Sokol a svobodní zednáři?
Dr. Ing. Rudolf Bárta, sokolský činovník a zednář, přišel dokonce s plánem zneužít Sokol k rozvinutí zednářské činnosti. V rámci svého plánu navrhoval založit mezilóžovou skupinu zednářů z řad Sokola, jejichž úkolem by bylo přivést co nejvíce schopných sokolských činovníků do lóží a též šířit zednářské zásady v Sokole. I „Národní velká lóže československá“ měla sokolské zastoupení - významný člen Sokola, důvěrník Sokolské župy Podřipské MUDr. Karel Weigner byl jejím velmistrem.
V odborné literatuře jsou uváděni další sokolové - členové zednářských loží v ČSR: JUDr. MUDr. Stanislav Bukovský, Ladislav Jandásek, JUDr. Miroslav Klinger, Dr. Augustin Pechlát, PhDr. Jan Uher, Josef Truhlář, František Erben, PhDr. Vladimír Groh, Jan Pelikán, Dr. Bohumil Kladivo, Dr. Jan Stolz.
K zednářství se Sokol částečně přihlásil v říjnu 1938, kdy v oficiálním periodiku – Sokolském věstníku bylo zveřejněno: „Domácí štvavá propaganda a cizí štvanice, jež na ni působí, našly náhle viníky rozpadu státu: svobodné zednáře a rotariány, mezi něž jako rovné zamíchali na Slovensku a zčásti i v historických zemích Sokol; Sokol je prý veden svobodnými zednáři, a protože prý jsou svobodní zednáři vinni, je prý i Sokol vinen nešťastnou politikou, jež vedla ke zkáze. I když jen zlomyslnost a více než nepoučitelná nevědomost (ačkoliv o svobodném zednářství máme i v češtině dosti knih) sestavily pro své účely tuto trojici a obvinily ji z bůhvíjakých pletich, budiž nám dovoleno poznamenat, že to pro Sokol naprosto není špatná společnost, kdyžtě přece členové svobodného zednářství i Rotary poctivě, nezištně a kdovíjak pilně po dvacet let ve svých světových spojeních pracovali pro stejné cíle, jak je plní Sokol doma i v cizině: aby zušlechtil svůj národ moudrostí, silou a krásou.“
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 4883x přečteno
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.