Sokol a svobodní zednáři?

obrazek
4.12.2013 08:44
Svobodní zednáři se pokoušeli ovlivnit kromě politických, akademických a kulturních kruhů i řadu dalších institucí a velmi se jim to povedlo v Sokole. Starosta ČOS JUDr. Josef Scheiner byl podle mnoha indicií svobodným zednářem již před válkou. Když byla v březnu 1919 otevřena zednářská lóže „Národ“ – došlo k rozhodnutí o založení speciální lóže „Fügner“, která by přijímala za členy představitele Sokola a fungovala by jako sokolská lóže. Za zakládající členy této lóže byli jmenováni Josef Scheiner (člen 33. stupně), Jindřich Vaníček, Urban, Přemysl Šámal, Dvorský, Jindřich Čapek, Heller, Jeřábek, V. Štěpánek a Obešlo. „Stolničním mistrem“ se stal Scheiner, takže šéfoval ČOS i zednářské sokolské lóži zároveň.

Dr. Ing. Rudolf Bárta, sokolský činovník a zednář, přišel dokonce s plánem zneužít Sokol k rozvinutí zednářské činnosti. V rámci svého plánu navrhoval založit mezilóžovou skupinu zednářů z řad Sokola, jejichž úkolem by bylo přivést co nejvíce schopných sokolských činovníků do lóží a též šířit zednářské zásady v Sokole. I „Národní velká lóže československá“ měla sokolské zastoupení - významný člen Sokola, důvěrník Sokolské župy Podřipské MUDr. Karel Weigner byl jejím velmistrem.

V odborné literatuře jsou uváděni další sokolové - členové zednářských loží v ČSR: JUDr. MUDr. Stanislav Bukovský, Ladislav Jandásek, JUDr. Miroslav Klinger, Dr. Augustin Pechlát, PhDr. Jan Uher, Josef Truhlář, František Erben, PhDr. Vladimír Groh, Jan Pelikán, Dr. Bohumil Kladivo, Dr. Jan Stolz.

K zednářství se Sokol částečně přihlásil v říjnu 1938, kdy v oficiálním periodiku – Sokolském věstníku bylo zveřejněno: „Domácí štvavá propaganda a cizí štvanice, jež na ni působí, našly náhle viníky rozpadu státu: svobodné zednáře a rotariány, mezi něž jako rovné zamíchali na Slovensku a zčásti i v historických zemích Sokol; Sokol je prý veden svobodnými zednáři, a protože prý jsou svobodní zednáři vinni, je prý i Sokol vinen nešťastnou politikou, jež vedla ke zkáze. I když jen zlomyslnost a více než nepoučitelná nevědomost (ačkoliv o svobodném zednářství máme i v češtině dosti knih) sestavily pro své účely tuto trojici a obvinily ji z bůhvíjakých pletich, budiž nám dovoleno poznamenat, že to pro Sokol naprosto není špatná společnost, kdyžtě přece členové svobodného zednářství i Rotary poctivě, nezištně a kdovíjak pilně po dvacet let ve svých světových spojeních pracovali pro stejné cíle, jak je plní Sokol doma i v cizině: aby zušlechtil svůj národ moudrostí, silou a krásou.“

filip-uzel
Sokol z Roudnice n/L
Klíčová slova: Sokol

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.