Odvážná snaha BRICS o finanční autonomii

Blok BRICS, nyní výrazně rozšířený o deset plnohodnotných členů, agresivně prosazuje komplexní strategii dedolarizace s cílem oslabit dlouhodobou dominanci amerického dolaru v mezinárodním obchodu a financích. Toto společné úsilí, poháněné touhou po větší finanční suverenitě, sníženém vystavení potenciálním ekonomickým tlakům a sankcím ze strany USA a obnovení rovnováhy globální ekonomické síly, představuje klíčový moment v mezinárodní ekonomické krajině. Bezprostřední důsledky naznačují postupný, ale významný posun směrem k multipolárnímu finančnímu systému, což by mohlo oslabit globální postavení dolaru a změnit dynamiku obchodu jak pro národy, tak pro korporace.

Tato ambiciózní snaha BRICS, která zahrnuje podporu obchodu s místními měnami, vývoj alternativních platebních systémů, jako jsou BRICS Pay a BRICS Bridge, a diskusi o nové rezervní měně BRICS, není pouze symbolickým gestem. Představuje zásadní výzvu pro zavedený finanční řád s potenciálními dominovými dopady na vše od globálních cen komodit až po účinnost mezinárodních sankcí. Jak blok upevňuje své ekonomické alternativy, svět sleduje, jak se toto vyrovnávání sil bude vyvíjet a jaké nové příležitosti a rizika se objeví pro globální ekonomiku.

Co se stalo a proč na tom záleží: Strategický obrat od dolarové hegemonie

Blok BRICS, který nyní zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu, Jihoafrickou republiku, Egypt, Etiopii, Indonésii, Írán a Spojené arabské emiráty, provádí promyšlenou a mnohostrannou strategii dedolarizace. Tento ambiciózní úkol je zaměřen na snížení všudypřítomného vlivu amerického dolaru v globálních financích, což je krok poháněný kolektivní touhou po větší finanční autonomii, izolaci od amerických sankcí a obnovení rovnováhy mezinárodního ekonomického řádu.

Ústředním bodem této strategie je energická podpora obchodu v místních měnách. Zprávy naznačují výrazný pokles podílu amerického dolaru na interních transakcích BRICS, přičemž zhruba dvě třetiny jsou nyní vypořádány v měnách členských zemí. Například Indie (NSE: NIFTY 50) stále častěji vypořádává dovoz energie z Ruska (MOEX: RTSI) v rupiích nebo rublech a zcela obchází dolarové transakce. Podobně podstatná část obchodu mezi Čínou (SSE: 000001) a Brazílií (BVMF: IBOV) se nyní uskutečňuje prostřednictvím swapů v místních měnách. Čínský jüan (RMB) zaznamenal pozoruhodný nárůst mezinárodních plateb, přičemž více než polovina čínských přeshraničních transakcí byla od března 2024 vypořádána v RMB, čímž překonal podíl dolaru. Tento posun není jen o pohodlí; jeho cílem je zmírnit volatilitu měny a chránit obchod před vnějšími geopolitickými tlaky.

Současně BRICS agresivně buduje alternativní finanční infrastruktury, aby obešla systémy ovládané Západem. Mezi klíčové iniciativy patří vývoj BRICS Pay, navrhovaného platebního systému založeného na blockchainu, který má konkurovat SWIFTu, jehož pilotní testování údajně probíhá do roku 2025. Dalším významným projektem je BRICS Bridge, vícestranná platební platforma založená na blockchainu, která dosáhla fáze minimálního životaschopného produktu (MVP) v červnu 2024 a je navržena tak, aby propojila národní finanční systémy pomocí digitálních měn centrálních bank (CBDC). Tyto systémy, spolu s rozšiřujícím se využíváním čínského systému přeshraničních mezibankovních plateb (CIPS) a ruského systému pro přenos finančních zpráv (SPFS), si kladou za cíl vytvořit robustní a nezávislou finanční síť pro blok. Nová rozvojová banka (NDB) neboli BRICS Bank, založená v roce 2015, hraje také klíčovou roli tím, že stále více financuje infrastrukturu a projekty udržitelného rozvoje v místních měnách s cílem do roku 2026 poskytovat 30 % svých úvěrů v místních měnách.

Časová osa těchto snah sahá více než deset let zpět, přičemž výzvy k vytvoření nové globální rezervní měny se objevily již na prvním summitu BRIC v roce 2009. Mezi významné milníky patří založení NDB v roce 2015, rozšíření členství BRICS v lednu 2024 (včetně Indonésie) a intenzivnější diskuse o alternativních platebních systémech a potenciální společné měně kryté zlatem na summitu BRICS v roce 2024 v ruské Kazani. Zatímco jednotná měna BRICS čelí značným překážkám kvůli rozdílným národním zájmům, neustálý pokrok v obchodování s místními měnami a rozvoj nových platebních linek podtrhují závazek bloku. Počáteční reakce trhu byly směsicí skepse ohledně rychlého vytlačování dolaru v kontrastu s rostoucími obavami západních mocností, což zdůrazňuje strategický význam tohoto vývoje pro budoucnost globálních financí.

Měnící se trend: Identifikace vítězů a poražených v dedolarizaci

Dedolarizace zemí BRICS má potenciál přetvořit globální ekonomickou krajinu a vytvořit tak odlišné subjekty, které z ní profitují, a ty, které čelí nepříznivým podmínkám. V popředí vítězů stojí na komoditách bohaté země v rámci aliance BRICS+ a jejich domácí podniky. Ruští energetickí giganti jako Rosněfť a brazilské giganty jako Petrobras mohou z toho získat, protože rostoucí objem obchodu s energií je vypořádáván v místních měnách, což snižuje jejich vystavení volatilitě dolaru a dosahu amerických sankcí. Podobně společnosti těžící zlato, včetně Barrick Gold Corporation a Newmont Corporation, zaznamenávají nárůst poptávky, protože centrální banky BRICS agresivně hromadí zlaté rezervy jako ochranu proti znehodnocení dolaru, čímž se zlato dostává na 10 % jejich kolektivních rezerv centrálních bank. Zemědělští giganti jako Bunge, působící v Brazílii, by také mohli těžit z rostoucího obchodu v místních měnách s významnými dovozci, jako je Čína.

Kromě komodit mají finanční instituce v zemích BRICS a inovativní fintech společnosti šanci na růst. Banky usnadňující financování v místní měně prostřednictvím Nové rozvojové banky (NDB) naleznou nové cesty k expanzi. Fintech firmy, které jsou zběhlé v integraci digitálních měn centrálních bank (CBDC) a umožňování přeshraničních transakcí v místní měně, jako je indická PhonePe (podporovaná společností Walmart) nebo brazilská Nubank, by mohly zaznamenat prudký nárůst objemu transakcí. IT konzultační společnosti a vývojáři blockchainu, jako jsou Tata Consultancy Services (NSE: TCS) a Infosys, by navíc pravděpodobně získaly významné zakázky, které pomohou zemím BRICS budovat a udržovat tyto nové finanční infrastruktury, podporující systémy jako BRICS Pay a BRICS Bridge. Čínské finanční firmy, včetně Ping An Insurance, by také mohly zaznamenat pozitivní dopady internacionalizace jüanu, který je základním kamenem strategie dedolarizace.

Naopak hlavními poraženými v této finanční restrukturalizaci pravděpodobně budou americká finanční aktiva a instituce. Podstatné snížení globální poptávky po americkém dolaru by mohlo vést k jeho znehodnocení, což by vedlo k méně atraktivním americkým finančním aktivům a potenciálně by to mohlo vést k odprodeji investic z amerických trhů, což by mělo dopad na americké akcie a dluhopisy. Tento scénář by mohl také vést ke zvýšení nákladů na půjčky v USA, jelikož se snižuje poptávka po amerických státních dluhopisech. Velké globální banky, zejména ty se sídlem v USA, které jsou silně závislé na přeshraničních pohledávkách denominovaných v dolarech a systému SWIFT, mohou zaznamenat snížení objemu transakcí a ziskovosti, jelikož země BRICS přecházejí na alternativní systémy. Americké technologické akcie, jejichž ocenění je často citlivé na kolísání úrokových sazeb, by se navíc mohly potýkat s nepříznivými faktory, pokud by se zvýšené náklady na půjčky staly realitou.

V širším smyslu čelí americká ekonomika a další země G7 významným makroekonomickým důsledkům. Slabší dolar by mohl podnítit inflační tlaky, snížit kupní sílu Američanů a bránit schopnosti americké vlády financovat své značné rozpočtové deficity, pokud bude méně mezinárodních investorů ochotno nakupovat americké státní dluhopisy. Klesající závislost na dolaru by navíc mohla podkopat účinnost amerických sankcí, které jsou silným nástrojem zahraniční politiky, jelikož sankcionované země si nacházejí nové finanční kanály. Společnosti, které jsou silně závislé na silném americkém dolaru a centralizovaném řízení rizik na bázi dolaru, se budou muset přizpůsobit prostředí s více měnami, což by mohlo vést k vyšším provozním nákladům a zvýšenému měnovému riziku, pokud neupraví své strategie.

Dopad na odvětví a širší důsledky: Nová éra finanční multipolarity

Snaha o dedolarizaci BRICS je mnohem víc než jen transakční posun; jde o zásadní přeuspořádání globální finanční architektury, která se začleňuje do širších odvětvových trendů, jež zpochybňují zavedené normy. Toto hnutí značí hluboký záměr oslabit dlouhodobou hegemonii amerického dolaru, a tím změnit geopolitický vliv, který poskytuje Spojeným státům. Země BRICS se snaží prosazovat svou ekonomickou suverenitu a stabilitu a izolovat své ekonomiky od rozmarů měnové politiky USA, volatility měn a trestného dosahu sankcí. Strategický rozvoj alternativních finančních systémů, jako jsou „BRICS Pay“ a „BRICS Bridge“, představuje záměrné úsilí o vytvoření nezávislého finančního ekosystému, který odráží širší globální trend směrem k inovacím v oblasti digitálních plateb a zkoumání digitálních měn centrálních bank (CBDC).

Tato iniciativa dokonale zapadá do rostoucího globálního trendu diverzifikace měn. Centrální banky po celém světě stále více přehodnocují své rezervní rezervy, s výrazným posunem směrem ke zlatu a dalším hlavním měnám nad rámec dolaru. Čínský jüan (RMB) je v tomto trendu ústředním hráčem, aktivně propagován Pekingem a získává na popularitě jako rezervní a obchodní měna prostřednictvím rozsáhlých swapových dohod. Dopad je obzvláště výrazný na komoditních trzích, tradičně denominovaných v dolarech. Významný a rostoucí podíl globálního obchodu s energií a surovinami, zejména od producentů, jako je Rusko a Írán, se nyní vypořádává v nedolarových měnách, což signalizuje trvalou strukturální změnu v tom, jak se ceny a obchodování s globálními komoditami stanovují.

Dominový efekt na konkurenty a partnery je značný. Pro Spojené státy by dedolarizace mohla vést k hmatatelné erozi jejich „přehnaných privilegií“, jedinečné výhody plynoucí z rezervního statusu jejich měny. Trvalý pokles globální poptávky po dolaru by mohl vést k oslabení měny, vyšším dovozním cenám a zvýšeným nákladům na půjčky pro americkou vládu, což by potenciálně zhoršilo inflační tlaky. Rozhodující je, že by to mohlo snížit účinnost amerických sankcí, které jsou silným nástrojem zahraniční politiky, jelikož cílové země nacházejí životaschopné alternativní finanční kanály. To vyžaduje hluboké přehodnocení zahraniční politiky USA a jejího přístupu ke globální ekonomické angažovanosti. Pro členy BRICS a jejich rozšiřující se síť partnerů jsou důsledky převážně pozitivní, podporují větší finanční autonomii, větší odolnost vůči vnějším šokům a posílený obchod a investice v rámci bloku.

Regulační a politické důsledky jsou stejně dalekosáhlé. Země BRICS aktivně vytvářejí právní a finanční rámce na podporu používání místních měn a integraci nových platebních systémů, ačkoli pro skutečně jednotnou alternativní měnu přetrvávají značné technické překážky. Naopak tvůrci politik v USA čelí výzvě adaptace na fragmentovanější globální finanční systém a potenciálně zkoumají opatření k udržení důvěry v dolar, aniž by se uchylovali k protekcionistické politice, která by mohla eskalovat obchodní války. Globálně bude posun k multipolárnímu měnovému prostředí pravděpodobně vyžadovat nové cenové kritéria na komoditních trzích a přehodnocení mezinárodních finančních předpisů, aby se tato nová realita přizpůsobila. Historicky tento přechod odráží úpadek dominance britské libry šterlinků po druhé světové válce a období slabosti dolaru v 70. letech 20. století, což zdůrazňuje, že měnová hegemonie není neměnná a může se měnit s geopolitickou a ekonomickou mocenskou dynamikou.

Co bude dál: Navigace na nové finanční hranici

Trajektorie dedolarizačních snah zemí BRICS ukazuje na dynamickou a vyvíjející se globální finanční krajinu s krátkodobými manévry i dlouhodobými strukturálními posuny na obzoru. V bezprostřední budoucnosti (1–5 let) se očekává zrychlený tlak na vypořádání v místních měnách v rámci obchodu BRICS+. Tento pragmatický přístup dále upevní ujednání, jako je rostoucí obchod Indie s energií v rupiích/rublech s Ruskem a rozšiřující se dohody o swapu juanů za realy mezi Čínou a Brazílií. Důležité je, že se zintenzivní vývoj a zavádění alternativních platebních systémů, jako jsou BRICS Pay a BRICS Bridge, s cílem zajistit efektivní transakční kanály bez dolaru a upevnit finanční infrastrukturu nezávislou na západním vlivu. Centrální banky v rámci bloku budou pravděpodobně pokračovat v agresivní akumulaci zlatých rezerv, což signalizuje trvalý posun směrem k aktivům krytým komoditami a širší diverzifikaci rezerv od dolaru. Čínský renminbi (RMB) je připraven dále posílit svou roli v přeshraničních platbách a využít ekonomické váhy Číny a stávající finanční infrastruktury.

S ohledem na dlouhodobější vývoj (za hranici 5 let) je nejpravděpodobnějším výsledkem postupný, nikoli náhlý, přechod k multipolárnímu měnovému systému. Dominance amerického dolaru pravděpodobně oslabí, ale pravděpodobně bude koexistovat s výraznějším čínským renminbi, eurem a potenciálně jednotkou podporovanou BRICS, i když jednotná fiat měna zůstává vzdálenou vyhlídkou. Diskuse o rezervní měně BRICS, pravděpodobně kryté zlatem, se pravděpodobně budou dále vyvíjet, zejména prostřednictvím platforem, jako je projekt mBridge, jehož cílem je usnadnit platby digitální měnou mezi více centrálními bankami (CBDC). Tento dlouhodobý vývoj bude vyžadovat strategické změny od všech hlavních hráčů. Země BRICS musí překonat vnitřní výzvy volatility měn, směnitelnosti a odlišných ekonomických zájmů, aby mohly představit jednotnou a stabilní alternativu. Musí také pokračovat v budování robustní, efektivní a bezpečné finanční infrastruktury pro zvládání rostoucích objemů místních měn a složitých přeshraničních transakcí.

Pro Spojené státy bude adaptace klíčová. Udržení důvěry v dolar bude vyžadovat řešení fiskální odpovědnosti, řízení státního dluhu a pečlivou rekalibraci nástrojů zahraniční politiky, zejména sankcí, aby zůstaly efektivní ve světě méně závislém na dolarových kolejích. USA se budou muset odklonit od pozice unipolární finanční dominance k pozici strategického zapojení v rámci multipolárního ekonomického řádu. Pro producenty komodit v zemích BRICS+ se objeví tržní příležitosti, zejména v oblasti energetiky a drahých kovů, jelikož se platby v místních měnách stanou normou. Producenti zlata, jako jsou Barrick Gold Corporation a Newmont Corporation, budou těžit z trvalé poptávky centrálních bank. Mezinárodní obchodní společnosti se sídlem v zemích BRICS, které se dokáží obratně orientovat v multiměnovém prostředí, zjistí snížené transakční náklady a posílenou ekonomickou integraci. Naopak americké finanční instituce, které jsou silně závislé na transakcích zaměřených na dolar a platebních systémech kontrolovaných Západem, čelí výzvám, které vyžadují strategickou diverzifikaci a adaptaci na nové globální finanční toky.

Potenciální scénáře sahají od „postupného multipolárního systému“, kde podíl dolaru pomalu klesá, až po fragmentovanější „rozdvojený finanční systém“, kde BRICS a západní bloky provozují převážně nezávislé finanční ekosystémy. Probíhající posun dodává důvěryhodnost scénáři „Bretton Woods III“, kde vzniká nový globální finanční řád, potenciálně soustředěný kolem měn krytých komoditami a výrazně snížené dominance dolaru. Investoři by měli pozorně sledovat pokračující akumulaci zlata centrálními bankami, úspěšné zavádění a přijímání alternativních platebních systémů BRICS a jakékoli další rozšiřování bloku BRICS, což vše bude signalizovat tempo a směr této hluboké globální finanční transformace.

Závěr: Nový úsvit pro globální finance

Dedolarizační úsilí BRICS představuje hlubokou a strategickou výzvu pro dlouhodobou dominanci amerického dolaru v globálních financích. Klíčová poznatky podtrhují odhodlaný a mnohostranný přístup: neúnavná podpora obchodu s místními měnami, ambiciózní rozvoj alternativních platebních systémů, jako jsou BRICS Pay a BRICS Bridge, a významná, pokračující diverzifikace národních rezerv, s prominentním zaměřením na akumulaci zlata. Toto hnutí není pouze ekonomické, ale i hluboce geopolitické a jeho cílem je podpořit větší finanční suverenitu členských států a změnit globální mocenskou rovnováhu.

Trh by měl do budoucna očekávat postupné, ale přetrvávající snižování podílu dolaru na mezinárodních transakcích. I když úplné a okamžité sesazení z trůnu je vzhledem k zakořeněným strukturálním výhodám dolaru nepravděpodobné, dynamika iniciativ BRICS naznačuje zásadní přeorientování globálních finančních toků. To nevyhnutelně vytvoří složitější, multipolární měnovou krajinu, kde ostatní hlavní měny, zejména čínský jüan, hrají stále významnější roli. Tento posun bude přínosem pro producenty komodit v zemích BRICS+ tím, že je ochrání před volatilitou a sankcemi dolaru, a zároveň potenciálně představuje výzvu pro americká finanční aktiva a instituce, které dlouhodobě prosperují pod hegemonií dolaru.

Trvalým dopadem této dedolarizační hry bude diverzifikovanější a distribuovanější mezinárodní měnový systém, který zásadně změní geopolitický vliv dříve soustředěný v rukou USA. Znamená to hmatatelný krok k novému světovému řádu, kde je ekonomická a politická moc rovnoměrněji rozložena. Pro investory budou nadcházející měsíce klíčové. Doporučuje se věnovat pozornost pokroku a míře zavádění alternativních platebních systémů BRICS, pokračující internacionalizaci jüanu a trendům akumulace zlata centrálními bankami. Klíčové bude také sledování geopolitického vývoje a potenciálních politických reakcí ze strany BRICS i západních zemí. Strategická diverzifikace měnové expozice a identifikace příležitostí v měnách BRICS, zlatě a aktivech krytých komoditami se může ukázat jako zásadní pro navigaci v tomto novém úsvitu globálních financí.