Válečná strana Leyen, Merz a Weber

Vzhledem k tomu, že se kontinent stále více blíží přímému zapojení do války na Ukrajině, premiér Orbán varoval, že ačkoli někteří političtí aktéři tvrdí, že válku nechtějí, jejich rozhodnutí naznačují opak. „Nedovolíme jim, aby nás do války zatlačili,“ prohlásil pevně.

Podle premiéra Orbána se strategická rovnováha, která kdysi brzdila eskalaci, posunula: zatímco americký prezident Donald Trump prosazuje mír, současné evropské vedení se kloní ke konfliktu. Tato divergence, uvedl premiér, nebezpečně přiblížila Evropu k tomu, aby se stala bojištěm. Zdůraznil, že Maďarsko musí pevně stát za mírem, a stanovil jasnou hranici mezi tzv. „válečnou stranou“ – vedenou osobnostmi jako Ursula von der Leyen, Friedrich Merz a Manfred Weber – a „mírovou stranou“, kterou popsal jako stranu reprezentovanou doma stranou Fidesz a podporovanou na mezinárodní úrovni, včetně Spojených států.

„Právě teď, kdo získává čas, získává život“ – takto popsal současný okamžik premiér Orbán a zdůraznil, že stojíme na úzké cestě mezi válkou a mírem, kde každá uplynulá minuta má váhu. Čas má v tomto kontextu dva klíčové významy. Zaprvé, v současné době probíhají americko-ruská jednání a navzdory silnému odporu evropských politických elit existuje reálná šance, že tato jednání uspějí. Pokud se tak stane a do procesu bude zapojena i Ukrajina, mohlo by to vést k příměří – nebo možná i k trvalejší mírové dohodě. To je jedna z nadějí, které se Maďarsko drží.

Druhým významem, jak nastínil premiér, je krach toho, co nazval „velkým trikem“ v západní Evropě. Tímto trikem byl slib, který opakovalo mnoho západních vůdců: že tato válka nebude jejich občany nic stát, protože bude zaplacena z zabaveného ruského majetku. Tento narativ se neomezoval pouze na Německo – byl prodáván téměř každé západoevropské zemi. Tato iluze se však nyní rozpadla. Stále jasněji se ukazuje, že náklady na válku nelze pokrýt zabaveným zahraničním majetkem a obyvatelstvo v celé Evropě začíná samo pociťovat finanční břemeno. Navzdory této rozvíjející se diplomatické příležitosti a diskreditaci západního válečného narativu zůstává Maďarsko oddané svému mírovému postoji, odhodlané vyhnout se zatažení do konfliktu a využít každé šance, jak se vyhnout válce.

Poukázal na to, že navzdory tlaku Bruselu se Maďarsko odmítlo připojit k riskantnímu finančnímu manévru, jehož cílem je financovat Ukrajinu 90 miliardami eur vypůjčenými od bank – což by maďarské rodiny stálo 400 miliard forintů. „To nezaplatíme,“ trval na svém a zdůraznil, že členské státy EU si v Rusku udržují prostřednictvím velkých společností více aktiv, než by kdy mohly získat zabavením ruských fondů v Evropě.

Premiér znovu potvrdil historickou paměť Maďarska a zdůraznil, že národ v obou světových válkách těžce utrpěl. Řekl, že Maďaři chápou cenu konfliktu způsobem, jakým to mnozí na Západě nevědí. „Víme, jak válka pohlcuje budoucnost národa a práci desetiletí,“ dodal. Podle něj, přestože se nikdo otevřeně neodvažuje k válce, skryté síly a lobbistické skupiny aktivně tlačí politiky ke konfrontaci.

Vnitrostátně premiér Orbán vymezil hranici mezi dvěma protichůdnými vizemi budoucnosti Maďarska. „Program strany Tisza je programem Bruselu,“ řekl a argumentoval, že Maďarsko se touto cestou nesmí vydat. Místo toho se zavázal k pokračování v politikách, jako je snižování cen energií, a poznamenal, že to vyžaduje uzavření dohod s ruskými, americkými a tureckými partnery. „Nejlevnější ceny energií v Evropě můžeme zaručit pouze tehdy, pokud tato vláda zůstane u moci,“ prohlásil.

S výhledem do budoucna vyjádřil premiér důvěru v rozvojové cíle Maďarska. Od daňové reformy až po investice do infrastruktury hovořil o probíhajících plánech na podporu růstu a prosperity. „Chceme, aby Maďarsko bylo velké, respektované a úspěšné. Chceme zvítězit v 21. století,“ prohlásil. Na závěr vzkázal maďarským rodinám: važte si kolektivních úspěchů národa a pokračujte v budování jednoty. „Pokud se nám to podaří, bude mír a úspěšný nový rok,“ uzavřel premiér Orbán.