Ambiciózní projekt České století strhává dolů historická nedůslednost
Na mysli mám zejména posledně odvysílaný díl o převzetí moci komunisty v únoru 1948. Za prvé nebyl ani náznakem zmíněn předchozí vývoj let 1945 - 1948, který by posluchačům uvodil následné děje a události. Film začal ,,skokem" do 20. února 1948, tedy dne, kdy 12 nekomunistických ministrů podalo demisi na protest proti zkomunizování policie komunisty a divák byl bez znalosti kontextu ,,hozen" přímo do víru tehdejších dramatických událostí. Autoři (scénárista P. Kosatík a režisér R. Sedláček) nevysvětlili zejména roli V. Zorina, tehdejšího náměstka Narkomindělu (sovětského ministerstva zahraničních věcí), který narychlo přijel do Prahy, aby tlumočil Stalinovu směrnici, aby komunisté využili vládní krize k definitivnímu uchopení moci. Zorinova role ve filmu je v podání autorů zcela nadbytečná.
Film se rovněž nezabývá faktem, že Gottwald byl na počátku vládní krize poněkud váhavý a pod stálým tlakem radikálních komunistů, jako byli V. Kopecký, J. Ďuriš či V. Nosek. Až po Zorinově intervenci se posléze předseda KSČ rozhodl využít demise ministrů k nastolení mocenského monopolu KSČ beze zbytku. V tomto dílu není ani věnován dostatečný prostor sjezdu závodních rad, ani generální stávce a boji o Lidový dům. Tyto události jsou zde zmíněny toliko okrajově.
Předseda národních socialistů P. Zenkl, který s H. Ripkou inicioval odchod z vlády, je zde vykreslen nevěrohodně a na diváka jeho dikce působí lehce komicky. Autoři jej znázorňují jako nervově značně nestabilního člověka, který neví, co vlastně podáním demise způsobil. Naopak ztvárnění E. Beneše je daleko uvěřitelnější a odpovídající dané realitě.
Pro znázornění dramatičnosti děje bych také očekával, kdyby Kosatík zmínil, co by se dělo v případě, že by prezident Beneš demise nepřijal. V tom případě by odbory vyhlásily generální stávku, konaly by se veřejné schůze za odstoupení prezidenta a začalo masové zatýkání nekomunistických politiků, v případě odporu demokratických stran i zajišťování poslanců bez ohledu na jejich imunitu. Mimochodem seznam zatýkání nekomunistických představitelů byl připraven jako tzv. ,,Seznam B" komunisty v Bezpečnosti.
Je škoda, že výše zmíněné události nebyly do tohoto dílu zakomponovány, neboť byly důležitou součástí únorových událostí. Přes výše uvedené nedostatky lze ovšem hodnotit České století pozitivně. Cyklus se snaží osvětlit divákům zajímavou formou i zpracováním zásadní historické mezníky v českých dějinách, i když jeho edukativní linie je trochu kolísavá.
Foto: Česká televize
Komentáře
Sleduji tento seriál se zájmem a na rozdíl od Vás bych tam těch "opomenutí" především v tomto dílu tolik neviděl. Podotýkám, že se tím obdobím rád zabývám a že jsem měl to štěstí čerpat poznatky od přímých účastníků - mých rodičů. Takže jsem věděl o roli soudruha Zorina. Byla tehdejším "obyčejným" lidem známa. Problémem je fakt, že mládež netuší co se dělo v roce 1989, má tedy o roce 1948 podobné znalosti jako o jednotlivých etapách druhohor.
Je zapotřebí si uvědomit, že tenhle složitý proces se musí vmáčknout do velmi krátkého času. Pavel Kosatík a další nepochybně vzali na vědomí, že typický český divák, potažmo mladý divák (o kterého hlavně jde) by nevydržel v prime-time něco na způsob ryzího dokumentu. To je věčné dilema.
Ano: fůra věcí tam byla pouze zmíněna a kdo to období blíže nezná, tak bloudil (to si opravdu nemyslím o Vás, aby bylo jasno!!!). Takže Zorin tam byl. Osnovatelé demise tam byli a byli skutečně tak naivní, neprozřetelní, nejednotní a tak dále. Sjezd závodních rad tam zmíněn byl, vystoupení Klémy také, generální stávka byla sice jen zmíněna, ale byla tam. To vše muselo na Edvarda Beneše nesmírně zapůsobit. Tento člověk byl osobnostně velmi složitý a proto by žádná gesta (odstoupit apod.) nedělal.
Pro mne (a dovolím se holedbat, že jsem v otázce VÚ 1948 fajnšmekr) byly zajímavé dva momenty: Ten první je takový trochu bulvární - jen tak ze zvědavosti bych rád věděl, zda Marta Gottwaldová tam opravdu někde roznášela párečky. Coby paní prezidentová žila potom "na jiné planetě".
Ten druhý moment já považuji za zřejmě málo prozkoumaný. Je to role Jana Masaryka. Bohužel s ním nikdo z odstupujících ministrů nejednal (Sancta simplicita!), ale otázka, že mu komanči "něco slíbili" tam byla. Slíbili mu funkci prezidenta, což manio-depresivní Jan ASI přijal - zřejmě v odbobí manickém. A podle mne skutečně spáchal sebevraždu, v období deprese, kdy si uvědomil, že stačil jeden hlas. TAKÉ TEN JEHO. Nebylo tam zmíněno důležité "poselství" od T.G.M., který mu kladl na srdce: buď vždy na straně Beneše.
Hodně málo byla zmíněna (ale byla) role soc-demáků, kteří předtím /také hodně/ prohráli volby, ale mohli sehrát důležitou funkci na misce vah. Opakuji STAČIL JEDEN JEDINÝ HLAS ....... a bylo by to zvládnutelné, i když pochopitelně nikoliv vítězné. Stalin by si nenechal tuto provincii uniknout do nějaké demokracie. Velmi dobře to celé hodnotil tehdejší velvyslanec USA v ČSR Laurence A. Steinhardt - parafrázuji: Bylo by to velmi těžké v dalších letech žít s provokujícími komunisty ve vládě, ale velmi nešťastně zvoleným postupem se zcela vytratila opozice.
Velmi přesně byl vykreslen Edvard Beneš, s tím souhlasím. Jeho velké zdravotní problémy tam byly jenom naznačeny. Nechci se přít, ale nepřesností (podle mne) byl údaj, že milicionáři fasovali ostré nádobě - údajně 30 kusů na osobu. Pokud já vím, tak tohle komunisti neriskovali, ale rád se nechám poučit.
Co tam tedy vůbec nebylo (ale to tvůrcům nevyčítám) byla známá skutečnost, že přes ubezpečování KSČ během krátké doby tato partaj pohltila sociální demokracii. Tento fakt se zřejmě "ztratí v přepisu", nikoliv úmyslně, ale právě proto, že se to do dalších dílů zřejmě nevejde. Což je škoda.
Opakuji, že tento díl seriálu se mi líbil.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.