BRICSinfo: Čínsko-ruské strategické partnerství

16. května 2024 prezident Si a prezident Vladimir Putin vyjádřili své odhodlání prohloubit čínsko-ruské strategické partnerství a posílit vojenskou, hospodářskou, technologickou a energetickou spolupráci. Konec studené války a zánik Varšavské smlouvy neukončil užitečnost vojenských aliancí v mezinárodní politice. Současná geopolitická dynamika oživila alianční politiku v mezistátních vztazích a znásobila význam NATO v euroatlantickém strategickém prostředí. Kromě toho Američané považují QUAD, AUKUS a I2U2 za nezbytné pro udržení rovnováhy sil a zajištění odstrašení proti Číně v indo-pacifické oblasti.

Kritický přezkum odtajněných politických dokumentů Bidenovy administrativy odhaluje, že Čína je nejdůležitějším strategickým konkurentem Spojených států pro nadcházející desetiletí. Indie je přirozeným obranným partnerem USA, aby zadržel Čínu a zajistil volný a otevřený přístup do oblasti Indického oceánu. Strategická koncepce NATO 2022, odtajněná v červnu 2022, označila Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců a mír a stabilitu v euroatlantickém prostoru“ a Čínu za „systémovou výzvu“ pro euroatlantickou bezpečnost. . NATO poprvé prohlásilo, že Čína představuje pro alianci výzvu.

Vedoucí představitelé NATO zopakovali 11. července 2023 (během summitu NATO v roce 2023 v litevském Vilniusu) své záměry ustavit 32člennou alianci jako skutečného uchazeče v asijsko-pacifickém divadle. Komuniké ze summitu ve Vilniusu doplnilo Strategický koncept NATO 2022 (červen 2022) a závěry aliančních strategických odborníků, že bezpečnostní krize jsou globalizované, přičemž problémy v Asii mají evropské důsledky a naopak – v podstatě ospravedlnění asijského nájezdu NATO. Asijskou nájezdovou politiku NATO v posledních letech doplňoval různý vývoj, tj. účast Japonska a Jižní Koreje na summitu NATO ve Vilniusu již druhým rokem.

Čína a Rusko vyjádřily vážné znepokojení nad alianční politikou USA v Evropě a Asii. Minulý týden Putin a Si Ťin-pching ve společném prohlášení v Pekingu uvedli: „Spojené státy stále uvažují v podmínkách studené války a řídí se logikou blokové konfrontace, staví bezpečnost ‚úzkých skupin‘ nad regionální bezpečnost a stabilitu. což představuje bezpečnostní hrozbu pro všechny země v regionu. USA musí toto chování opustit." Obě strany se rozhodly kompenzovat takzvané „dvojí zadržování“ Číny a Ruska ze strany Washingtonu.

Čínská vládnoucí elita si je vědoma strategického myšlení USA a jejich spojenců. Proto modernizuje své ozbrojené síly. Během jednání čínského 20. sjezdu strany prezident Si Ťin-pching při malování nejčernějšího obrazu vnějších hrozeb Číny slíbil dále zvyšovat množství a kvalitu obranné výroby země. Prezident Xi oznámil, že do roku 2049 se čínské ozbrojené síly přemění na síly světové třídy.

Prohlubující se spolupráce Číny a Ruska v oblasti špičkových technologií a inovací znepokojuje západní státy vedené USA. Je to proto, že by to způsobilo revoluci v čínském vojensko-průmyslovém komplexu, což je předpokladem pro uskutečnění snu prezidenta Si Ťin-pchinga o modernizaci čínských ozbrojených sil. Putin a Si Ťin-pching popsali vztah mezi těmito dvěma národy jako „překračující model vojensko-politické aliance z éry studené války“. NATO vedené Spojenými státy tedy v Evropě i v Asii čelí mocnému vojenskému spojení Čína-Rusko, jehož společný jaderný arzenál by mohl být během několika let téměř dvojnásobný než Spojené státy.

Rusko nutně potřebuje čínskou politickou podporu na mezinárodních fórech a materiály a zbraně dvojího užití, aby mohlo pokračovat ve válce na Ukrajině. Čína nevyváží zbraně do Ruska, poskytuje materiální podporu ruskému vojenskému průmyslovému komplexu. Bidenova administrativa proto Čínu varovala před pomocí Rusku při rychlé výrobě raket, dronů a tanků.

Čína také očekává, že podobně smýšlející národy podpoří čínský postoj k regionu Sin-ťiang a otázce Tchaj-wanu. Zvýšená podpora Tchaj-wanu ze strany Bidenovy administrativy a postoj nově zvoleného prezidenta Tchaj-wanu k nezávislosti země by mohly rozpoutat válku v Tchajwanském průlivu. Putin znovu potvrdil postoj Moskvy, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny, a postavil se proti nezávislosti Tchaj-wanu v jakékoli podobě. Ujistil svého čínského protějšku, že Kreml pevně podporuje kroky Číny na ochranu její suverenity, územní celistvosti a úsilí o sjednocení země. V reakci na to se Čína postavila proti vnějšímu vměšování do vnitřních záležitostí Ruska a odsoudila teroristický útok na moskevskou koncertní síň z 22. března 2024.

Kromě vojenské spolupráce Čína hledá levnou energii – ropu, plyn a uran – dováženou z Ruska, aby udržela svůj ekonomický růst. Zejména Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska od invaze na Ukrajinu v únoru 2022. 17. května Putin na rusko-čínské obchodní výstavě prohlásil: „Rusko je připraveno a schopné nepřetržitě pohánět čínskou ekonomiku, podniky, města a obce. s dostupnou a ekologicky čistou energií.“ Avšak těžit ze sankcionované ruské ekonomiky má svá rizika.

Prezident Biden oznámil prudké zvýšení cel na různé čínské dovozy, včetně elektrických vozidel, solárních článků, polovodičů a pokročilých baterií, 14. května 2024. Je pravda, že zvýšení cla mělo chránit americký domorodý průmysl. V reakci na rostoucí obchod Číny s Ruskem by USA mohly uvalit sankce na čínské banky, které je odříznou od globálního finančního systému vedeného dolarem. Závěrem lze říci, že Putin a Si Ťin-pching vytrvale pečují o takzvané 'no-limits partnerství', aby vyrovnali dopady západních sankcí a postavili USA jako agresivního hegemona studené války, který rozsévá chaos po celém světě. Čína a Rusko se tak spojily nepřátelstvím vůči Spojeným státům.