Slaboduchost českých novinářů, Medveděvova návštěva a nejen o tom

V souvislosti s oficiální návštěvou ruského prezidenta u nás se napříč mediálním spektrem nese povzdech a dokonalý údiv proč že k němu byl český hostitel tak vstřícný. Zvláště byly-li parlamentní volby v Rusku, které se uskutečnily v předvečer návštěvy, dle všeobecně rozšířeného sdělení zmanipulovány. Ostatně, řekla to i Hillary Clintonová. No a když to tvrdí ministryně zahraničí USA, tak to přeci pravda být musí. K tomu ještě tisícové demonstrace v mnohamilionové Moskvě, zhusta svolávané za pomoci sociálních sítí pod hesly žádající nikoliv změnu politického systému, ale především současných vrcholových politiků, respektive politika jednoho – Vladimíra Putina. V této souvislosti se hodně a jistěže pohoršlivě píše o zatýkání a zásahu ruské policie a tytíž pisálci a komentátoři jaksi zapomínají na zcela nedávné zatýkání a v žádném případě „mazlení se“ s demonstranty okupujících Wall street. Za této situace se podle mínění zástupu „politologů“ a novinářů v Čechách dopustil prezident Klaus div ne vlastizrady, když si dovolil říct, že průběh voleb v Rusku je ruskou záležitostí a že i jemu se nelíbí, když se někdo zvenčí vyjadřuje k děním, která jsou našimi vnitřními záležitostmi.

Dost, skoro stejně jako o počtu odstřelovačů na pražských střechách, se také psalo a mluvilo o Temelínu. Tedy o jeho dostavbě. Varovně zvednutých obočí byla televizní obrazovka plná a mezi řádky tiskovin bylo možné číst, jak si Rusové našince kupují mnohamiliardovými zakázkami, jen aby se dostali k zakázce na výstavbu dalších dvou reaktorů na jihu Čech. A zase ten Klaus. Dovolil si říct, že se mu zatím ruská nabídka jeví velmi dobrá, protože dává šanci mnoha českým firmám a tím i tisícům zaměstnanců. Opatrného napomenutí se mu dostalo dokonce od Petra Nečase, když ten národu sdělil, že „pan prezident toho ví zřejmě víc, než my všichni ostatní.“ Premiér a s ním ekipa novinářů si zřejmě myslí, že daleko větším trumfem v atomové zakázce je Nečasovo přijetí americkým prezidentem v Bílém domě a to, že se ve Washingtonu mohl vyspat v posteli v Blair Hous.

A poslední poznámka. České firmy budou na základě jedné z právě podepsaných hospodářských smluv stavět skoro 400 km dlouhou železnici na severu Uralu. Kontrakt za zhruba 40 miliard však, alespoň v titulcích bylo nutné zpochybnit a tak se čtenář mohl dneska dočíst, že budeme stavět „na kostech vězňů Gulagu“, což je pravda, ale společného to s dneškem nemá nic. Je to jen vhodná příležitost k pošpinění.

 A neodpustím si ještě jedno rýpnutí do současného českého novinářského stavu. Nasadit ohlávku bulváru dost dobře nejde a byť se to líbit nemusí, právo na existenci má. A také komentovat bulvárem publikované články zpravidla třeba není. To, že se v nich pracuje s hodně velkou nadsázkou je jasné mnohým. Bohužel ne většině z těch, kteří ráno začínají četbou třeba Blesku. Žijí v domnění, že každé noviny jsou nositelem jediné pravdy a tak včera zveřejněné obličeje politiků, kteří dle mínění redakce a jejich čtenářů patří za mříže, vzali dozajista mnozí za bernou minci. Osobně si myslím, že veřejně říkat o komkoli, že je lump a bez jakéhokoliv důkazu tvrdit, že „zjevně své funkce zneužili k sebeobohacení“ bez toho, aby byl dotyčný orgány činnými v trestním řízení alespoň obviněn, je už za hranou i toho, co si bulvár může dovolit. Týká se to například Miloslava Vlčka. Z jakého důvodu se právě on dostal do té společnosti, ví snad jen autoři celého článku.. Pod jeho tváří se píše, že porušil zákon tím, že v roce 2005 vracel vypůjčených 1,1 mil korun svému asistentovi v pytlíku a ne bankovním převodem. V porovnání s ostatními provinění jako zvon! Za takové dává finanční úřad maximálně pokutu, ale podle Blesku jsou za to tepláky! I dle textu na rozdíl možná od jiných Vlček nic nebral, ale vracel! Zamyslí se nad tím vůbec někdo? Obávám se, že rozdíl mezi tím, když někomu na nějaký účet odněkud cosi přistane a tím, když jiný přiznanou půjčku věřiteli vrátí, mnohý nevidí. Mě však hlava nebere, jak se vrácením půjčky podle Blesku Vlček obohatil a jak v tom případě zneužil svojí funkce, ve které tehdy ani nebyl. Prostě v tom nemám jasno. Ne tak bulvární novináři a díky jim i jejich čtenáři Vlček je zkrátka korupčníkem. Vždyť těsně před volbami, vzpomínáte, ze své funkce odstoupil a ve volbách nekandidoval. Je tedy vinen. A zajímal se někdo o to, že se během času od všech obvinění očistil, že kontrola ministerstva financí na dotaci pro jakýsi harrachovský objekt neshledala vůbec nic závadného, že v soudní při s bývalým asistentem dal soud pravomocně Vlčkovi za pravdu? Ne! A k čemu to? Je to přece jasné. Existuje buď černá nebo bílá. Hotovo! A ty čtenáři nepřemýšlej, Vlček patří s ostatními za mříže!

My, kteří rozum používáme k přemýšlení, bychom se však možná měli začít ptát, zda vedle politiků by díl odpovědnosti neměli alespoň zčásti nést i ti, co veřejné mínění vytvářejí?