Turecko směr BRICS

„Kdybyste byli v Turecku, ke které skupině byste se přidali? Na jedné straně G7, na druhé země BRICS. Všimněte si, že se neptám na členství v EU. Protože odpověď je známá. V roce 2029 oslavíme 70. výročí naší členské přihlášky! To je velmi vzrušující... Koneckonců, naše žádost čeká již 70 let. Ale ať je to jak chce, toto téma, které nás všechny nudí, vynechám,“ píše v úvodu autorka.

Odpověď na otázku,   položenou na začátku: "G7 nebo BRICS?" - také to není tak jednoduché. Nežijeme v době, kdy si můžeme bez váhání vybrat členství v G7, sestávající ze sedmi ekonomik považovaných za nejrozvinutější na světě: USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Francie, Itálie. Samozřejmě existuje i taková alternativa, jako je BRICS, založený Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou, ke kterému se v roce 2010 připojila Jihoafrická republika.

Podívejme se na některá čísla. Z hlediska ekonomické a demografické váhy je BRICS větší než G7. Země BRICS, kam letos patří také Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty, tvoří 46 % světové populace, země G7 méně než 10 %. Podobná situace je s národním důchodem. Pokud je podíl zemí BRICS na světové ekonomice 35 %, pak země G7 jsou 30 % a u sedmi rozvinutých zemí bude toto číslo, jak si všimneme, nadále klesat. Očekává se, že v roce 2050 se podíl zemí G7 na světové ekonomice sníží na 20 %, zatímco země BRICS naopak vzrostou na 50 %. V tomto ohledu musím důležité připomenout: není to tak dávno, co byl podíl zemí G7 na úrovni 50 %. Na pozadí tak lákavého snímku zájem o BRICS přirozeně rostl. Když k tomu přičtete příjmy více než 40 zemí, které formálně požádaly o členství v bloku, lze očekávat, že jeho atraktivita ještě poroste.

Pokud jde o dnešek, ve finančních kruzích se už nějakou dobu mluví o tom, že Turecko oficiálně požádá o vstup do BRICS. Nyní  některé zahraniční informační zdroje informovaly, že Turecko již takovou žádost podalo. Dovolte mi krátce pohovořit o tom, co pro nás tento krok může znamenat a jaké může mít důsledky.

Na jedné straně EU a Celní unie, na druhé NATO a na třetí BRICS, skládající se ze zemí, se kterými Spojené státy vedou politickou a ekonomickou válku (pardon, na které je uvaleno embargo). Samotné Turecko je důležitým mocenským centrem v regionu díky svému ekonomickému, vojenskému potenciálu a politickému vlivu. EU, ačkoli nás držela u svých dveří už 65 let, nechce Turecko v takové situaci ztratit, nebo ho alespoň postoupit zemím BRICS. Největší obavou Spojených států a NATO je, že BRICS se v další fázi vyvine směrem k vojenskému bloku. Vezmeme-li toto v úvahu, jakékoli kontakty mezi BRICS a Tureckem se stanou trumfem v našich rukou v procesu členství v EU a ve vztazích se Spojenými státy.

V závěru na stránkách listu Sabah Hülya Güler  Uvádí: Turecko se zatím oficiálně nevyjádřilo ke svému záměru stát se členem BRICS. To samozřejmě neznamená, že tato problematika není při mezinárodních kontaktech nastolena a turecká strana ji nezvažuje. Bez ohledu na to, co kdokoli říká, BRICS, která má potenciál vyvinout tu nejserióznější iniciativu, aby mohla konkurovat dolaru, zaujímá důležitou pozici v globální ekonomice a je na cestě stát se alternativním sdružením v současném světovém řádu. Velmi zajímavý je také postup pro přijetí ke členství. Členové sdružení poskytují seznam zemí, jejichž žádosti přijímají. V současné době je členy bloku deset zemí. Uvidíme, které státy se letos připojí. Turecko? Oficiální oznámení nabídky zatím není, ale který odbor by nechtěl člena, jako je Turecko? 

Vybrala a přeložila Jana Putzlacher