Za co bojují naši vojáci?

V srpnu 2018 zabil sebevražedný atentátník v Afghánistánu tři české vojáky. Za co umírají v zahraničních misích naši vojáci (?) položil si P. Fischer na svém blogu (viz) otázku, a pokračoval: Mnoho z nás dnes nerozumí tomu, proč naši vojáci nasazují život daleko od domova. Proč bychom se měli účastnit zahraničních operací a řešit problémy, které jsme nevyvolali? Žijeme přece v bezpečném světě, v Evropě nám žádné velké nebezpečí nehrozí. Vzápětí, o pár řádek dále, však P. Fischer tvrdí, že v České republice čelíme hybridním hrozbám a novým formám války. Že by vojáci Armády ČR bojovali v Afghánistánu proto, že v České republice čelíme novým formám války? A skutečně čelíme? Něčeho takového, tedy nových forem války proti našemu a v našem státu, jsem si nevšiml. Pan P. Fischer nepochybně o tomto svém poznatku, tedy že v ČR probíhá válka, příslušné státní orgány informoval; aby to také věděly.

Pan P. Fischer oprášil teorii limitované suverenity, když uvedl: Musíme si přiznat, že jako obyvatelé nejvyspělejších částí světa neseme odpovědnost za nestabilní teritoria. Regiony, které se vymykají kontrole vlastní samosprávy, ohrožují i nás. A vnější intervence je často jediný způsob, jak porazit zlo a pomoci lidem, kteří trpí.

Pokud se některé regiony vymykají kontrole vlastní samosprávy, je to proto, že do nich strkáme nos. Je tomu tak i s Afghánistánem. A protože do nich strkáme nos, mohou ohrožovat i nás. Chováme se neodpovědně místo toho, abychom nesli (spolu)odpovědnost. Demagogie se vyznačuje mj. tím, že neuvádí skutečná fakta, konkrétní hodnocení, nýbrž obecné fráze, bezobsažná tvrzení. Dělá to i P. Fischer. Proto při zdůraznění nutnosti vnější intervence do regionů, v nichž jsme jejich samosprávu, protože nebyla příznivá pro Západ, rozložili, čili s důrazem na limitovanou a podmíněnou suverenitu takových regionů a naši údajnou nadřazenost vůči nim, tvrdí, že intervence je jediný způsob jak porazit zlo. Velice přesné a obsahově plné vyjádření, což! Ovšem zlem je pro obyvatele takových regionů naopak naše intervence do jejich země.

V textu P. Fischer pokračuje: Naši vojáci dnes odvádějí nejenom v Afghánistánu nenahraditelnou práci. Pomáhají odstranit chaos, bídu a strach a vybudovat právní stát, nezkorumpovanou policii a armádu. Poskytují svoje zkušenosti a svou ochranu tam, kde stát přestal fungovat vlivem válek, terorismu, boje o moc a o peníze. Všechny dosavadní vojenské intervence do Afghánistánu, a nejen tam, naopak chaos, bídu a strach přinesly. Stát tam přestal fungovat skutečně vlivem terorismu, boje o moc a o peníze – na tom všem se ale podílíme. A P. Fischer končí své laudatio: Pořád bychom však měli mít na paměti, že naši vojáci jsou naši hrdinové. Nasazují život za udržení bezpečnosti i tady, uprostřed Evropy. V zahraničních misích bojují za ideály svobody, bezpečnosti, právního státu.

Není to pravda. Je nutné chápat geopolitickou podstatu věci. V Afghánistánu se nebojuje za svobodu, demokracii, proti terorismu, za právní stát. V Afghánistánu jsou obrovská ložiska nerostných surovin, strategických surovin – lithia, železa, zlata, kobaltu, uranu, mědi; to je hlavní cíl vojenských operací k ovládnutí země. Bez okupace země by těžko do ní mohly vstoupit firmy a v zemi, která nemá žádný těžební průmysl ani odpovídající infrastrukturu, takže nedokáže své přírodní bohatství aktuálně využít, začít toto bohatství exploatovat. Jde tedy o strategickou válku o strategické suroviny. Že se v Afghánistánu nebojuje za Českou republiku, nýbrž kvůli nerostnému bohatství za firmy Spojených států, je zřejmé každému s trochou politického rozhledu. V Afghánistánu se nebojuje za Prahu, tam se bojuje za zisk. Zisk pro nadnárodní komerční společnosti sídlící zejména v severní části amerického kontinentu. A bojují za něj i žoldáci z naší země.

Při hodnocení šancí kandidátů na funkci prezidenta ČR jsem 6. 1. 2018 k Pavlu Fischerovi napsal: Bývalý velvyslanec. Prezentuje se jako odborník v oblasti domácí a zahraniční politiky, diplomat a manažer, expert na strategické a bezpečnostní otázky. Jeho tvrzení a úvahy tuto prezentaci nepotvrzují. Výrazný anti-Zeman, anti-Východ, anti-komunista. Takže převažují negativní vyjádření, konkrétní pozitivní představy kandidát nemá. Není důvod ho volit. (viz)

Své hodnocení měnit nemusím. Ve zmiňovaném textu P. Fischer nevysvětlil, proč a za co bojují naši vojáci v Afghánistánu. Prezentoval se jenom frázemi.