Zvyšme daně, máme na to, on to někdo zaplatí

Problém plýtvání peněz, vybraných na zaměstnávání zdravotně postižených občanů. Za deset let se počet firem, které zaměstnávají zdravotně postižené občany a dostávají na to dotace, zvýšil na dvojnásobek, z jednoho tisíce na dva. Jen loni na to stát vyplatil 3 miliardy korun. Kontrola, jak přitom jsou ty dotace čerpány, respektive jak jsou zneužívány, neexistuje. Tento týden byl odvysílán na TV Prima pořad, jak to chodí v praxi. Postižení například měli za měsíc vyrobit 20 obálek. Tyto obálky si v běžném obchodě koupíte za 10 korun. Stát klidně této firmě vyplatí za výrobu 20 obálek měsíčně 8 tisíc, aniž by kontroloval za co. Samozřejmě, že samotný postižený dostal pouze malou část státem vyplácených peněz. Příklad, který uvádím, je špička ledovce. Chcete další příklady zneužívání? Někde například tito postižení evidují, kolik se kdo trefí do kopacího míče, kolik kdo projde dveřmi apod. Samozřejmě, že postižení mají zakázáno o tom mluvit, ale je tak těžké, aby si to stát zkontroloval. Stát už více jak deset let toleruje, kolik firma, která zaměstnává postižené, vystaví potvrzení o tom, že další firma místo skutečného zaměstnání postiženého odebere jejich služby. Do letošního roku mohla například firma s jedním postiženým vystavit těchto potvrzení i za několik miliard a bylo to v souladu se zákony. O kolik desítek miliard tak stát zbytečně přišel? Zdravotně postižení by určitě měli být podporováni státem, ale neměli by z toho těžit podvodníci. Jak k tomu přijdou firmy, které opravdu mají snahu zaměstnat postižené bez nároku jediné dotační koruny od státu? Jedinou podporu, kterou mají, je sleva na dani z příjmu, ovšem když není dostatečný zisk, není ani sleva na dani. Státu vůbec nevadí plýtvání, státu jen vadí, že nemůže vybrat na daních víc a víc, aby mohl vyhazovat peníze oknem.

Uvedu další příklad vyhazování peněz: to bylo slávy, že se zapojí nezaměstnaní do veřejně-prospěšných prací. A jaká je skutečnost? Některé obce na konci loňského roku propustili ty, co jim zajišťovali úklid obce, protože jim bylo naslibováno, že to budou mít od letošního roku právě díky těmto pracím zdarma. Ve městech, kde je například nezaměstnaných 5 tisíc, není schopen stát zajistit, aby během zimy někdo posypal a uklidil chodníky. Bohužel během ledna ani února nikdo na tyto práce nenastoupil, protože to stát nezajistil. Malé obce dostanou během března na tyto práce 10 lidí. V pondělí možná přijde všech deset, v úterý polovina a ve středu už nikdo, protože všichni najednou záhadně onemocní. Lékaři, aby měli od nich pokoj, jim samozřejmě potvrdí, že jsou nemocní, nebo že nemohou takové práce vykonávat. Stojí to opět další peníze ze zdravotního pojištění, stojí to i čas lékařů, kteří by se mohli věnovat skutečně nemocným. Stát opět hází problém na někoho jiného, místo aby to sám řešil.

Dalším zneužitím peněz daňového poplatníka je systém dávek na bydlení. Podvodník si koupí napůl zbořenou ubytovnu nebo činžák, ubytuje tam několik lidí a vesele inkasuje od státu peníze, aniž by si stát ověřil, v jakém prostředí tam lidé žijí. Lidem je zas jedno, kolik za ubytování v ruině platí, protože jim to přece stát částečně uhradí. Státu je to také jedno, vždyť má peníze od daňových poplatníků, a když vybrané peníze chybí, tak se prostě zvednou daně.

Nemohu se ubránit citátu ze Švejka: „To se nám to hoduje, když nám lidé půjčují.˝

Je vůbec nějaká šance, že to bude lepší? Máme přece vládu odborníků, jako například jeden náš ministr, který před několika roky předkládal rozpočet, kde předpovídal růst o tři procenta. Skoro se trefil, tři procenta byly, ale propadu. Mimochodem jeho poslanecká ruka nás zadlužila za jeho působení ve funkci poslance skoro o bilión korun. A naše slavná opozice? Ta teď řeší, proč máme drahá vajíčka. Jistě záslužná a bohulibá činnost, ale nečeká volič na skutečné řešení vzniklých problémů?

Jak ze vzniklé situace bez drastického zvyšování daní, bez nesmyslných škrtů, a hlavně bez dalšího vyhazování peněz oknem? Občan čeká na stranu, která hlavně vezme v potaz potřeby obyčejných lidí.