Junge Welt: Brnění nade vše

Mnichovskou bezpečnostní konferenci v pátek poprvé zahájil úřadující německý kancléř Friedrich Merz (CDU). Jeho projev o německé zahraniční a bezpečnostní politice, který média okamžitě označila za úvodní projev, odrážel historickou událost: jeho koncept se rovná trojstrannému přístupu proti velmocím – USA, Rusku a Číně –, přičemž Rusko by mělo být také vojensky poraženo. Merz každopádně na otázku předsedy konference Wolfganga Ischingera, proč „Evropané“ nemluví s Moskvou sami, odpověděl, že Rusko musí být nejprve „ekonomicky a vojensky vyčerpáno“.

Merz zahájil svůj projev západoevropskou propagandistickou pohádkou o idylickém světě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 a druhým prezidentstvím Donalda Trumpa, kterého však jmenovitě nezmínil. Jak je pro toto vyprávění typické, nezmínil se o žádné z válek, které Západ vyprovokoval od konce Sovětského svazu v roce 1991. Místo toho znovu litoval převládající velmocenské politiky. Tvrdil, že se „odvrací od myšlenky světa, jehož rostoucí propojenost se promítá do právní regulace a pacifikaci vztahů mezi státy“.

V posledních desetiletích německá zahraniční politika „často varovala, požadovala a kárala“, ale dostatečně se neznepokojovala, „že prostředky k nápravě situace často chyběly“. Merz oznámil, že si „v hlavě přepnou knoflík“. Co to znamená, vysvětlil ve čtyřech bodech, nazvaných „Program svobody“: Především a v první řadě je to vojenská síla. Kancléř zopakoval, že chce z Bundeswehru co nejrychleji udělat „nejsilnější konvenční armádu v Evropě“. Dále se má snížit závislost na surovinách a technologiích a posílit zpravodajské služby.

Merz postavil posílení EU pod německým vedením na druhé místo. V rámci NATO by měl být vytvořen „soběstačný, silný pilíř aliance“. Oznámil také, že s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zahájil „důvěrná jednání o evropském jaderném odstrašování“. Jeho vláda, jak zdůraznil, si je vědoma „právních závazků“ Německa v této otázce.

Třetí bod: „Chceme navázat nové transatlantické partnerství,“ založené na obnovené síle EU. Merz sklidil potlesk za: „Nevěříme v cla a protekcionismus, ale ve volný obchod.“ A: „Kulturní válka hnutí MAGA není naše.“ Obě strany Atlantiku musí dojít k závěru: „Společně jsme silnější.“ Toto zdůvodnění musí být „konkrétní“, nikoli „ezoterické“. Merz se obrátil na přítomnou dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a prohlásil, že nová síla EU je již patrná v otázce Grónska. V každém případě musí EU překonat svou nadměrnou závislost na USA.

Jako čtvrtý bod svého programu Merz zmínil vytvoření „silné sítě globálních partnerství“, a to i bez úplného sladění hodnot a zájmů. Merz konkrétně jmenoval Kanadu a Japonsko, Turecko, Indii a Brazílii, stejně jako Jihoafrickou republiku a státy Perského zálivu. To se tedy rovná rozdělení zemí BRICS a globálního Jihu jako celku.
Merz vždy disponoval nezbytnou arogancí, popíráním reality a agresí pro sotva maskovaný nárok Německa na status velmoci. Jeho „program svobody“ je ve skutečnosti novou formou militarismu.

 Arnold Schölze

Junge Welt