Neodpovědné ekonomické plány české pravice

Současná vláda dělá jistě celou řadu chyb, ale v zásadě je schopna řešit problémy této země. Až do začátku pandemie v březnu minulého roku byla česká ekonomika ve výtečném stavu. Hospodářství rostlo, zadlužení státu v relaci k HDP klesalo, rostly reálné mzdy i reálné důchody.

Vláda si udržovala velice slušnou podporu, alespoň podle průzkumů veřejného mínění vzato. To se v posledních měsících změnilo. A. Babiš udělal několik závažných politických chyb, když se snažil řešit pandemii nikoliv podle rad epidemiologů a dalších odborníků, ale podle doporučení svých marketérů.

V prvních týdnech letošního roku se situaci v zemi, po předchozím předčasném rozvolnění před Vánocemi, podařilo opozici prakticky zcela chaotizovat. Nicméně vláda i v obtížných podmínkách, kdy musela bojovat o každou pozici zejména při prodlužování nouzového stavu, dokázala srazit čísla nově nakažených a čísla obětí covidu-19 na velmi přijatelnou úroveň. Daří se také rychle očkovat obyvatelstvo, když se povedlo vcelku stabilizovat a postupně i urychlit dodávky vakcín proti covidu -19.

Myslím, že je reálné dosáhnout toho, aby zhruba v polovině prázdnin bylo proočkováno 7 milionů lidí. A postupně tyto počty ještě navyšovat.

V tomto týdnu zveřejnily opoziční strany, které si již rozdělují mezi sebou ministerstva, své volební programy. V těchto programech se zejména v ekonomické oblasti projevuje nekompetentnost těchto stran. Jejich neschopnost vládnout. Tyto strany (ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09) jsou vesměs sedm let bez zkušenosti z vládnutí. Piráti nemají zkušenosti žádné.

Některé věci v ekonomické oblasti si tyto strany prostě vůbec nepřipouštějí. Nepřipouštějí si např. to, že přicházejí (pokud vůbec přijdou do vlády) po pandemii k vyjedenému krámu. Obří schodky státního rozpočtu dosáhnou jen za dva uplynulé roky (2020, 2021) k 1 bilionu korun. To, co je možné tolerovat za pandemie, aby se nerozpadly struktury státu a jeho ekonomika, kdy je potřeba vynaložit desítky miliard korun na pomoc celé řadě profesních a dalších zájmových skupin už za normálního stavu nebude možné.

Zájmem příští vlády, ať už bude jakákoliv, bude obnovení rychlého hospodářského růstu a konsolidace veřejných financí. Jinak řečeno, rychlé snižování deficitu státního rozpočtu v relaci k HDP.

Pokud dnes Piráti a STAN hovoří o tom, že vrhnou na obnovu a modernizaci ekonomiky země další biilion korun, je to už poněkud chimérická úvaha. Jestli bude zadlužování státu pokračovat takovým tempem, ratingové organizace sníží rating České republiky. To by ve svých důsledcích znamenalo razantní růst výdajů na obsluhu státního dluhu, v řádech dalších desítek miliard korun.

Všech pět stran, presumptivní vládní koalice pravého středu, vůbec nemluví o tom, že by přestal platit tzv. daňový balíček, což by umožnilo vrátit do státního rozpočtu každoročně 70 – 80 mld. korun.

Lídři pravice hovoří o tom, že by zavedli některé nové daně (digitální daň), ale tyto nové daně by přinesly do státního rozpočtu každoročně 12 – 15 mld. korun. A to není žádná sláva.

Termín daňová progrese je u pravice zakázán. Stejně tak jako možnost zdanění velkých hospodářských subjektů. Zejména Piráti a STAN se opájí tím, že tím kýženým zdrojem, který postaví příjmy státního rozpočtu zpět na nohy, bude redukce počtu daňových úlev, zejména u daně z příjmu. V tomto případě se jedná o chimérických až 300 mld. Kč. O tomto problému věděli již předchozí ministři financí – M. Kalousek a A. Babiš – ale kromě krásných řečí na začátku výkonu funkce ministra financí, neudělali pro věc nic. Pochopili, že by si to vyžádalo boj s desítkami zájmových skupin, které mají poměrně velký a někdy rozhodující vliv na exekutivu státu. Prostě by to byl boj, který se nedá vyhrát. A jak by ho mohla zvládnout koalice, která by zatím podle převážné části průzkumů možná mohla vyhrát volby, ale jen s těsnou většinou. A známe českou pravici. Tyto strany se rozhádají do půl roku a za rok mohou být mimořádné volby. Něco podobného vídáme již přes rok v přímém přenosu na Slovensku.

Některé jednotlivé věci, se kterými obě pravostředové koalice v programové oblasti přichází, jsou zajímavé. Ale nemyslím si, že o výsledku příštích voleb rozhodne to, kdo bude chtít utratit více peněz na digitalizaci. Něco jiného je snaha o urychlení modernizace české ekonomiky, a to zavedením progresivních technologií, robotů, automatizovaných systémů, jejich urychleným odpisování. 

Ale osobně si myslím, že tato témata volby nevyhrají. A tak dost záleží na tom, s čím ve svých programech přijdou sociální demokracie a hnutí ANO.