Yekta Uzunoglu: Erdogan a kmotr

31.5.2021 12:11
Süleyman Demirel, ikona turecké politiky po 2. světové válce, před smrtí novým tureckým politikum nahlas radil, aby nikdy nezlobili Ameriku a Izrael. " Nikdy nemůžete předem odhadnout, co se Vás potká, jestli je pozlobíte"... a věděl o čem mluví. Zlobil Ameriku jako pravicový předseda vlády, a pokaždé ho vojáci sesadili (1971 a 1980) a v druhém případě dokonce strávil nějakou dobu ve vězení. Jeho politicky duchovní učitel dokonce skončil na popravišti (1960).

Erdogan v zajetí své megalomanie kopal do všech evropských politiků a to způsobem, který nemá, ani nemůže mít oporu ani v jinak devastované evropské politické etice. Evropa evidentně neví, co s ním. Plivá jim do obličeje a oni se utírají a jdou se mu poklonit...

Ovšem Amerika si od Erdogana nenechá nic líbit a reaguje nepředvídatelně a neodhalitelně.

Jak jsem na stránkách Nové republiky před třemi lety zveřejnil, CIA se podařilo adoptivního Erdoganova syna dostat do USA, uvěznit ho a následně z něj udělat korunního svědka procesu vedeného proti Turecku za porušení embarga proti Iránu. Trump proces sice zabrzdil, ale po nástupu Bidena opět začal na plné obrátky, a ještě tento rok padne rozsudek, který může býr fatální pro tureckou ekonomiku, protože mezi obžalovanými je i turecká státní banka Halbank.

Ještě za Trumpa byl Erdoganův kmotr Sedat Peker donucen opustit Turecko. Několik měsíců hledal zemi, kde by mohl pobývat. Prošel Černou Horou, Srbskem, Albánií, Makedonií a Marokem. Kamkoli přišel, získal ihned povolení k pobytu, ale žádná z těch zemí neodolala tlaku Turecka a byl donucen opustit zemi. Maroku údajně dal i svoje bezpilotní vojenské letadlo. Pak na chvíli zmizel, jako by spadl do hlubin Indického oceánu.

A pak? Najednou začal přes Youtube pouštět do éteru videa, na nichž sděloval, že je v emirátech, kde ale zcela jistě není, ve skutečnosti musí být na jiném pro něj velmi bezpečném místě.

Doposud pustil do éteru 7 videí, která způsobila mezi erudovanými novináři z New York Times a Washington Post zemětřesení! Turecko proti němu nastartovalo největší razii ve svých dějinách. Zahrnovala týrání jeho dětí a "tělesnou prohlídku" jeho manželky, která je advokátka, proběhly domovní prohlídky, byl zadržen jeho starší bratr (kdo jiný?), jeho vida byla zakázána v digitálních sítích a následovala nekonečná řada "protiopatření". Přesto jeho kazety vidělo už nejméně 40 miliónů Turků a Tureckem se šíří jako vichřice.

O těch sedmi kazetách (jistě bude další pokračování) míní legendární turecký policista kurdského původu Hanefi Avci, že kmotr Sedat Peker doposud řekl sotva 10% toho, co ví, a potvrzuje, že to vše je pravda. O každém z těch deseti videí by se dala napsat pětisetstránková kniha. Hanefi Avci , který kvůli svým knihám o organizovaném zločinu strávil několik let ve vězení, jsem společně s Jaroslavem Spurným z Respektu před lety navštívili v Turecku, abychom se dozvěděli něco o propojení tureckého organizovaného zločinu s českou státní správou.

Podle Hanefi Avci je Turecko klíčovým hráčem v distribuci heroinu na světě. Před rokem Erdogan dovolil pěstování marihuany v Turecku a továrny na syntetické drogy jedou na plné obrátky. Zbývá kokain. Syn bývalého istanbulského starosty, pozdějšího předsedy vlády a předsedy druhé nejsilnější politické strany v Turecku Binali Yıldırım jel proto do Venezuely a pronajal tam přístav. Kolumbie totiž kvůli americké blokádě může vyvážet kokain jen přes Venezuelu. Bylo popsáno kudy se vozí kokain do Turecka, do kterého přístavu a kdo je jeho majitelem. (Jde o dalšího známého kmotra, který má na svědomí vraždy desítek kurdských podnikatelů. Jeho syn je poslancem za Erdoganovu stranu.) Binali Yıldırım připustil, že jeho syn jel v luxusní jachtě do Venezuely, ale za účelem rekreace a pomoci chudým.

Včera se u anglických břehů objevil "koks" za 70 mil.£. Videa možná pomohla překazit tento obchod. Vypadá to, jako by Erdoganovo Turecko chtělo Evropu dorazit pomocí drog nejen z Afganistánu, Turecka, ale i Kolumbie.

Erdogan, který dosud mluvil na veřejnosti nebo před kamerami několikrát denně již deset dní mlčí! Není sám, mlčí i Česko!

Videa tureckého kmotra otřásají i evropskou demokracií a odhalují její pravou tvář, zůstávají v Česku bez odezvy, zatímco drogy z Turecka otravují děti v Evropě.

 

 

uzunoglu
MUDr. Yekta Uzunoglu (1953) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny. Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista, spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

 

Odhlédnu od politických konotací - to není moje parketa.

 

Drogy - co o nich víme?

poskytují požitek, únik od skutečnosti, úlevu (fyzickou, duševní a v konkrétním případě léčebnou - vždyť příkladně čím se liší lékařem předepsaný lék Tramal či jiné léčivo oproti narkotikům pro úlevu od bolesti? Vedlejšími účinky? - nu jsou jiné. Návykovostí? - nu, je jiná..,atd...atd... Ale v zásadě jde o totéž.)

A (nikolv ALE) drogy vedou k návykovosti, která má devastující účinky na lidskou osobnost. 

Odborníci o nich vědí spoustu dalších detailů, ale neví co s touto znalostí dělat. A proto trvá dosavadní přístup.

Politici tuší o důsledcích drog teprve v makro měřítku. (Ne, nebudu dál rozepisovat jejich duševní pochody). Z ekonomického hlediska na drogy lze pohlížet jako na komoditu a zároveň jako na službu, uspokojující potřeby. Jestliže však jsou politici bezradní u jiných komodit a služeb (alkohol, prostituce....), pak není divu, že si neví rady ani s drogami.

   Drogy jsou však zároveň spolehlivým ekonomickým prostředkem pro zajištění příjmů rodin a to i těch nejchudších (Afhánistán a další země bez jiné alternativy).

    Právo na opatřování prostředků pro živobytí, když už mají  všichni plné h-ústa lidských práv, ospravedlňuje z hlediska těch, kteří jinou možnost pro uživení svých rodin nemají, produkci drog. Nemluvím o zpracovatelích, mluvím o prvovýrobcích (zemědělští prvovýrobci v Evropě dostávají na nedrogovou zemědělskou produkci často dotaci, která mnohonásobně převyšuje životní standard pěstitelů drog).

     Proč tyto výchozí úvahy? Protože,  pokud by na ekonomice drog neměli horentní zisky (v článku zmiňované) státní i polostátní struktury, pak ani prvovýrobci by neměli zdroj obživy.

    Dokud světová (bílá, šedá, černá či červená) ekonomika nebude mít zájem (ve stejné či vyšší cenové hladině) o zemědělské produkty nejchudších zemí (Afhánistán Kolumbie.....), pak do té doby jsou proklamace o řešení drogové problematiky jen severním větrem.

Nikdo (a mám na mysli světové velmoci, chlubící se obchodnickými schopnostmi), ale opravdu nikdo se nezabývá odkupem drog pro farmaceutické účely a pro účely likvidace (za ceny o cca 5-10 % vyšší než nabízejí narkokartely) s garancí, že při přechodu na jiné zemědělské plodiny bude dotován odkup za srovnatelné ceny, aby lokální ekonomiky byly soběstačné (ve světle této neschopnosti, kterou každý na první pohled odůvodní jako ekonomicky nezajímavou, jsou traktáty o hydroponickém pěstování plodin ve vyspělých zemích, které zachrání svět, blábolem účastníků kokainového večírku).

     Otázku lze vyřešit ekonomicky i (právně) politicky. A pokud jde o restrikce? Současné jsou směšné, ale teprve třeba 500% zdanění výroby a distribuce drog spotřební daní by bylo vyjádřením pochopení situace a mocnou účinnou pákou těch již existujících institucí, které dosud paběrkují na bagatelních problémech, aby jejich pracovnící měli vůbec co napsat do výkazu práce za každý měsíc.

Takže, abych se vrátil k tématu : Je-li "...Turecko klíčovým hráčem v distribuci heroinu na světě...", pak jen proto,

že hřiště je volné. A je v něčím zájmu, aby ani údržbou hřiště nikdo nekazil hru.