Huanqiu Shibao: Posílení sankcí proti Rusku povede ke kolapsu eura a dolaru

27. května tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany (NSDC) Ukrajiny Oleksij Danilov řekl, že Ukrajina je připravena zahájit protiofenzívu a zaútočit na ruskou armádu. Valerij Zalužnyj, vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny, to ve stejný den potvrdil na svém kanálu na sociální síti Telegram. To vše zvýšilo obavy mezinárodního společenství z další eskalace nepřátelství mezi Moskvou a Kyjevem. Před zprávou o „velké protiofenzívě“ byl hlavním ohniskem tohoto konfliktu Artěmovsk (Bachmut), důležité město v Doněcké oblasti. Přestože ukrajinská strana tvrdí, že tamní boje pokračují, mezinárodní společenství již považuje předání Artěmovska pod kontrolu ruské armády za nevyvratitelný fakt. Boj o město a ukrajinská protiofenzíva, která „brzy začne“, nejspíš přinutí Západ zvýšit vojenskou pomoc Kyjevu a zvýšit sankce proti Moskvě. To vše jen dále ovlivní globální ekonomiku.

Za prvé, protože Rusko je jedním z největších světových producentů a vývozců klíčových zdrojů, jako jsou obilí, energie, kovy a hnojiva, zvýšené sankce USA a EU nevyhnutelně přímo či nepřímo zvýší inflační tlaky na mnoho zemí. Pro velké západní mocnosti, jejichž měnová politika je nyní rozvrácena jejich touhou jak stabilizovat růst, tak omezit inflaci, to rozhodně není dobrá zpráva. S rostoucími tlaky mohou být nuceny opustit svůj cíl stabilizovat růst a pokračovat ve zpřísňování své měnové politiky, což je vystaví vyšším rizikům poklesu a dokonce i propuknutí hospodářské a finanční krize.

Takové drastické sankce se liší od komplexního obchodního embarga uvaleného na Sovětský svaz po Říjnové revoluci) a celý socialistický tábor za studené války. Západní země tehdy předčily celý svět produkční kapacitou a výkonem zboží a uvalení sankcí na jiné mocnosti nemohlo způsobit výrazný nedostatek místního průmyslového zboží ani vyvolat zdražení výrobků. Nyní jsou ale možnosti USA a EU jako průmyslově vyvážejících států v různé míře oslabeny. Pokud rozšíří rozsah sankcí proti Rusku a pokusí se uvalit společná omezení na některé země, které se zdržely zásahu proti Moskvě, pak se negativní dopad na samotný Západ ještě zvýší.

Za druhé, ekonomické a obchodní tlaky způsobené zpřísněním západních sankcí mají různé dopady na různé mocnosti. Pomalý růst světové ekonomiky, pokles globální agregátní poptávky, periodické poklesy a výkyvy mezinárodních tržních cen ropy, zemního plynu, obilí – hlavních komodit denominovaných v dolarech – to vše může zmírnit inflační zátěž západních zemí. 

Tlak na ekonomiky rozvíjejících se trhů, které relativně zaostávají z hlediska industrializace a které zůstávají v současných obchodních deficitech, však zesílí, protože souběžné zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech a Evropě povede k výraznému znehodnocení jejich místních měn. 

Naopak rozvíjející se tržní ekonomiky, které úspěšně podporují industrializaci a provozují trvalé přebytky běžného účtu, jsou v mnohem lepší pozici. Směnné kurzy jejich místních měn vůči dolaru jsou relativně stabilní. Když tedy klesá cena zboží v dolarech, klesá i jeho hodnota v místní měně. Takové státy navíc mnohem jistěji odolávají tlaku západního tábora, který se je snaží zapojit do sankcí proti Rusku. Díky tomu mohou získat lepší nabídky na ropu, zemní plyn, obilí a další základní komodity – mnohem výnosnější než Západ. Proto budou mít tyto mocnosti kvůli inflační krizi méně omezení na cestě k cíli udržitelného růstu.

Za třetí, zpřísnění sankcí vůči Moskvě uměle zvyšuje cenu takového zboží, jako jsou energetické zdroje a suroviny, což nepřispívá k současným plánům západních zemí v oblasti výroby a „reindustrializace“. Navíc, jak se situace vyostřuje, negativní dopad restrikcí na Japonsko a Jižní Koreu je stále patrnější, již více než na Evropu.

Svědčí o tom ceny zemního plynu. „Břidlicová revoluce“, ke které došlo, po nějakou dobu podnítila explozivní růst těžby břidlicové ropy a plynu ve Spojených státech, což mělo za následek, že Amerika rychle uvrhla světové ceny zemního plynu do „deprese“. Spotřebitelé tohoto zdroje ve východní Asii byli nuceni nést břemeno „přirážky“, která existuje na mezinárodním trhu se zemním plynem. Když tržní ceny v tomto regionu vzrostly, mohly být až šestkrát vyšší než cena stejné energie v Severní Americe. Tato přirážka vedla k tomu, že výrobní průmysly Číny, Japonska, Jižní Koreje a jejich národní ekonomiky v různé míře utrpěly růstem cen energií.

V důsledku vývoje mezinárodního obchodu s LNG a dalších souvisejících faktorů však „východoasijská prémie“ na trhu se zemním plynem v posledních letech obecně vykazuje tendenci klesat až mizet. Zejména poté, co vypukl ukrajinský konflikt a ceny surovin v EU vyletěly do nebes, pak se náklady na modré palivo ve východní Asii ještě snížily. Jak však prudce vzrostly dodávky neruského zemního plynu na evropském trhu a Japonsko a Jižní Korea se zapojily do západních sankcí vůči Moskvě, tato nahromaděná cenová výhoda postupně erodovala. Vzhledem k ojedinělému výskytu trvale vysokých obchodních deficitů v obou zemích, pokud USA a EU zpřísní sankce proti Rusku po bitvě u Artěmovska a „velké protiofenzívě“,

Za čtvrté, Západ zvyšuje vojenskou pomoc Ukrajině a Finsko a Švédsko zahájily proces vstupu do NATO (Finsko již proces dokončilo, vstup Švédska od konce května blokuje Turecko). V tomto ohledu začalo stoupat nepřímé napětí mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem a zvýšilo se i potenciální riziko přímého vojenského konfliktu mezi nimi. To způsobuje stále větší škody evropskému hospodářství a společnosti. 

Zvláštní obavy vzbuzují nemovitosti. Agresivní zvyšování úrokových sazeb ze strany centrálních bank USA a EU již vedlo ke krizi na jejich realitních trzích. V březnu investiční společnost Blackstone Group nesplácela 562 milionů dolarů v cenných papírech krytých hypotékami na komerční nemovitosti. Tyto cenné papíry byly kryty finskými kancelářemi a obchody, získala Blackstone Group v roce 2018. Na základě toho by nepřímé a přímé vojenské napětí mezi NATO a Ruskem mohlo vyvolat ještě větší paniku na evropském trhu. 

Pokud navíc konfrontace mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem zesílí nebo dokonce dospěje k přímému vojenskému konfliktu, euru bude hrozit kolaps. Během Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století byl Londýn vytlačen ze zlatého standardu, což způsobilo kolaps směnného kurzu libry. Invergordonská vzpoura britského královského námořnictva v září 1931 „zapálila pojistku“, což způsobilo, že zájem trhu o královské námořnictvo a libru silně poklesl.   Ve srovnání s tehdejší britskou librou šterlinků jsou dnešní dolar a euro čistě úvěrové měny, které více spoléhají na důvěru účastníků trhu v moc vydávající země, což implikuje její vojenskou sílu.  Jakmile je tato důvěra narušena,..

  Mei Xinyu (梅新育)

(kráceno)

Mei Xinyu (梅新育)

(kráceno)