Zločin, který měl zůstat utajen

Co se tehdy v Paříži stalo? Francie, koloniální mocnost se snažila udržet své impérium, v Alžírsku probíhala krutá koloniální válka se stoupenci alžírské nezávislosti. Také v Paříži tamní Alžířané demonstrovali proti této koloniální válce. Reakce pařížské policie byla rychlá, nelítostná a krutá. V srdci Paříže, nedaleko chrámu Notre-Dame, policisté a četníci zahájili ostrou střelbu do davů protestujících Alžířanů, střelbu do mužů, žen a dětí….

Tento masakr nás i dnes ohromuje svou velikostí, brutalitou a nenávistí. Nenávist policie vůči Alžířanům vedla k nebývalým zvěrstvům - desítky mrtvých plavaly v Seině. Řeka se tehdy barvila krví. Policisté dokonce zabíjeli i ty zraněné… 11 000 demonstrantů bylo zatčeno a drženo na pařížském stadionu Pierra de Coubertina.

Tato událost měla zůstat před světovou veřejností utajena. Neměla být připomínána, proto ještě dnes, je zahalena mlčením. Jen občas se v médiích objevuje malá zmínka o tomto vraždění v Paříži. Po většinou je informace značně nepřesná, upravená, zkreslená. Dokonce i francouzské školní učebnice zamlčují dodnes, tuto tragickou událost. Připomínám, že se tak stalo v civilizované Evropě, dokonce v zemi, která ráda připomíná symboly „bratrství, rovnosti a svobody “.

Není bez zajímavostí i jméno toho, kdo dal před 56 lety příkaz ke střelbě proti demonstrantům. Tímto mužem, byl pařížský policejní prefekt Mourice Papon. Nejspíše za tyto „zásluhy“ byl později mnohaletým francouzským ministrem financí (1978 – 1981). Byl dokonce i nositelem nejvyššího francouzského vyznamenání Řádu čestné legie.

Teprve v roce 1981 se na něj provalila jeho kolaborantská minulost za války. Je s podivem, že se tak stalo teprve v roce 1981, tedy dvacet let po jeho dalším zločinu, po říjnovém masakru v Paříži. Mourice Papon byl za vichistické proněmecké vlády, generálním tajemníkem oblasti Gironde a poslal 1690 Židů z města Bordeaux na smrt. Mourice Papon v roce 1998 byl odsouzen na 10let. Odseděl si jen tři roky. Tři roky za tisíce mrtvých, jak z doby okupace, tak i z podzimu roku 1961.

Teprve až v roce 2012 si Francie zametla před svým prahem, omluvila se a přiznala svůj zločin z roku 1961. Pokud nám dnes Francie káže o demokracii, měla by si také vzpomenout na Mnichov z roku 1938, nebo na Paříž roku 1961.

Přemysl Votava