Hůř už bylo…

Nový rok je vždy důvodem k zamyšlení. Každý z nás se logicky zamyslí nad svým osobním životem a ne nadarmo je na prvním místě zdraví. A chtě nechtě se v dalším rozjímání obracíme ke společnosti, ve které žijeme a ke světu, který ji spoluurčuje.

V tomto smyslu ta rozhodující většina, která jistě neodpovídá Pavlově definici význačné části společnosti, tedy té části, která sní o vítězství Ukrajiny, podporuje bruselský režim, nenávidí Babiše i Turka, která v říjnu prohrála volby a smetla po čtyřech letech  nenáviděnou Fialovu vládu má před sebou vcelku sympatické vyhlídky.

V Americe zvítězil dábel Donald Trump, který jistě není ideální, ale minimálně je jasné, že chce za každou cenu ukončit konflikt na Ukrajině a i když při tom často dělá boty a je schopen prakticky obden změnit svou rétoriku, jeden den chválit Zelenského a kritizovat jej za bombardování Putinova sídla, aby další den naopak Putina ostře kritizoval, že jde o výmysl.

Chrlí také proud sankcí, kdy chvíli vyhlásí drastická cla proti Indii a Číně, že odebírají ropu a plyn z Ruska, aby zanedlouho zjistil, že není schopen tyto dvě asijské velmoce donutit k povolnosti.

To hlavní a nejdůležitější ovšem platí. Na rozdíl od Bidenovy administrativy, která svými hrubými chybami a odmítnutím agresivního rozšiřování NATO k hranicím Ruska a podpoře Ukrajiny coby nástroje porážky Ruska coby nepřítele Západu zavelel k přijetí strategické  stability s Ruskem…

Věci se rozhodně posouvají k lepšímu, i když si přestaňme dělat iluze, že změna nastane ihned.

Mnohem větší význam má, alespoň pro kritiky současné válkychtivé EU, drasticky potlačující svobodu projevu, že on a jeho lidé neváhají otevřeně svět Ursuly von der Leyen a Kaji Kallas  kritizovat a podporovat realistickou a nezávislou podporu alternativních stran, kdy nesporně Babišova trojkoalice bude mít zelenou.

A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu.

Nová trojkoalice teprve začne pořádně pracovat.

Můžeme mít výhrady, a jistě i máme, například k počátečním proukrajinským výlevům ministra obrany Zůny, jimž aplaudovaly váleční štváči typu Černochové a spol., ale je povzbudivé že si šéfové SPD si zbloudilového ministra rychle dovedly zpacifikovat.

Klacky samozřejmě bude Babišovi a spol. házet  pod nohy válečnický prezident Petr Pavel, pro něhož je válka proti Rusku tím nejkrásnějším cílem.

Bohudík Babiš a  celá trojkoalice je jasně protiválečná.

Andrej Babiš na sociálních sítích včera vyslovil své přesvědčení, že  letošek bude rokem míru. Šéf hnutí ANO také ostře také  odsoudil  když politici straší válkou.

„Místo hledání cest k uklidnění slyšíme stále častěji řeči o tom, že válka je nevyhnutelná, že přijde za dva nebo tři roky. To není odpovědná politika. Politici nemají strašit válkou, jejich odpovědností je, aby války skončily,“

„Přeji si, aby byl rok 2026 rokem míru, a já věřím, že bude,“ prohlásil Babiš.

„Odmítám tezi, že mír je slabost, dodal

Babiš také řekl, že by si přál, aby byl letošní rok rokem hrdosti. Aby lidé byli hrdí na to, že jsou občané České republiky, a nebáli se dát najevo, že jim na zemi záleží. Český národ byl podle Babiše vždy pracovitý, šikovný a odolný. Spoustu vědců, lékařů, sportovců, umělců, vynálezců, programátorů, živnostníků, firem a podnikatelů podle něj Česku závidí celý svět.

Podle Babiše udělá vláda všechno pro to, aby se rozdělená společnost začala sjednocovat, hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví. Cílem kabinetu ANO, SPD a Motoristů podle něj je, aby se Česko stalo zemí, kde má smysl pracovat, podnikat nebo zakládat rodiny.

I Tomio Okamura se přidal a prohlásil,  že je nutné přestat dodávat Ukrajině zbraně.

Co více si přátelé přát? Můžeme mít nejlepší možnou vládu, jakou jsme si zvolili.

A drobné chybičky se časem usadí.