Co Trump přinese do čínsko-amerických vztahů

Kuhn, jeden z nejplodnějších vykladačů pekingské politiky v západním světě,  uvádí:  Podívejme se na pozadí americké politiky. Je průkazné, dokonce objevné, že zatímco demokraté a republikáni bojují o téměř každou představitelnou otázku a propagují radikálně protichůdné světonázory, jsou pozoruhodně jednotní v zaujímání tvrdého postoje vůči Číně. Ve skutečnosti se dvě hlavní politické strany snaží navzájem předčít v tom, že jsou (nebo jen vypadají) „tvrdší“ na Čínu. Na druhou stranu „Soft on China“ může být přídomek ničící kariéru.

Proč se americký postoj k Číně během posledních zhruba 10 let přitvrzuje, je podle autora mimo rozsah tohoto článku, ale předpokládat, že je to všechno nějaké hluboce zakořeněné spiknutí s cílem izolovat, oslabit a zadržet Čínu, by znamenalo přehlédnout základní rysy čínského vztahu k USA, které by mohly pomoci zvrátit zhoršení.

Politika USA vůči Číně se však v drsné a sporné předvolební kampani příliš neobjevila – kromě nějaké nepřekvapivé sprosté rétoriky. Tato relativní nedůležitost je dobrá věc. Jistě, Trump i kandidátka demokratů Kamala Harris kritizovali čínskou politiku toho druhého, ale mnohem podstatnější v jejich nepřetržitých, pomlouvačných debatách byly na domácí půdě nelegální přistěhovalectví, ekonomika, potraty, probuzení, zdanění, atd.  a mezinárodně  rusko-ukrajinský a izraelsko-palestinský konflikt. To, že Čína hrála v předvolební rétorice nízkou  kartu, je dobrá věc, protože vítězi poskytuje větší flexibilitu při optimalizaci čínské politiky v reálném světě.

Autor připomíná, že v průběhu let byl Trumpův přístup k Číně konzistentní a, inu, zjednodušující. Na jedné straně již dlouho obviňuje slabou politiku USA vůči Číně jako zodpovědnou za úpadek americké výroby, což je často opakované obvinění, které podporuje jen málo ekonomů. Na druhou stranu Trump čínskému vůdci vyznává uznání a jakýsi obdiv.

„Trump je právem nazýván „transakčním“, protože se snaží uzavírat dohody, které považuje za výhodné pro Spojené státy a jeho představy o tom, jak by takové dohody zlepšily jeho vlastní image. "Transakční" znamená bez ideologie; někdo by řekl „bez hodnot“, uvádí své hodnocení Robert Lawrence Kuhn, který je také investičním bankéřem.

Opětovně zvolený prezident by se pravděpodobně moc nezajímal o „lidská práva“ nebo „práva menšin“ v Číně. Nezaměřoval by se na čínská domácí témata, pouze na ty, které podle jeho pohledu na svět ovlivňují USA. Staral by se o zákaz drog, obchodní bilanci, hospodářskou soutěž a podobně.

Trump si libuje v obchodní válce. Sám sebe popsal jako „pana tarifů“. Cla považuje za hlavní, první politický předpis pro různé globální neduhy, ať už protivníků nebo spojenců. Má pravdu v tom, že cla by poškodila jiné země, ale nemá pravdu, že by cla celkově pomohla USA.

„Trump téměř jistě zvýší cla plošně a se zvláštní intenzitou na čínské zboží. Důsledky takových cel by téměř jistě vedly ke globální nižší ekonomické efektivitě a vyšším cenám pro americké spotřebitele. Nicméně, Trump je Trump, bude se snažit uzavřít nějakou velkou dohodu s Čínou.“

Obvykle platí, že lze předvídat zahraniční politiku prezidenta USA posouzením pozadí a politických pozic těch, které vybírá na nejvyšší zahraniční politické pozice, jako je ministr zahraničí, poradce pro národní bezpečnost a další vedoucí role. Tato pravda už méně platí pro Trumpa, který má za sebou historii opovrhování radami odborníků, propouštění seniorů, jako by herci zkoušeli roli, a řídí se svými instinkty.

Kromě toho se zdá, čteme na stránkách China Daily, že Trump se ze svého prvního prezidentského období, kdy se mnoho z jeho bývalých vedoucích zaměstnanců obrátilo proti němu, vzal pochybné ponaučení, a tak nyní upřednostňuje osobní loajalitu nad odbornou způsobilostí, což je pro amerického prezidenta znepokojivá hierarchie priorit.   „Mám podezření, že ti, kteří jsou považováni za nejvíce loajální k Trumpovi, jsou ti, kteří s největší pravděpodobností zastávají rigidní pozice proti Číně. Přesto je Trump odvážný a nebojácný a rád překvapuje,“ hodnotí Kuhn.

„Co dělat? Můj trojí recept na čínsko-americké vztahy je jednoduchý — nabízím oběma stranám stejnou radu: Nedělejte věci horšími, například tím, že budete tlačit proti vzájemným „červeným liniím“; najít malé oblasti spolupráce, jako je boj proti nelegálním drogám, organizovanému zločinu, epidemiím, riziku AI a změně klimatu; a nechat čas plynout v míru a působit jeho uklidňující kouzlo.  Čínský a americký národ to podpoří. A na tom závisí mír a prosperita světa.“ – činí Robert Lawrence Kuhn na China Daily Website  závěr svého komentáře k výsledku amerických prezidentských voleb.

 (Překlad, zpracování - J. Putzlacher)