Ladislav Žák: Marťanská komise…

Byl bych velmi rád, aby následující řádky nebyly brány v osobní rovině. Jsem dalek toho, abych si mohl dovolit kritizovat nebo dokonce soudit podobným způsobem lidi, které osobně vůbec neznám. Z vystoupení bývalých eurokomisařů jsem měl pocit jakési nepřekonatelné vzdálenosti od světa lidí, že jsem si kladl otázku, jestli ještě mají vůbec lidský genofond. Možná jde o mimozemšťany, napadlo mě a vzpomněl jsem si na Jiřího Paroubka, který chtěl program ČSSD prosazovat třeba s Marťany.

Hned zpočátku následujícího týdne Prahu navštívila ministryně zahraničí EU paní Mogheriniová a musím říci, že její chování, vystupování i vystoupení potvrdilo, že v Bruselu budou mít Marťani zřejmě větší hnízdo. Celým svým verbálním i nonverbálním projevem naznačovala, že přichází k nám na zem z říše takového nadhledu, že si jen s největšími obtížemi uvědomuje, kde zrovna přistála. Pronesla několik zcela obecných frází, pochválila místní potentáty a odletěla do nadpozemských sfér řešit problémy, o kterých se lidem ani nezdá.

Záhy na to Marťanská komise skrývající se pod krycím názvem Evropská komise rozhodla, že zavede ponižující proceduru s Polskem, které si dovolilo ve volbách vybrat vládu, která neodpovídá nespecifikovaným požadavkům Marťanů. Přitom výsledky polských voleb nevadí v Evropě v zásadě nikomu, tedy mimo Německa, kterému ovšem tradičně vadí už to, že Polsko vůbec existuje. Zůstává tedy ještě možnost, že volby nedopadly podle představ prezidenta EU arcimarťana Tuska, který se dlouhodobě vydává za Poláka. Každá autentická Evropská komise by v současných podmínkách vnitřní i vnější krize EU by se nesnažila ponížit suverénního významný členský stát a urážlivě nakládat s vůlí jeho občanů. To ovšem pro komisi Marťanů neplatí, ti mají své vlastní zájmy. Netrvalo to ani rok a díky jejímu úsilí o zachování integrity EU se poměr hlasů pro „brexit“ obrátil ve prospěch odchodu Velké Británie z EU. Možná chce Marťanská komise pro udržení míru a rovnováhy v Evropě vyhodit z EU i někoho na východě a volba padla na Polsko.

Neuplynul ani týden od černínského setkání a v rozhlase jsem měl možnost vyslechnout euromartokomisařku Jourovou, která krok Marťanské komise obhajovala jako potřebný, nutný ba dokonce nevyhnutelný a otevírající potřebnou diskusi. Musím se přiznat, že s vidinou jejího mimozemského původu jsem se s jejími důvody vypořádal daleko lépe, stejně jako s řadou svěžích nápadů, co je právě nyní pro Evropu to důležité. V každém případě potvrdila, že je natolik mimo realitu, že se mezi bruselskými Marťany úplně ztratí.

A na závěr týdenního marťanského festivalu, jako „finis coronat opus“ vystoupil šéfmarťan pan Juncker a prohlásil, že jeho Marťanská komise navrhla všechno správně, ale členské země komisi neposlechly, čímž oprášil prastarou figuru, že všechno by fungovalo dobře, kdyby nebylo těch, v jejichž prospěch to fungovat má…

Nevím, čím to je, ale vzpomněl jsem si na svého přítele, který říká, že komu dá bůh funkci, tomu vezme duši. Zřejmě u bruselských funkcí odebírá i mozek a s ním paměť, která by měla říkat, pro koho mají bruselští Marťani své funkce vykonávat. Obecně pak musím konstatovat, že Jiří Paroubek měl ke své škodě kolem sebe možná více Marťanů, než si sám myslel. Jenom nebyli zelení a bruselští…

Byli naši, tedy čeští, šmrcnutí do oranžova a co je nejhorší, je jich pořád všude plno…