Zeman je klasický slon v porcelánu

Pan prezident si prostě usmyslel, že pro něho jedinou kvalifikací, kterou u pana Forejta uznává, je schopnost řídit hradní protokol. Forejtovu erudici si samozřejmě netroufnu zpochybnit, byť mi dominantní úloha vodícího psa prezidenta, který je vidět víc než politické špičky, připadá, mírně řečeno, nestandardní. Ze žánrových obrázků ze světa je patrné, že takto dominantní úloha ceremoniáře, který doslova polopaticky politiky navádí kam si mají stoupnout, kdy se mají uklonit a kdy urovnat stuhu na věnci neznámého hrdiny, místo toho, aby nebyl vidět, není běžná. To ve u mne vyvolává asociaci na film "Ceremoniář", jehož děj, jak je vidno, mohl být zasazen i do dnešní reality a nejen té komunistické.

Ergo kladívko. I naši dnešní papaláši, kterým není noblesa vlastní, mohou podlehnout "kouzlu" novodobého vyučeného číšníka Franty Valeše, stejně jako mu podlehli komunističtí pohlaváři ve filmovém příběhu, jehož cílem nepochybně mimo jiné bylo, ukázat divákovi, jací byli soudruzi hlupáci. Zemanova velkorysost vůči panu Forejtovi podle mého názoru může tkvět v prach obyčejném strachu, že by díky měření jedním metrem přišel o svého vodícího psa. Skutečnost, že na jiné úředníky, ale i politiky, u kterých se prokázalo, že u svého dosaženého vzdělání lhali, blahosklonnost uplatňována nebyla, pan prezident se siláckou přezíravostí slona v porcelánu, evidentně neřeší.

I v kontextu jeho vyhrožování, že ministry, u kterých bude postrádat kvalifikační předpoklady, Sobotkovi neschválí, si za názvem svého článku skálopevně stojím.