asi vyšmelí? Od té doby paní Vildumetzová speciálně dostává ode mne informace z první ruky.

        A já už na to přišel, s čím tady ANO bude šmelit, a to když jsem si přečetl včerejší článek na Parlamentních listech od paní Vildumetzové s názvem „Takovou aroganci státní moci jsem ještě nezažila“ na téma - Pošta. Ano Pošta bude ta směnná hodnota, za kterou se vyšmelí mlčenlivost strany ANO za ty zrůdnosti, kterých se tu dopouští trio Rakušan – Vondrašek – Matějček. Třeba to ANO vymění za 5 nezavřených poštovní úřadů s Pětikolkou. To bude zase bitva století o každý ten jednotlivý poštovní úřad, bitva na život a na smrt. Bože, to si opravdu ANO myslí, že jsme tak jednoduší? Já si z toho proboha nedělám srandu, já mám na poště zaměstnanou dceru s 2,4 miliony hypotéky.

      Na jedné straně by mě mělo těšit, že se o mě jako o důchodce rvou všechny ty oposiční strany. Na druhé straně jako výsledek tohoto předem ztraceného heroického boje za valorizace důchodů, tak já už dnes nemohu slyšet slovo „důchod“ a myslím, že s tou poštou to bude stejné, budu se muset vyhýbat všem těm úřadům zářících žlutou barvou, aby se ze mě najednou nevylila ta zlost za to, že tato společnost je na epochálním přelomu a oposiční strany jsou zde zacykleny v tom, že už nějaká ta babička nemá ani na nájem, a že už si ta samá babička ani nedojde na poštu, kterou ji tam zavřou. Nic vůči babičkám, ale tady se ted´píše historie.

   To je přece nedostatek vlastních programových cílů, že se oposice upne jen na kritizování všech těch soupeřových faulů, jako jsou důchody, pošta, a bude zdražování vody, ale z jejich vlastní hlavy nevychází žádné řešení. Ale v tomto si nemají oposiční strany, co vyčítat. Jediný, kdo má nějaké řešení, je Rajchl, a to, poslat tuto vládní sestavu do propadliště dějin, a já jsem ještě trošku ostřejí, přímo za katr.