NATO tu není pro vás nebo demokracii, sděluje Bolton

Čím zřetelnější je vyhlídka Donalda Trumpa v listopadových volbách prezidenta USA, tím pochopitelnější je zájem o to, co nás po změně vlády čeká. Všechno nasvědčuje tomu, jak mylná je představa, že kdyby volby mohly něco změnit, tak by je zakázali. Je to spíš naopak, ani si nedovedeme představit, jak velké změny by to mohly být, a taky, jak s nimi rozumně naložit.

Mokrý děs nemusí přepadnout každého, vypadá to spíše jako šance řešit atlantické vztahy věcně a bez zbytečných iluzí. Lze to také vnímat jako další názorný doklad změn základních mocenských poměrů ve světě, kde americkou hegemonii už nezachrání ani otevřené vyhrůžky silou. Zdá se, že Trump to chápe lépe než jeho bývalý bezpečnostní poradce John Bolton, pro kterého je americký diktát nezpochybnitelný.

John Bolton připomíná, že útoky Donalda Trumpa na Severoatlantickou alianci, včetně úvah o vystoupení z NATO nebo jeho zrušení, pokračují i v současné volební kampani. Něco na tom podle Boltona je, ale Trumpovo zaměření na NATO zastiňuje potřebu podívat se na OSN a další mezinárodní instituce, které jsou podle něj vůči Americe mnohem nepřátelštější. Sám by dal přednost vystoupení z OSN, nebo mu aspoň přestat platit. Píše o tom v sobotním vydání Wall Street Journal.

Bolton se nevyjadřuje k Trumpovým záměrům rychle ukončit válku na Ukrajině, vyhýbat se nekonečným válkám a vymést washingtonskou bažinu. Jako bývalý poradce pro otázky národní bezpečnosti se soustřeďuje na systémové problémy a pojímá je jako obchodní případ. Například se mu nelíbí, že USA platí 22 procent nákladů celého OSN včetně všech agentur. S tím by si poradil docela snadno:

„Jednou ze silných reforem by byl přechod od vyměřených příspěvků ke zcela dobrovolným. Amerika a ostatní členové by platili pouze za to, co chtějí, a trvali by na tom, že za své peníze dostanou odpovídající hodnotu. I kdyby pouze Spojené státy jednostranně přešly na dobrovolné příspěvky, vyvolalo by to tsunami, které by mohlo zásadně změnit celou OSN. Nebo také ne, ale v tom případě bychom za to alespoň neplatili.

Přitom neexistuje žádná šance, že by některá složka OSN někdy dobrovolně přijala takový systém, protože Spojené státy jsou od počátku "dojná kráva" OSN od roku 1945. Místo toho by prezident Trump mohl jednoduše říci, že přecházíme na dobrovolné příspěvky, ať už to někdo jiný udělá, nebo ne.

 Kdyby USA přestaly OSN platit a přišly tak o hlasovací právo na Valném shromáždění, nic se neděje, hlasy Valného shromáždění nejsou závazné a USA tam nemají větší váhu než Vanuatu nebo Eritrea. Zato hlas Ameriky v Radě bezpečnosti, a tedy i její právo veta, je zcela bezpečný, zaručený článkem 27 Charty, a podle článku 108 samotná Charta nemůže být změněna bez souhlasu všech stálých členů včetně USA.“

Bolton pak zvažuje vystoupení z řady agentur OSN, včetně UNESCO. Tam už to dříve provedl Ronald Reagan, ale George W. Bush členství obnovil. Pak z UNESCO vystoupil zase Trump, ale Biden se tam znovu vrátil. Je to klikatá cesta. Ale dobrovolnými příspěvky by Bolton s OSN nekončil:

„Vedle rozsáhlých změn ve financování a členství v OSN by měl Trump trvat na tom, aby se po vypršení mandátu Antónia Guterrese v prosinci 2026 stal generálním tajemníkem OSN Američan. Ačkoli nemám vyhlídky a netoužím po pozici v úřadu Trumpovy administrativy, ve druhém funkčním období bych byl k dispozici jako náš kandidát na generálního tajemníka,“ píše skromně.

Nakonec bývalý prezidentův bezpečnostní poradce a velvyslanec USA v OSN tuto svoji úvahu uzavírá otázkou, zda by Amerika neměla z OSN vystoupit úplně. Kdysi prý tuto otázku položili americké velvyslankyni v OSN Jeane Kirkpatrickové. Odmlčela se, a pak odpověděla: "Ne, nestojí to za ty potíže."

Donald Trump se hodně zabývá tím, jak z členů NATO vypáčit odpovídající příspěvek na obranu, který zdaleka nemusí končit 2 procenty z HDP ročně. Přichází s nápady jako „dvoustupňové NATO“. Když někdo platí málo, máme k němu menší nebo žádné závazky. Rozjařený Bolton nabízí příklad:

„Představte si, že Rusko napadne Polsko. Spojené státy mu přispěchají na pomoc, ale /obraně se nedaří/ Rusko postupuje do blízkosti německých hranic. Americký polní velitel zavolá svému ruskému protějšku: "V Německu si můžete dělat, co chcete. Omluvte nás, prosím, a my se stáhneme do další země NATO, která platí 2 procenta.“

Svět je však nebezpečný a není čas na žerty. Vojenské aliance jsou pro USA důležité, protože jim poskytují jasné bezpečnostní výhody. Nelze spoléhat na mezinárodní instituce, a už vůbec ne na „mezinárodní řád založený na pravidlech“, protože nic takového neexistuje.

„Prezident, který to skutečně pochopí, může Američany znovu probudit k nutnosti působit ve světě z pozic síly, nikoliv vznešené rétoriky a signalizování ctností.

NATO a další vojensko-politické aliance USA nejsou charitativní akce a jsou funkčně odlišné od OSN, mezinárodních finančních institucí a projektu globálního vládnutí. NATO jsme založili a podporujeme, protože slouží tvrdým národně bezpečnostním zájmům USA, nikoliv pro vřelé city k Evropanům nebo kvůli abstraktním pojmům demokracie.

Pokud tak neučiníme, nikdo nás nebude bránit ani udržovat mezinárodní systém nakloněný Americe. To vyžaduje vynakládání potřebných prostředků a rozšíření našeho dosahu prostřednictvím aliancí, jako je NATO. Pokud snížíme své obranné schopnosti nebo ustoupíme z pozic síly, ostatní zaplní vzniklé vakuum, a to vždy v náš neprospěch,“ uzavírá John Bolton.