Význam načasování Putinovy cesty do Mariopolu

Všechny komentáře se shodují v tom,  že se jedná o sdělení prezidenta Putina svým adresátům. Záměrně používám výraz sdělení a nikoliv synonymní výraz signál, který je v Česko mluvícím prostředí z diskreditován jedním politikem lokálního významu, který se svým působením řadí do speciální  kategorie hned vedle bývalého bývalého státního prezidenta Háchy.

Je  5 skupin adresátů, kterým může být toto sdělení směrováno.

1. světové společenství,tj. světové společenství států, jejichž populace tvoří 85% celosvětové populace, zejména v Asii, Africe a  Americe
2. obyvatelstvo Ruské federace
3. vládám západních zemí, které v současné době válčí s Ruskou federací na ukrajinském bojišti
4. kyjevské vládě Ukrajiny
5. spojeneckému partnerovi, s nímž se v  nejbližší budoucnosti chystá jednat o budoucím směru a charakteru budoucí spolupráce.

Samozřejmě je to sdělení všem uvedeným adresátům. Ale  načasování tohoto sdělení mě vede k přesvědčení,  že právě teď je  toto sdělení  adresováno čínskému prezidentovi Si. V tomto případe e)  je správně.

Návštěva čínského nově zvoleného prezidenta v Moskvě v tomto týdnu, a ujednání, která z této návštěvy a na něm probíhajících jednání budou přijata, budou mít  strategický význam,  a to pro obě dvě strany. Obě dvě tyto supervelmoce jsou logikou dějin aktuálně předurčeny k aktuální vzájemné spolupráci a vzájemné podpoře. Jednání se nebude moci  vyhnout otázkám a  odpovědím a ujednáním o tom, co bude potom,  až v historický krátké době bude USA (pod krytím NATO)  poražená a také jakým způsobem.

Už  místo setkání o něčem vypovídá. Nepřijíždí ruský prezident do Pekingu o něco žádat. Je to čínský prezident, který se bude snažit Rusy přesvědčit k ústupkům. Pro sjednání míru na Ukrajině  budou Rusové určitě k nějakým ústupkům ochotni,  ale nepochybně budou mít nějakou hranici. Putinova projížďka Mariupolem zřejmě naznačuje,  kde ta hranice je. 

Bez nějakých ústupků Rusů nemá čínská snaha o zprostředkování  míru anebo alespoň příměří, naději na )spěch.  Čínský prezident, nově zvolený před necelými dvěma týdny do bezprecedentně třetího volebního  období, by rozhodně neabsolvoval cestu do Moskvy,  kdyby se domníval, že je Rusko  před porážkou. V tom se čínský prezident zjevně  liší od názoru Votápků, Vostatků, Visingrů, Vondrů a dalších ohromně moudrých hlav, jejichž výroky nás jejich Česká televize zásobuje dnes a denně. Čína kromě svých dlouhodobých geopolitických zájmů má na Ukrajině i své hospodářské zájmy. Číňané před pár dny zveřejnili svůj 12bodový plán na urovnání konfliktu mezi USA a Ruskem na ukrajinském Bojišti a svoji ochotu ujmout se zprostředkovatelského úsilí.

Když nabídne zprostředkovatelské úsilí supervelmoc, nejedná se o nabídku území a budovy,  kde se mohou sporné strany sejít a jednat, jako by mohli  nabídnout některé země třeba i regionální velmoci jako je třeba Turecko. V případě supervelmoci jako je Čína se  jedná  o tlak na obě sporné strany přijmout kompromisní řešení,  které zprostředkovatel nabídne. A čínský prezident se chystá po jednání s ruským prezidentem jednat i s ukrajinským prezidentem. Pokud mu nebude moct nabídnout nějaké ruské ústupky, nebude mít toto jednání šanci na úspěch. Stanovisko Číny v této věci, které bude nepochybně dříve nebo později v stručnější nebo méně stručné verzi  zveřejněno,  bude pro světové společenství velmi důležitým faktorem. Bylo by čínským majstrštykem,  kdyby se Číňanům podařilo přesměrovat Zelenského závislost na USA na závislost na Číně. Je to samozřejmě pouhá spekulace,  stejně jako všechny ostatní prognózy vývoje, ale je zcela nepochybně,  že Číňané by o to stáli,  a že jejich argumenty, ať už finanční a nebo i jiné, mohou být  zcela srovnatelné s americkými. Bylo by to rozhodně velmi překvapivé, ale Zelenský,  který vyhrál prezidentské volby slibem uzavření míru s Ruskem , již předvedl že je takového obratu schopen. Byl by to nepochybně velmi výrazný úspěch čínské diplomacie,  daleko převyšující jejich nedávný úspěch při usmíření  Saúdské Arábie a Iránu.

Vzájemná podpora mezi Ruskem a Čínou  je nevyhnutelná,  ale její způsoby nejsou předem dány. Je nepochybné, že mezi zájmy Ruska a Číny budou a jsou nějaké rozdíly. Nikdo na světě nedokáže v této chvíli říct jak velké a Jak hluboké. A to,  na čem se v Moskvě obě strany dohodnou anebo nedohodnou,  bude pro obě strany,  i pro vývoj na ukrajinském bojišti, mít velký vliv. Prezident Putin se tímto tématem zcela jistě zabývá násobně více, než aktuální situací na Bachmutské frontě, a to oprávněně.
Víkendová  návštěva prezidenta Putina v Sevastopolu,  a zejména pak v Mariupolu,  a způsob průběhu této návštěvy,  je především v tomto čase sdělením pro prezidenta Číny Si ťin-pchinga, které je  mnohem obsažnější a důraznější a důvěryhodnější a přesvědčivější,  než jakákoliv slova,  která při vzájemném setkání Vladimír Vladimírovič Putin může svému čínskému protějšku během několikahodinového rozhovoru říci slovy. Rozhodně to bude mnohem důležitější informace,  než ta, kterou  sdělil světu nějaký americký komentátor nebo zpravodajská služba nebo tak něco, a sice že prezident Putin,  při vlastnoručním řízení osobního vozidla ulicemi Mariupolu bez uzavření veřejné dopravy , dal na křižovatce přednost nákladnímu automobilu.