Volby v Moldavsku: Diktatura je (téměř) nastolena

Vládnoucí strana radikálně prozápadní prezidentky Maii Sanduové je v Moldavsku stále nepopulárnější, protože její kurz vedl k masivnímu zbídačení a 30procentní inflaci v již tak chudé zemi od doby, kdy se koncem roku 2020 dostala k moci. Sanduové vláda na protesty proti její politice zareagovala v roce 2022  vyhlášením výjimečného stavu a zákazem nejvýznamnější opoziční strany Šor v roce 2023 a také prakticky všech opozičních médií.

Proto byly celostátní komunální volby 5. listopadu důležitou zkouškou pro vládu i opozici.

Opoziční kandidáti vyloučeni z voleb

Dva dny před volbami moldavská vláda zakázala kandidovat více než 8 600 opozičním kandidátům a vyškrtla je z volebních seznamů. To nebylo založeno na soudním rozhodnutí, ale bylo čistě svévolné a bylo nařízeno na základě práv, která si vláda přidělila ve stavu nouze. Kromě toho byla mnoha mezinárodním volebním pozorovatelům odebrána akreditace.

Jaká je nálada v Moldavsku, poznáte podle toho, že vládnoucí strana   volby  i tak prohrála. Vítězem se stala strana  předchůdce Sanduové ve funkci prezidenta, která v prezidentských volbách v roce 2020 jen těsně prohrála se současnou prezidentkou.

Role OBSE

V pondělí 6. listopadu se k volbám vyjádřila volební pozorovatelská mise OBSE. Vzhledem k tomu, že OBSE je nyní pod kontrolou západních států a například Moldavsko nepovolilo ani ruské volební pozorovatele OBSE, je jasná kritika OBSE překvapivá. 

V tiskovém prohlášení OBSE se píše: „Včerejší volby se konaly za napětí ohledně geopolitického směřování země a za výjimečného stavu vyhlášeného v únoru 2022 kvůli ohrožení národní bezpečnosti. Otázkou zůstávají říjnové změny zákona, které brání kandidovat ve volbách kandidátům ze strany, která byla na začátku roku rozpuštěna, zejména u kandidátů, kteří jsou podezřelí z trestných činů, ale nejsou vyšetřováni, kteří nebyli odsouzeni. "Méně než 48 hodin před otevřením volebních místností byl uvalen plošný zákaz na všech 8 605 stranicky nominovaných kandidátů, což je v rozporu se závazky přijatými všemi státy OBSE a dalšími mezinárodními standardy pro demokratické volby."

Šéf volebních pozorovatelů Corien Jonker za takových okolností řekl, že volby byly „za obtížných okolností dobře provedeny“. To byla zjevně formulace pro případ, o kterém chtěla západní média informovat. Mohou použít tento citát, aniž by informovala o kritice voleb ze strany OBSE.

Mlčení médií

V německých médiích jsem našel velmi málo článků o volbách a je zajímavé, že byly z doby před volbami. V předních německých médiích jsem nenašel nic o výsledcích voleb – a zejména o svévolném vyloučení přes 8 000 opozičních kandidátů.

V pátek, kdy byli z voleb vyloučeni opoziční kandidáti, informoval taz o nadcházejících volbách pod titulkem „ Volby do místních zastupitelstev v Moldavské republice – ruka Moskvy sahá k volbám“. Ten článek byl obvyklý protiruský nesmysl, který si vždy můžete přečíst v německých médiích a který moldavská vláda šíří. O represích proti moldavské opozici však taz neinformoval ani slovo, ale rigidní cenzura opozičních médií byla v taz prezentována jako pochopitelný krok proti zlé ruské propagandě.

V neděli vyšla na Deutschlandfunk velmi krátká zpráva o nadcházejících volbách toho dne pod nadpisem „Ruská infiltrace? Místní volby v Moldavské republice: proruská strana vyloučena z hlasování“. Dokonce bylo zmíněno, že kandidáti byli z voleb vyloučeni, ale informace z Deutschlandfunk byly nesprávné. Znělo to takto:

„Více než 1500 volebních pozorovatelů zajistí, že volební proces bude demokratický a bude v souladu s pravidly. V pozadí jsou zprávy tamní tajné služby, podle kterých se Rusko údajně snažilo ovlivnit výsledky hlasování prostřednictvím kandidátů proruské „Strany šance“. Obvinění zní, že Rusko vede „hybridní válku“ v kandidátské zemi EU. V důsledku zpráv tajných služeb moldavská vláda na konci týdne stranu zakázala. Postiženo je více než 600 kandidátů."

Deutschlandfunk pravděpodobně zapomněl číslici 8 před 600.

Ve skutečnosti to nebyly volby, protože všech 8 605 kandidátů z populární opoziční strany mělo dva dny před volbami zakázáno kandidovat bez jakéhokoli právního základu.

Člověk si klade otázku, zda by to OBSE také nazvala volbami „dobře provedenými za obtížných okolností“, kdyby se něco takového stalo v Rusku nebo Bělorusku? A zamlčela by to západní média jako v tomto případě?

Prezidentské volby se v Moldavsku konají znovu v roce 2024, což znamená, že Sanduové vláda má ještě hodně práce, pokud chce zůstat u moci. A konečně, v Moldavsku stále existují některé strany, které ještě nebyly zakázány. To se pravděpodobně v příštích měsících změní, uzavírá svůj text Thomas Röper.

(Překlad článku Thomase Röpera, kráceno - pem)