„Barbarský stát se zhroutil“

Celý bidenovsko- progresivistický svět je naladěn na nadšenou oslavnou protiputinovskou tóninu a podobně zareagovala i   protiruská sekýrnice Kaya Kallasová, nová šéfka zahraniční politiky EU,  která uvedla, že „konec Asadovy diktatury je pozitivní a dlouho očekávanou událostí, ukazuje také slabost Asadových příznivců, Ruska a Íránu .“

Ne že by nepochybně Bašár Asad nebyl autoritativní vládce, který ve střetu s hordami neuřiditelných islamistických teroristů a nejrůznějších dalších odbojných stejně teroristických skupin nepoužíval stejné brutální metody, jako používali i oni, ale už i v našich médiích od prvních hodin po pádu Asada analytici, kteří nežijí výhradně protiputinovskou ideologií vidí vážné problémy v onom pocitu nástupu pohodového a pokojného uspořádání.

Pokládat totiž dosavadní ozbrojenou opozici, ve které je hlavní údernou silou organizace Tahrír al-Šám, uznávaná jako teroristická ve Spojených státech, Turecku a Rusku, vedená Abu Muhammadem al-Julanim, jako cokoliv osvobozujícího pro národy Sýrie, kterou by liberální Západ měl podporovat, lze hodnotit jako zvlášť rafinovaný eufemismus mající charakter hlouposti létající holubičky.

To, že Putin skutečně odtáhl svou ochranou ruku od Asada je nepochybné a jistě na to má vliv i priorita v řešení ukrajinské otázky, která nepochybně zajímá celý svět.

Ale nejen o to jde.

A ač již delší dobu nebyl důvod se Sýrií zabývat (a za znalce detailů se rozhodně neodvažuji pokládat), zaznamenal jsem už před nedávnem při čtení ruských portálů jakousi poznámku spíše na okraj, že se Vladimír Putin nemíní v Sýrii už dál vojensky angažovat, když se sám Asad přestal starat o elementární potřeby většiny Syřanů a hlavně ztratil i vůli vést svá vojska proti teroristům.

A tak nyní, kdy už odpadly dramatické komentáře, že ruské vojenské letadlo s Asadem bylo sestřeleno, lze konstatovat, že se Putin už jen postaral slušně o Bašára Asada a jeho rodinu, který obdržel v Rusku humanitární azyl, neboť Putin přece jenom nenechává i své padlé zahraniční stoupence na holičkách. Ale to velké mocnosti jako Rusko, stejně jako USA dělají standartně.

Že jen tak mimochodem, dokud byl Asad ještě aktivní získal významnou podporu v celosvětových arabských a islámských organizacích spolupracujících samozřejmě i se Západem je dobré na tomto místě připomenout.

A že další bidenista a protiputinovský Petříček Fiala se svou poznámkou, že Asad na spolupráci s Ruskem doplatil, se jako vždy v poslední době zesměšnil a úplně zazdil svou spoluaktivitu s premiérkou Meloniovou, kterou ještě nedávno plánovali udělat, tranzitní most na odfiltrování množství uprchlíků směr Sýrie, by také nemělo zapadnout. Když Petřík nyní plácá, že Asad doplatil na Putina, zdá se, že i Petříček byl vývojem zaskočen a fakt nyní nevím, kam ty uprchlíky bude chtít vypuzovat, zejména když se sem a logicky, nové vlny prchající před tentokrát   sice prozápadními a protiruskými, ovšem neméně brutálními teroristy.

A nemělo by ani zapadnout, že Donald Trump naléhavě pronesl, že Sýrie není pro USA přátelskou zemí a nepřeje si aby se v ní USA angažovaly.

Vcelku logicky Bidenova administrativa, v předposledních záchvěvech moci, aby ukázala, že to pochopitelně vidí jinak, nařídila bombardování vybraných částí Sýrie.

Ať tak či onak, bidenovský Západ bude čekat vysněné období, kdy Putin zjevně ze Sýrie odešel, ovšem ono vítězství Západu bude s vysokou pravděpodobností pěkně krvavé. A mnohý si i na Západě možná posteskne „Zlatý barbar Asad. “